Pod tímto, výše uvedeným, titulkem, zveřejnil server Seznam Zprávy rozhovor s kandidátem na ministra průmyslu a obchodu na ministra průmyslu Věslavem Michalikem, který za své hlavní priority ve funkci nového ministra průmyslu označil změnu české ekonomiky, a to od montovny k mozkovně, dále se hodná věnovat nové podobě trhu s energiemi, zároveň chce zvážit, zda má pokračovat příprava tendru na reaktor v Dukovanech.

V úvodu svého rozhovoru vyslovil podporu výzvě 32 předních českých byznysmenů, kteří vyzvali k modernizaci české ekonomiky. To je, podle nich, k radikálně přeměně českého hospodářství, a to na stejné úrovni, jako byl přechod od centrálního plánování k tržní ekonomice počátkem 90. let. Přesně takovou změnu označuje za svoji hlavní ambici i kandidát na ministra průmyslu a obchodu v nastupující pětikoaliční vládě Věslav Michalik.

Podle Věslava Michalika se totiž model, zvolení po roce 1989, již vyčerpal. Česká republika je ve fázi, kdy vyčerpala svůj původní ekonomický model. Jeho osobní prioritou by bylo prosadit změny, které uskuteční cestu od montovny k mozkovně, prohlásil pro Seznam Zprávy.

Podle Michalika stojí naše republika na prahu velké změny. Na první místo staví podporu investic. „Vytvořit podmínky třeba zrychlenými odpisy k tomu, aby se český průmysl více digitalizoval, více robotizoval a tím odstraňoval levnou práci,“ uvedl.

Současně chce rozhýbat trh práce u nás s pomocí zahraničních pracovníků. „Měli bychom uvolnit migraci do Česka, a to především u kvalifikovaných pracovníků. Dnes jsou podmínky pro jejich přijímání velice restriktivní i v případě vědy, výzkumu a inovací,“ řekl v rozhovoru. Načež dodal, že sám s tím má své osobní zkušenosti. Když chtěl dostat do firmy kanadského vědce, znamenalo to devět měsíců jednání s úřady.

Volnější imigrační politika by se, podle Michalika, neměla týkat jen vysoce kvalifikované síly. „Je spousta pracovních míst, které český občan vlastně vykonávat nechce, nemá o ně zájem,“ konstatuje. Na druhou stranu v průmyslu, je nouze o levné zaměstnance zdravá, nutí firmy rychleji investovat do strojů, dodal.

Urychlit migrační řízení navrhuje Věslav Michalik například pro Ukrajince či Bělorusy a celkově pro lidi ze zemí, které jsou pro nás „bezpečné, přijatelné, nevyvolávají kulturní problémy.

Dalším nástrojem k modernizaci jsou, podle něho, změny ve vzdělávacím systému, jehož absolventi by měli být „maximálně flexibilní, umět pracovat s daty a kriticky myslet.“ Přičemž stát by, podle Michalika, měl pomoci při budování digitální infrastruktury, což žádá legislativní změny v povolovacích procesech.

Dalším tématem rozhovoru Věslava Michalika pro Seznam Zprávy byla Energetika. Ta je pro něho prioritou proto, že právě v ním probíhají obrovské změny. Stát na ně musí reagovat, jinak, podle něho, zemi hrozí energetická krize.

Pád Bohemia Energy, podle nastupujícího ministra, ukázal, že u nás nefunguje dohled nad energetickým trhem a ochrana zákazníka. Právě této oblasti se mají týkat první návrhy na legislativní změny, které z ministerstva průmyslu a obchodu vyjdou, pokud se Věslav Michalik do této funkce dostane. Například by se mělo zkrátit období, kdy mohou klienti zkrachovalých firem zůstat v pasti dodávek poslední instance (DPI), kde jsou jim diktovány ceny i tarify.

Zároveň Michalik dodal, že „obchodník může spekulovat na pokles nebo růst cen energií, ale pouze do výše svého kapitálu.“ Podle něho regulátor také musí ohlídat, jak firmy, které ukončí dodávky a nevyhlásí úpadek, nakládají se svými aktivy.

V další části rozhovoru Věslav Michalik uvedl, že zkušenosti posledních měsíců vyvolávají pochyby o dosavadním modelu liberalizovaného evropského energetického trhu. „Všechny evropské vlády teď musí přemýšlet, jestli je liberalizovaný trh se silovou elektřinou funkční. Jestli je to vůbec trh,“ prohlásil.

Současně konstatoval, že podle evropských podmínek musely již před lety energetické firmy oddělit výrobu elektřiny od distribuce a obchodu, v němž má panovat volná přeshraniční soutěž. Důsledkem je situace, kdy například ČEZ svoji levnou jadernou energii prodává na burzách, kde ji nakupují dodavatelé, a to včetně jeho vlastní dceřiné firmy ČEZ Prodej, za evropské ceny. Cena pro české spotřebitele se tak fakticky tvoří v Německu. Načež dodal, že to ukázal čas, že elektřina není komodita jako každá jiná, u které funguje liberalizovaný trh. Podle něho to není jen otázka České republiky. Proto se EU musí vrátit k diskusi, jestli je tento model správný.

Podle Věslava Michalika zásadní otázkou české energetiky je stavba nového jaderného reaktoru v Dukovanech. S jeho stavbou budoucí ministr průmyslu a obchodu souhlasí, ale o chystaném investičním modelu m á ovšem pochybnosti.

