Před několika dny zazněla z několika stran kritika studie zpracované Mezinárodní poradenskou společností KPMG na žádost Zemědělského svazu a Agrární komory ČR. Zemědělský svaz na tuto kritiku reaguje a ve své tiskové zprávě uvádí, že v rámci této kritiky zaznívají hlasy o tom, že studie stojí na vodě či dokonce, že záměrně neposkytuje ucelený pohled na danou problematiku, v rámci výpočtu rentability nezahrnuje poskytované dotace atd. Tuto kritiku musíme jednoznačně odmítnout. Cílem této studie nebylo poskytnou ucelený pohled na změny strategického plánu SZP s jejich dopad na české zemědělství, ale porovnat dvě varianty navrhované podoby strategického plánu ve vazbě nastavenou redistributivní platbu a ukázat rentabilitu některých citlivých komodit bez vlivu dotací. Tyto cíle jsou ve studii jasně deklarovány a je zde také jasně uvedeno, že se při stanovování rentability nepřihlíží k dotacím.

Pokud někdo říká, že by tato studie měla poskytovat ucelený pohled na problematiku, měl tento požadavek vznášet v době, kdy ke změnám strategického plánu došlo, resp. správně by významné změny nastavování strategického plánu měly být realizovány po vypracování komplexní dopadové studie a po jejich projednání s nevládními organizacemi, zastupujícími ty zemědělce, kterých se změny nejvíce dotýkají. Po takové dopadové studii voláme od počátku a je tedy úsměvné, když ti, kteří změny prosazovali a žádnou dopadovou studii neměli, dnes po nás chtějí abychom takovou studii vypracovali.

Při vypracování dopadů na vybrané komodity společnost KPMG vycházela z nákladové a výnosové struktury dat ÚZEI. Krom toho čerpala z veřejně dostupných zdrojů ČSÚ a dalších veřejných institucí v ČR a zahraničí. Nejsou to tedy žádná účelově vytvořená, či prezentovaná data.

Další kritika se zaměřuje na nezohlednění podpor při posuzování rentability vybraných komodit. To ale nebylo uděláno cíleně, a v této studii je to také zřetelně a opakovaně uvedeno. Dokonce je u každé komodity opakovaně zmíněno, např. že produkce jablek bez podpory je za hranicí profitability atd. Hovořit tedy o tom, že je studie zavádějící není fér. A dokladovat to tím, že zemědělství dosahuje v posledních letech cca 20 mld. Kč provozního přebytku je opět jednostranná argumentace. Každému, kdo se trochu věnuje zemědělství, je jasné, že naše zemědělství dosahuje tohoto provozního přebytku jenom díky tomu, že výše zemědělských podpor vysoce převyšuje tento deklarovaný přebytek. Bez podpory by české ale nejenom české, ale obecně evropské zemědělství bylo ztrátové. Proto je třeba, aby politické elity při zásahu do tohoto systému pečlivě zvažovali dopady takovýchto kroků. Nastavení systému podpor totiž nesmí sloužit k dosahovaní politických cílů, jako je likvidace politického oponenta, nebo jako odměna skupiny zemědělců, která je odnoží vládní politické strany.

Studie potvrdila, že extrémně vysoké nastavení redistributivní platby bude mít negativní dopad na cca 2000 zemědělců, zajišťujících 77 % zemědělské produkce. Tedy dopad na tak velkou část produkce, jako v žádné jiné zemi EU. Studie zároveň potvrdila, že ekonomika, resp. rentabilita citlivých komodit je velmi silně závislá na systému podpor, protože bez nich se je zkrátka nevyplatí produkovat. Jakýkoliv zásah do systému přímých plateb má silný dopad i na zachování či nezachování těchto komodit, které bohužel produkují převážně střední a větší zemědělci, byť podpora je nastavena pro všechny velikostní formy zemědělských podniků a již dnes zvýhodňuje zemědělce menší. Jsme rádi, že tato studie vyvolala další diskusi. Jsme přesvědčení, že je třeba opravdu zpracovat ucelenou dopadovou studii nastavení přímých plateb se zaměřením na ty zemědělce, kteří produkují citlivé komodity a její výsledek podrobit opravdu relevantní diskusi.