Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 05.11.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Poslanci chtějí daňově zvýhodnit takzvané pojištění dlouhodobé péče. To má zajistit výplatu peněz v případě, že se lidé stanou ve stáří závislými na pomoci druhých. Většina pojišťoven nový produkt teprve chystá. Uvádí to ve svém zpravodajství ekonomický magazín Peníze.cz.

V článku se dále píše, že díky daňovým výhodám u penzijního spoření a životního pojištění (s takzvanou investiční či kapitálovou složkou) si lidé mohou odečíst až 48 tisíc ze základu daně. Na samotné dani tak mohou ušetřit až 7200 korun.

Od roku 2024 se mají daňové výhody rozšířit i na další formu soukromého zajištění na stáří – nově vzniklý dlouhodobý investiční produkt (DIP), který zastřeší investice do akcií, dluhopisů nebo podílových fondů. Současně se dosavadní limity, tj. 24 tisíc pro penzijní spoření a 24 tisíc pro životní pojištění, sloučí do společného limitu 48 tisíc, do něhož se nově vejde i DIP.

dlouho připravované novele, „kterou se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří,“ se ale na poslední chvíli objevila ještě jedna novinka: Daňové výhody má zcela nečekaně dostat i pojištění dlouhodobé péče.

Pozměňovací návrh podpořil rozpočtový výbor sněmovny a podle informací webu Peníze.cz má velkou šanci na schválení. Neodmítá ho ani ministerstvo financí.

Podle Filipa Běhala z tiskového odboru ministerstva financí motivem pro daňovou podporu pojištění dlouhodobé péče jsou trendy demografického vývoje a z něj vyplývající problematika financování péče o osoby závislé plně či částečně na pomoci druhých při zvládání základních každodenních potřeb a úkonů.

Stát chce zvýšit motivaci občanů k zakládání nového pojištění, a to dvěma způsoby. Podle Běhala první možností by bylo odečíst od základu daně do zákonem stanoveného limitu pojistné, které poplatník platí na pojištění dlouhodobé péče pro sebe nebo pro osoby blízké. Druhou možností by pak bylo do zákonem stanoveného limitu daňové osvobození příspěvků, které poplatníkovi platí na takové pojištění zaměstnavatel.

V prvním případě by šlo o souhrnný limit 48 tisíc korun ročně vztahující se na součet všech příspěvků na daňově zvýhodněné produkty – tedy na pojištění dlouhodobé péče, spoření v takzvaném třetím penzijním pilíři, na investiční životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt. Ve druhém případě, tedy u příspěvků od zaměstnavatele, je souhrnný roční limit 50 tisíc korun.

Podle navrhované definice by daňové výhody získalo pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné osoby při zvládání základních životních potřeb, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího stupni závislosti III. nebo IV. podle zákona o sociálních službách.

Zároveň musí být pojištění nastaveno tak, aby člověku, který se stane závislým na pomoci druhých, bylo vypláceno pojistné v určité sumě každý měsíc po celou dobu, kdy bude pomoc potřebovat. Další podmínkou má být, aby pojištění sjednala pojišťovna, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Výplata pojistného by vlastně doplnila příspěvek na péči. Ten stát vyplácí lidem, kteří se o sebe sami nedokážou postarat. Příspěvek ale mnohdy nestačí na úhradu všech nákladů na péči. U lidí starších 18 let činí u III. stupně závislosti 12.800 korun měsíčně a u IV. stupně závislosti 19.200 korun. O poskytnutí příspěvku rozhoduje úřad práce po podání žádosti a posudkový lékař.

U nového produktu, tedy pojištění dlouhodobé péče, by pojišťovny mohly pro urychlení výplaty použít vlastní posudkové lékaře a klientovi tak poskytnout plnění dříve. Akorát s tím, že výsledek šetření pojišťovny nesmí být přísnější než výsledek od státního posudkového lékaře.

Pojistit je přitom možné nejenom sebe, ale i osobu blízkou – například manžela, manželku, partnery, rodiče, ale třeba i sourozence.

