V pátek 29. a v sobotu 30. dubna 2022 se v Praze uskuteční VIII. sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), který bude hodnotit její činnost za uplynulé čtyři roky. V případě sjezdu, který se koná za určité období, jde vždy o významnou událost, kde se hodnotí uplynulé období a vyhlašují se úkoly na období následující. Pro nás se stal VIII. sjezd ČMKOS příležitostí pro rozhovor s jejím předsedou Josefem Středulou, kterému jsme položili několik otázek.

⃰Jak hodnotíte současnou ekonomickou a politickou situaci České republiky, ˇAt již jde o enormní nárůst životních potřeb našich občanů nebo ve vztahu k obrovskému přílivu ukrajinských uprchlíků, který v těchto týdnech a měsících zažíváme?

Víte, v souvislosti s přílivem ukrajinských uprchlíků do naší republiky je nutné uvést jednu závažnou skutečnost, a to, že ještě před 24. únorem, kdy došlo k agresi Ruské federace proti Ukrajině, existovala u nás řada jiných problémů, na které jsme současnou vládu upozorňovali. Prakticky od loňského podzimu až po současnost prožíváme obrovský růst cen energií, pohonných hmot, potravin a prakticky všeho co lze zařadit do kategorie životních nákladů. Takže, jsme svědky obrovské inflace. Podle nás, vláda současnou situaci, která se enormně dotýká běžných občanů, nijak efektivně neřeší. Takže, příliv ukrajinských uprchlíků tuto situaci ještě mnohem více zvýraznil.

Naším základním požadavkem vůči vládě bylo, aby byl urychleně připraven plán hospodářského růstu, protože bez něho to prostě dále nepůjde. To je řešení současné situace, v níž se nacházíme. Víte, musím k tomu dodat, že představy o hospodářském růstu některých politiků z řad vládní koalice, ale i některých ekonomů, prostě vzaly za své. Dostaly přímo na frak, jak se říká lidově. K tomu mohu dále říci, že máme signály, že se naši občané výrazně obávají toho, že současná vláda není schopna tuto složitou situaci zvládnout. Prostě, si myslí, že vláda není schopna pomoci občanům České republiky.

Zároveň musím upozornit, že současné ekonomické problémy České republiky vůbec neznamenají, že bychom neměli ukrajinským občanům, ale i celé Ukrajině, pomáhat. To se navzájem nevylučuje. Ale vše je zapotřebí dát do souladu, aby z toho měli prospěch jak ukrajinští uprchlíci, tak i naši občané.

⃰Myslíte si, že všechny tyto problémy zvládneme?

Jak dlouho bude konflikt bude trvat, to dnes nikdo neví. Myslím si, že Česká republika to zvládne. V době, kdy válka na Ukrajině vypukla, jsem požádali vládu o pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard korun. Přitom to nebyly odhady spojené s vojenskou technikou, ale šlo o otázku zabezpečení lékařské a zdravotnické péče, a zároveň i o vytvoření fungujícího sociálního zázemí pro tyto uprchlíky. Když se v březnu schvaloval státní rozpočet pro rok 2022, bylo nám, jasné, že situace byla naprosto odlišná od toho, jak vláda, podle svých původních předpokladů, rozpočet sestavovala. Je zřejmé, že výše rozpočtu se bude muset navýšit o nezbytná vydání, které v toto souvislosti nastanou.

V souvislosti s rostoucí drahotou říkáme, že je potřebné zvýšit sociální dávky. Ty totiž nejsou automaticky valorizovány, jak je tomu v případě důchodů. Jde o to, aby lidé, kteří je pobírají, neupadli do chudoby, což jim při tomto růstu životních nákladů hrozí.

Přirozeně, že také požadujeme zvýšení platů a mezd, a zejména minimální mzdy. Jsme toho názoru, že lidé, aby byli schopni normálně žít a nežili v chudobě, si tento růst platů a mezd zcela zaslouží. Myslíme si, že dynamický růst zisků u některých firem vytváří i předpoklady i pro dynamické zvýšení mezd v těchto firmách a podnicích.

⃰Někteří ekonomové upozorňují, že na podzim bude hůře s tím., že kromě nízkopříjmových občanů bude postižena i část střední třídy. Jak by, podle vás, měla na to česká vláda reagovat?

