V těchto dnech Parlamentní listy zveřejnili rozhovor se soukromým zemědělcem Jakubem Fukalem z Vysočiny, který v těchto dnech končí se soukromým hospodařením a bude pracovat pro větší zemědělský podnik. Důvodem, jak to řekl Parlamentním listům, je skutečnost, že se naplňuje smutná vize v českém zemědělství, a to že, díky přijetí Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro Českou republika na léta 2023 až 2027, která ekonomicky zvýhodňuje „malé“ zemědělce na úkor středních a velkých zemědělských firem, dochází u nás k tomu, že se zakládají nové „firmy“, které nevyprodukují vůbec nic, zato pobírají státní dotace.

V další části rozhovoru Jakub Fukal uvedl, že debaty o tom, proč jsou v Německu levnější potraviny, jsou, podle něho, nesmyslné, protože důvod je zřejmý. „Jsou soběstační, my nikoli. A bude to ještě horší, lidé se musí připravit na ještě vyšší ceny,“ uvedl a na příkladu produkce mléka popsal, jak v celém procesu obchodní řetězce navyšují ceny. Z původních 13 Kč za litr, jak jej prodává zemědělec, tak potom v obchodě ho zákazník koupí za 35 korun.

Redakce Parlamentních listů v rozhovoru dále připomněla, že zhruba před rokem s Jakubem Fukalem vedla rozhovor o tom, jak vláda významně zvýhodnila malé zemědělce, a kdy soukromý zemědělec z Vysočiny již tehdy tvrdil, že reální producenti na tom budou tratit, zatímco ti, kteří jen posečou louky a nechají to tam ležet, budou vydělávat prakticky bez práce, a hlavně bez jakékoli přidané hodnoty pro veřejnost.

Na další otázku, jaká je situace dnes, odpověděl, že se nic k lepšímu nezměnilo, protože redistributivní platba zůstala zachována a nadále je podporováno to, že zemědělci nemusí vyrábět a produkovat, ale stačí pouze sekat louky, udržovat pozemky bez produkce plodin a získávat za to dotace.

Na otázku redakce, jestli to povede k postupnému snižování zemědělské produkce, a tím i ke zvyšování cen potravin, odvětil, že samozřejmě. Podle něho se výroba sníží již jen z toho důvodu, že „spousta vlastníků pozemků, kteří dodnes svá pole pronajímali zemědělským podnikům nebo soukromým zemědělcům, si svoje pozemky začíná brát zpět a pokouší se na nich profitovat díky vysokým dotacím. Zakládají si společnosti a naoko se z nich stávají soukromí zemědělci, kteří na polích nic pěstovat nebudou, ale nechají si zasít trávu, kterou jednou ročně posečou nebo spíš nechají posekat a zmulčovat. Kolem nás v okolí je spousta podniků, které letos dostaly výpovědí na pozemky, protože si je lidé berou zpátky a smutná vize se naplňuje,“ popsal situaci Jakub Fukal.

Druhým problémem snížené produkce, podle něho, bude, že vláda přijala v rámci Strategického plánu SZP opatření, jako jsou úhory, kdy každý podnik musí převést dvě až tři procenta pozemků do úhoru, tedy do neprodukce. „Takže z pozemků, kde hektar běžně dával například po čtyřech až šesti tunách pšenice, která se dala zpracovat v pekárenství, bude nula. Bude tam pouze směska plodin, které bude možné posekat v určeném termínu. Znamená to, že na těchto pozemcích bude velké množství plevelů, budou se tam držet hlodavci, kteří jsou problém už teď. Opět se blíží hraboší rok, což nám působí velké škody. Celé to je velké šlápnutí vedle,“ dodal.

Na otázku redakce, jak se za poslední rok proměnilo české zemědělství, soukromý zemědělec Fukal vysvětlil situaci kolem chovu prasat u nás. Konstatoval, že v roce 2021 bylo v České republice zhruba 80 tisíc prasnic, v současné době jich je kolem 65 tisíc. Stavy prasat stále klesají a nyní se pohybujeme pouze na nějakých 30 procentech soběstačnosti, což je, jak zdůraznil, žalostně málo.

Následovala další otázka redakce, která se týkala současného růstu cen potravin s tím, že byl dotázán na příčiny jejich zdražování. Jakub Fukal k tomu řekl, že příčiny jejich zdražování jsou především na straně obchodních řetězců. Uvedl jednoduchý příklad, konkrétně to objasnil na prodeji  mléka. „My jako zemědělský podnik vyprodukujeme mléko a prodáme ho mlékárně za 13 Kč za litr, aspoň taková byla cena do minulého měsíce. Z mlékárny šlo plnotučné krabicové mléko do nejmenovaného řetězce za 18 Kč/litr. Za kolik toto mléko řetězec prodával? Za 35 Kč za litr. Kde je největší rozdíl, je asi jasné,“ vysvětlil.

Načež dodal, že „v případě vepřového masa jsou příčiny jinde, a nejsou nikterak nečekané. V okamžiku, kdy jsme jako Česká republika soběstační v produkci vepřového ze 30 procent, tak logicky 70 procent musíme dovézt. Draze vyvezeme naše obilí do Španělska, abychom potom zpátky draze přivezli vepřové maso. Pakliže to někomu dává logiku, mně tedy ne,“ konstatoval.