Peníze z pojistky by pak klient mohl použít jak na doplatky za sociální služby, ať už terénní či pobytové, tak i jako finanční podporu rodinným příslušníkům, kteří pomoc poskytují.

Pojištění dlouhodobé péče zatím na českém trhu téměř neexistuje. V určité formě ho nabízejí jen Kooperativa, Generali Česká pojišťovna a životní pojišťovna NN. I ty ale budou muset své produkty upravit, aby odpovídaly zákonným parametrům.

Podle Martina Tesaře, mluvčího pojišťovny NN, jejich připojištění dlouhodobé péče, v případě ztráty soběstačnosti II., III., IV. stupně, zajistí pravidelnou měsíční výplatu pojistného krytí po dobu až 10 let. Tyto peníze se mohou využít právě na úhradu nákladů na péči, na které příspěvek od státu nestačí. S pojištění NN Care lze mít pojištění až do 85 let. Sjednat ho lze i v 70 letech, ale čím dříve si klient pojištění sjedná, tím levnější pro něho bude.

Pojistné se pohybuje v řádech stokorun měsíčně. Čím je klient mladší, tím je pojistné nižší. „Třicetiletý klient, který má u nás sjednána i další rizika a využívá tím maximální možnou slevu, by za pojištění dlouhodobé péče do 85 let, s výplatou pojistného plnění ve výši 10 tisíc korun měsíčně až do 95 let, zaplatil 128 korun za měsíc. Bez slevy pak 160 korun,“ upřesnil Martin Tesař.

Zároveň ale připustil, že pokud projde návrh na daňové zvýhodnění tohoto pojištění, museli by ho v pojišťovně NN mírně upravit, aby splňovalo veškeré požadavky zákona. „Fakt, že stát nyní zvažuje daňovou úlevu pro pojištění dlouhodobé péče, potvrzuje, že jsme se už před lety vydali správným směrem, a že je toto téma vysoce relevantní,“ řekl Martin Tesař.

„Podle našeho průzkumu si 70 procent Čechů uvědomuje, že se o sebe budou v případě potřeby muset postarat sami. Zároveň ale polovina z nich přiznává, že na to nemá ani mít nebude. Populace přitom stárne a počet lidí potýkajících se se ztrátou soběstačnosti stoupá. Z dnešních asi 360 tisíc osob závislých na pomoci druhých tvoří asi tři čtvrtiny senioři. Podle odborných analýz by se během příštích 40 let mohl tento počet až zdvojnásobit,“ dodal mluvčí pojišťovny NN.

Z vyjádření České asociace pojišťoven je zřejmé, že nabídka pojištění dlouhodobé péče rychle poroste. „V souvislosti s chystanou legislativní změnou tento produkt vzniká ve vícero pojišťovnách,“ řekl mluvčí asociace Tomáš Pavlík.

Zatímco některé pojišťovny nabídnou klasický produkt s výplatou určité měsíční částky v případě pojistné události, jiné nabídnou přímo placené místo v sociálním zařízení. Druhou variantu chystá pojišťovna Simplea. „Vidíme příležitost vytvořit pojištění, které klientům nabídne místo finančního plnění přímo danou pobytovou službu. Problém lidí totiž dnes není to, že by na tuto službu neměli peníze, ale skutečnost, že je nedostatek kapacit dlouhodobé péče pro seniory. Bohužel se stává, že lidé zemřou dříve, než se do potřebného zařízení dostanou, a to i když na něj peníze mají,“ vysvětlil šéf pojišťovny Martin Švec.

Klientům, kteří se dostanou do stavu, kdy budou sociální zařízení potřebovat, bude Simplea garantovat, že jim do určené doby a v dostupné vzdálenosti místo sežene. „Spolupracujeme s provozovatelem zařízení pro seniory a zároveň plánujeme investice do vybudování nového zařízení, které by postupně navyšovalo kapacitu zařízení této sítě. Výstavba bude realizována přes nemovitostní fond. Cílová skupina pro toto pojištění jsou lidé ve věku nad 55 let,“ popsal Martin Švec. Simplea teď čeká na jasně stanovené podmínky produktu v zákoně, aby ho mohla dokončit a nabídnout.

  • Zdroj: Peníze.cz