Zde, musím opět zdůraznit, že vláda by měla uvažovat o tom, jak zajistí hospodářský růst České republiky. Jestliže vláda začne škrtat ve výdajích, dostaneme do podobné situace jako tomu bylo v letech 2009 až 2012, kdy byly značně omezeny investice a lidem různými opatřeními snižovaly platy a mzdy. Tehdy to vedlo k obrovské nespokojenosti našich občanů, která se projevila masovými demonstracemi v Praze a protesty i na jiných místech republiky. Jenom připomínám demonstraci 90.0000 rozhořčených občanů Na Václavském náměstí. Mimochodem, tehdejší nespokojenost s politikou Nečasovy vlády, nakonec vedla i k jejímu pádu. To by si měla současná vládní koalice uvědomit.

Víte, každá vláda by neměla ignorovat základní potřeby lidí. Každá vláda by se měla z toho poučit. Tudíž i ta současná. Říkat lidem, aby se uskromnili, aby nepili, nekouřili, snižovali teplotu doma v místnostech, to už je příliš, a to ve srovnání s tím, že samo poslanci a senátoři, při svém stotisícovém základním platu, si počátkem roku zvýšili platy o 6 procent. To je až nehorázné, podle názoru, mnoha našich občanů. Někteří lidé říkají, že je to až za hranou slušného přístupu k nim, k občanům. Půjde-li to takto dále, na velké demonstrace, či dokonce generální stávku, může klidně dojít. Lidé to po nás žádají, abychom to zorganizovali.

⃰Uvědomuje si tato vláda, čím naši běžní občané žijí, jaké mají starosti?

Ze slovních obratů, které ze svých úst vypouštějí, někteří představitelé vládní koalice to však není zřejmé, že by si to uvědomovali. Jako odbory zdůrazňujeme, že bychom rádi viděli analýzu dopadů přílivu ukrajinských uprchlíků k nám a současně i plán vlády, jak chce tuto situaci řešit. Premiér Petr Fiala sice hovořil o pětiletém plánu, ale obávám se, že čekat pět let na to, že se tato situace změní k lepšímu, je pro většinu našich občanů příliš dlouhá doba. Zvláště dnes, kdy hrozí zastavení dodávek plynu, který je důležitý pro výrobu elektřiny, pro chod ekonomiky státu, ale i pro zajištění tepla v domácnostech. Připomenu ještě slova premiéra, která prohlásil po jednání poslední tripartity, že je nutné zachovat sociální smír. Jsem však jakým způsobem to chce dodržovat, zvláště v situaci, kdy naopak vzkazy a prohlášení některých politiků sociální smír silně narušují. Někdy mne napadá, že prohlášení některých představitelů vládní koalice lze nazvat spíše zbožnými přáními než reálným zhodnocením skutečného stavu věci. Znovu říkám, že pokud vláda nenajde uzpůsob, jak pomoci řadovým občanům, může se dočkat velkých sociálních bouří.

⃰Když jsme se dostali k názorům občanů, jak pronikají na veřejnost, zaznívají hlasy, že se řada lidí u nás dost radikalizuje. Co s tím?

Víte, dojde-li k výrazné radikalizaci společnosti, potom je to vůbec to nejhorší, co může nastat. Pokud se lidé necítí komfortně, pokud jsou přehlíženi, pokud cítí, že mají problémy, které nikdo neřeší, tak si řeknou, že to již překročilo ze strany vlády či parlamentu svoji mez, a budou říkat či přímo křičet své názory právě při demonstracích a shromážděních občanů. Historie se občas opakuje. Proto také vyzýváme vládu, ať včas reaguje rozumnými opatřeními.

⃰Před několika lety, to je v době před covidem, jste vyhlašovali akce „Konec levné práce“. Na mítincích odborů z celé republiky jste mimo jiné říkali, že je nutné zdanit zisky nadnárodních společností, které jsou odváděny do zahraničí. Bude to na pořadu dne i v následujícím období?

Odborům jde o to, že část těchto zisků nadnárodních společností by měla být lepe rozdělena, to znamená i mezi zaměstnance příslušné nadnárodní korporace. Podle nás by se měl podíl mezd na stupnici přidané hodnoty zvýšit. U nás je extrémně vychýlen, což způsobuje, že ve finále je ziskovost firem v České republice asi o 20 procent vyšší než v sousedním Německu. Myslíme si, že se tento poměr sil by se měl změnit tak, aby byl podíl mezd v rámci přidané hodnoty vyšší, než v současnosti je. Českým zaměstnancům by tak vzrostly jejich reálné příjmy.