Poté redakce stočila rozhovor směrem k názorům ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy na to, kdo, podle nich, může za zdražování cen potravin, zda zemědělci, jako prvovýrobci, potravináři, jako zpracovatelé, či obchodní řetězce, jako hlavní prodejci potravin spotřebitelům. Jakub Fukal k tomu nejprve řekl, že obchodní řetězce jsou největšími sponzory politických stran u nás. Proto také na nich, z hlediska vlády, nemůže na nich zůstat nic špatného. Navíc, ministr Nekula „není odborník v oblasti zemědělství, to se bohužel projevuje ve všem, co vysloví. V kombinaci s Tomášem Prouzou je to katastrofa. Nechápu, jak mohou média pana Prouzu s jeho názory brát vážně. Buď nemá absolutně ponětí, o čem mluví, anebo musí být dobře zaplacený. Bije se za řetězce neskutečným způsobem. Nechápu, jestli za to má něco slíbeno nebo proč to dělá,“ konstatoval soukromý zemědělec Jakub Fukal.

Na otázku redakce, že v Německu s násobně vyššími platy jsou potraviny za podobné ceny a mnohdy vyšší kvality, tedy, proč tomu tak je, odvětil, že „na tom není nic záhadného. Všechno je to dáno tím, že Němci jsou zcela soběstační. Veškeré potraviny si vyrobí doma a nepotřebují nic dovážet. To je celý problém. Uvedu krásný příklad. Pan ministr Nekula slavnostně hlásá, jak pomůže chovatelům díky podpoře welfaru (životní pohoda u zvířat, pozn. red.) dojnic a nakopne zpátky chov skotu tím, že do národních dotací půjde nějakých 3,7 miliardy korun. To je celý welfare, jsou tam prasata, skot a vše ostatní. Zatímco v sousedním Rakousku se dává jen do welfaru prasat 1,1 miliardy eur! Tomu se prostě nedá konkurovat, což dokazuje i to, že naše soběstačnost v produkci vepřového je 30 procent, zatímco v Rakousku 110 procent. Takovým podmínkám a podporám nemůže český chovatel prasat konkurovat,“ vysvětlil Jakub Fukal.

Podle něho, pokud se v Rakousku farmář rozhodne odejít s chovem prasat z domu ze dvora, a za vesnicí postavit vepřín, tamější zemědělec dostane stavební povolení ve zrychleném režimu a zároveň i dotaci na kompletní postavení nového provozu. Naproti tomu u nás, stát raději nechá chovatele svůj chov zavřít, a maso se doveze ze Španělska. To je celý problém. „Bude to ještě horší,“ dodal. Dále uvedl, že se lidé u nás musí připravit na to, že potraviny budou ještě dražší, protože (ne)soběstačnost České republiky se nadále bude zhoršovat.

Poté Jakub Fukal přešel k jinému problému českého zemědělství. Uvedl, že v poslední době se ve velkém likvidují sady u nás na jižní Moravě. Podobně je tomu i u drůbeže. „Naše země je v rámci EU jediná, která si odhlasovala zákaz klecových chovů. V roce 2025 skončí klecové chovy nosnic a bude možné produkovat vejce pouze z volných nebo z halových chovů na podestýlce a cena vajec bude logicky vyšší, protože náklady na chov budou vyšší a veškeré současné klecové chovy se musí přebudovat. Takže všechny okolní státy kolem nás čekají, až zde zákaz klecových chovů začne platit, a zaplaví náš trh levnými vejci z vlastních klecových chovů, protože všude v okolí je možné chovat nosnice v klecích,“ konstatoval.

Na otázku redakce, že pokud je možné trend v růstu cen potravin zvrátit, tak jediným řešením je politická podpora znovuzískání soběstačnosti v produkci potravin, Jakub Fukal řekl, že je tomu přesně tak. Načež dodal, že v Rakousku nebo v Německu, aby podpořili svoje producenty, mají speciální dotační tituly na welfare zvířat a podmínku pro obchodní řetězce, že mohou prodávat pouze maso, které prošlo chovem s těmito požadavky na welfare. Tím zablokovali například polské vepřové maso a podporují vlastní zemědělce jak dotacemi, tak nařízením a podmínkami pro řetězce, že musí prodávat maso domácí produkce. Kromě toho je maso jiné, kvalitnější, protože jejich prasata žijí lépe, jsou na stlaném provozu, a nikoli na roštech, mají hračky, více životního prostoru na kus zvířete a podobně. „Pakliže politika státu nebude taková, aby podporovala domácí chovy a výrobu, okolní státy nás zaplaví svými výrobky,“ zdůraznil.

Následovala další otázka, kdy se redakce ptala, jek je to se zavedením emisních povolenek na chov skotu, které chce EU zavést, protože prý krávy ohrožují klima, Jakub Fukal odvětil, že něco takového je naprostý nesmysl. Pevně doufá, že to zavedeno nebude. „Vždycky mě pobaví, když se státníci z celé Evropy sletí svými letadly na jedno místo a tam diskutují, jak moc jsou ty krávy v Evropě škodlivé a jak strašně ohrožují klima. Hlava mi to nebere. Jinak samozřejmě takový nápad naprosto odmítám. Ano, čpavek je součástí výkalů a uvolňuje se při zrání hnoje, ale jsou to tak zanedbatelné hodnoty, že nemá vůbec smysl se jimi zabývat a nechápu, jak někoho mohlo vůbec napadnout likvidovat kvůli tomu živá zvířata,“ dodal.

Podle něho, pokud se v Evropě, a u nás, někdo neprobudí a nezačne intenzivní podpora zemědělství, dopadne to hodně špatně. „Je potřeba vyzývat českou veřejnost, aby kupovala domácí produkci a sledovat, co kupuje a jí, jinak to v konečném důsledku dopadne špatně, budeme všechno dovážet a ceny budou ještě vyšší. České zemědělství je na špičkové úrovni. Systém kontrol z hlediska veterinární správy a potravinářské inspekce, nastavené standardy, kontroly na jatkách a v potravinářských provozech jsou jedny z nejpřísnějších v rámci EU, my jsme skutečně špička v Evropě,“ prohlásil v závěru rozhovoru.