„My jsme v koalici zatím neměli seriózní diskuzi o způsobu výstavby Dukovan. Je potřeba vyjasnit dvě zásadní otázky. První, zda je má dostavovat skupina ČEZ. A druhá, jak zajistit, aby se na stavbě podílely co nejvíc české firmy,“ řekl v rozhovoru. „Naší hlavní motivací je energetická bezpečnost. Pokud máme stavět bezpečný zdroj a jeho energii pak kupovat za násobně vyšší ceny, než za kolik vyrábí, je otázka, co z toho mají daňoví poplatníci nebo spotřebitelé, kteří tu stavbu prostřednictvím státu finančně garantovali. A z hlediska participace českých firem je třeba zvážit, zda bychom se neměli trochu porozhlédnout,“ dodal.

Podle něho by možná bylo lepší, přidat se s projektem českého reaktoru k Polsku, které si bez soutěže, napřímo objednává šest reaktorů u americké společnosti Westinghouse, nebo se podílet na jaderném programu, který chystá Francie. „Přijde mi relevantní úvaha, zda se nepodílet na větším trhu,“ prohlásil Michalik.

To by ale znamenalo radikální obrat od plánu končící vlády, která pověřila ČEZ nachystáním soutěže mezi třemi uchazeči: americkým Westinghousem, francouzskou EdF a jihokorejskou KHNP. Těžko by se udržel původní harmonogram, podle něhož má být ještě letos vypsán tendr. Stavba má začít v roce 2029 a v roce 2036 se má reaktor rozjet.

Podle Michalika by zdržení nemuselo vadit. „Nový reaktor budeme potřebovat v okamžiku, kdy odstavíme stávající bloky v Dukovanech. Není to náhrada za uhelné zdroje,“ řekl nastupující ministr.

Stávajícím dukovanským reaktorům končí životnost po roce 2035, ČEZ ale žádá o její prodloužení o další dekádu. Pokud to Státní úřad pro jadernou bezpečnost dovolí a najde se náhrada za končící uhlí, stačilo by nový reaktor zprovoznit v polovině 40. let.

Uhelné zdroje, podle Michalika, v České republice skončí dříve než v roce 2038, jak navrhovala Uhelná komise. Vynutí si to podle něho trh. Náhradu mají zajistit obnovitelné zdroje a plyn.

„Česko není schopno uhelné elektrárny rychle plně nahradit obnovitelnými zdroji. Plyn v našem mixu bude hrát významnou roli. Jeho výhodou je, že je investičně nenáročný a že během 5 až 7 let máte investici zpátky, zatímco jadernou elektrárnu 15 let stavíte a pak 40 let provozujete,“ řekl v rozhovoru.

Vláda, podle něho, připraví legislativu, která motivuje investory k budování plynových elektráren a umožní, aby stát provozovatelům platil za to, že drží záložní kapacity, používané pouze k vykrývání nestability v rozvodné síti. Kromě toho nová vláda podpoří výstavbu obnovitelných zdrojů, včetně velkých pozemních solárních parků například na brownfieldech v rekultivovaných těžařských lokalitách.

Koaliční smlouva vznikající vlády slibuje, že udrží český systém centrálního zásobování teplem a také, že v teplárenství „narovná podmínky na trhu“. Podle Michalika to znamená, že i malé kotelny a malé energetické zdroje na plyn budou zatíženy platbami za emise, jaké dnes platí velké teplárny.

Věslav Michalik k tomu dále dodal, že pokud se ale bude držet nadále vysoká cena energií, bude třeba tento proces zpomalit, „aby ho běžný spotřebitel byl schopen vstřebat“.

Totéž, podle něho, platí pro postoj k evropskému Green Dealu. „Nemůžeme vyměnit sociální nepokoje za to, že splníme nějaký limit, který si sami stanovíme. To není nic proti Green Dealu, dekarbonizaci a opatřením proti změně klimatu. Ale je třeba je vidět realisticky. Jestli se lidé navzájem postřílejí, nebo shoří kvůli klimatické změně, je stejný efekt. Potřebujeme hledat cestu, která sice bude bolet, ale snesitelně,“ dodal.

Česká republika si ale, podle něho, nemůže dovolit boj s klimatickou změnou ignorovat. „Jsme průmyslová země, významný subdodavatel nadnárodních koncernů, a na ně je tlak od jejich investorů a bank, aby hlídaly emise,“ vysvětlil Michalik.

Zahraniční zákazníci, podle něho, budou od dodavatelů žádat snižování jejich vlastní uhlíkové stopy. „Když pak řekneme, že my jsme se na to vykašlali, oni si totéž zboží vezmou od někoho, kdo se tomu věnoval a má to odpracováno. To může být mnohem větší riziko pro český průmysl než to, že budeme mít dražší energie,“ varoval Michalik.

V další části rozhovoru pro server Seznam Zprávy se nastupující ministr Jak se budoucí ministr průmyslu a obchodu věnoval takovým otázkám, jako je legislativní balíček FitFor 55, proti němuž se počátkem listopadu vymezil český Senát. Dále, proč se, podle něho, třeba bát se zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Zároveň i otázce, zda budoucí vláda pětikoalice zvýší zdanění těžebního průmyslu, aby vylepšila rozpočty obcí v těžařských lokalitách. Současně zda vláda, pod vedením premiéra Zbyňka Fialy, vyhlásí termín pro přijetí eura či nikoliv. Celá rozhovor lze najít pod výše uvedeným titulkem na serveru Seznam Zprávy.