Podle nás zisky, které tyto firmy odvádějí do zahraničí, a nezdaněné, nemusí být tak vysoké. Ale, na druhé straně odmítáme názory některých podnikatelů, kteří tvrdí, že tím přivedeme tyto jejich firmy do krachu. V žádném případě nechceme, aby zbankrotovaly. To není náš cíl.

Na předchozím, VII. sjezdu ČMKOS, jsme na grafech ukazovali, že odliv zisků z České republiky do zahraničí zde neustále je a není rozhodně malý. Jenom díky opatřením ČNB se snížil odvod dividend, a to v době covidové. To je sice pozitivní fakt, ale to neznamená, že peníze z České republiky do zahraničí neodcházejí, ba naopak, ty proudí do zahraničí i nadále. Snížení se týkalo jen dividend, ale otázka zní, jak to probíhá v tom vnitřním hospodaření příslušné firmy. Uvedu příklad. V Rakousku, v jejich kovoprůmyslu, existuje minimální mzda ve výši přes 2000 euro měsíčně, což je, mimochodem, více než průměrná mzda České republice. Z toho vyplývá jedno, že ziskovost takových to firem je obrovská. Uvedený příklad jsem uvedl proto, aby si každý čtenář uvědomil, o jaké poměry ve vši mezd ve skutečnosti jde.

⃰S příchodem ukrajinských uprchlíků se bytová politika českého státu ještě mnohem více stala velice žhavým, vysoce aktuálním problémem. Jaké existuje, podle vás, řešení této situace?

ČMKOS již dlouhodobě navrhuje výstavbu asi 100.000 nájemních bytů. Bohužel, předchozí vlády na to neslyšely. Zatím na to ani současná vláda nereaguje přijetím nějakých opatření. Bytová krize u nás trvá již nějakou dobu. Nyní se s příchodem ukrajinských uprchlíků tento problém posunul velmi výrazně do popředí. Je zapotřebí ho řešit tak, aby byly byty pro uprchlíky i pro naše občany.

Jestliže je dnes pro mladou, začínající rodinu, prakticky nemožné, si za současných ekonomických podmínek, pořídit vlastnické bydlení, ať již stavbou domu či koupí bytu, musí se tato situace řešit jedině tím, že se v první fázi začne stavět 100.000 nájemních bytů. Znovu připomínám, že to požadujeme již několik let. Byty by měly stavět města a obce, druhým řešením je družstevní výstavba. Zároveň ale upozorňujeme, že máme na mysli normální bytovou výstavbu, nikoliv sociální byty. Také by tato výstavba nájemních bytů měla proběhnout rovnoměrně, po celé České republice. Vždyť nám jde o tom, aby se lidé mohli stěhovat za prací. Tak, jak je to běžné v jiných zemích.

Současně k tomu musím dodat, že touto bytovou výstavbou by se pomohlo nejen samotnému rezortu stavebnictví, ale i ostatním odvětvím národního hospodářství. Vezměte si, že jaké vnitřní zařízení či bytové doplňky byt potřebuje, to je od skla, přes kování, podlahy, ocelové konstrukce apod. To by prospělo české ekonomice jako celku. Podle nás by tato výstavba 100.000 nájemních bytů pomohla vyřešit jak problém ukrajinských uprchlíků i našich občanů.

⃰Zítra, v pátek 29. dubna začíná první den jednání VIII. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů. Co od něho očekáváte a jaké návrhy dalšího směřování naší společnosti asi předložíte naší veřejnosti?

Očekáváme od něho potvrzení role ČMKOS ve společnosti. Sjezd bude rozčleněn do tří částí. Nejprve ho zahájí slavnostní část. Ovšem, ta bude vlastně pojata jako reakce vystupujících hostů a dalších řečníků na aktuální dění v České republice.

Druhá část bude pracovní, během níž promítneme delegátům sjezdu i malou retrospektivu toho, si naše odborová centrála prožila a odvedla ve prospěch zaměstnanců a ostatních občanů naší země za uplynulé čtyři roky. Jenom k tomu podotknu, že bylo mnoho práce, zejména jsme prožili složité období v době covidu, nicméně jsme přesvědčeni, že jsme odvedli kus poctivé práce.

Třetí část souvisí s pracovními úkoly a otázkami, kdy v páteční podvečer budeme volit vedení ČMKOS a revizní komisi. V sobotu nás čeká, že jednání sjezdu navštíví řada hostů, které nyní nebudu představovat, protože to bude pro delegáty sjezdu překvapení.