Senát PČR, jak uvádí ve svém zpravodajství ekonomický magazín E15, vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce. Vadí mu zejména nedostatečná flexibilita u dohod konaných mimo pracovní poměr, u kterých bude muset zaměstnavatel dohodáři dát časový rozvrh nejméně tři dny dopředu, pokud se nedohodne na době kratší. Podle Senátem navržených změn by firmy rozvrh tvořit nemusely, po čemž zaměstnavatelé volají. Je to však v rozporu s evropskou směrnicí, kvůli které se nová pravidla primárně zavádějí. Pravidla pro dohody se dotknou i nemocnic, které je nyní často využívají pro nadměrné přesčasy. Senát proto ponechal zakotvení dobrovolných přesčasů.

Podle magazínu E15 Senát chce také posunout účinnost nových pravidel až od začátku nového roku, vláda přitom navrhla účinnost určitých pasáží od září. Senátní úpravy ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, takže poslanci mohou nyní, tyto Senátem navržené úpravy, přehlasovat a prosadit svoji verzi.

Novela se mimo jiné snaží narovnat vztah mezi dohodáři a zaměstnavateli podobně, jako je tomu u zaměstnanců. „Vzhledem k ústupkům, které se do návrhu postupně propisují, je ale otázkou, jaký bude jeho smysl,“ říká mzdová expertka poradenské společnosti RSM Jiřina Kovaříková.

Návrhy Senátu by přitom novele zákoníku práce, podle ředitelky Hofmann Personal Gabriely Hrbáčkové prospěly. „Celá je zaměřená pouze na výhody pro zaměstnance a pro zaměstnavatele z této novely vyplývají náklady navíc a obrovsky navýšená administrativa,“ prohlásila pro magazín E15.

Zaměstnanci, kteří, podle ní, dnes využívají dohody, k tomu mají důvod a ve většině případů nevědí předem, kdy budou moci vlastně do práce jít. Smysl, podle ní, dává i posunutí účinnosti od začátku ledna, protože se firmy musejí na změny připravit. Nyní je navíc doba dovolených. Pokud by tedy zákon začal platit již v září, neměly by firmy dostatek prostoru.

Zákon přitom šel už z Poslanecké sněmovny v poměrně uvolněné podobě oproti původnímu návrhu. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou po dohodě domluvit na časovém rozvrhu později než tři dny předem, například i jen den dopředu. „Nicméně tato možnost dohody se týká jen otázky, jak dlouho předem se bude o rozvrhu informovat, nikoli toho, zda rozvrh bude nebo nebude existovat,“ podotýká advokát David Šupej z kanceláře Sedlakova Legal.

A právě to by chtěl Senát změnit. Místo toho, aby se zaměstnavatel mohl s dohodářem domluvit na jiné, tedy i kratší době seznámení s rozvrhem, rád by doplnil dovětek „nedohodne-li se se zaměstnancem jinak“. „Pokud by prošla senátní úprava, byla by možná dohoda stran o tom, že rozvrh pracovní doby vůbec nebude,“ říká Šupej.

Taková úprava, jak dále uvádí advokát Šupej, by tak v podstatě zachovala současný stav, který je ale v rozporu s evropskou směrnicí o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Tu mělo Česko transponovat již před rokem a podle ministra práce mu za zpoždění hrozí sankce ve výši 130 milionů korun. „Změna navržená Senátem jde zcela proti tomu, co požaduje směrnice, protože by umožnila, aby rozvrh pracovní doby pro dohodáře vůbec nemusel být, což je skutečně v rozporu s požadavkem na nějakou minimální předvídatelnost pracovní doby, jak ji požaduje směrnice,“ vysvětlil advokát Šupej.

Teoreticky by, podle Šupeje, šla směrnice zavést i jinak. „Na druhou stranu řešení uvedené v novele je v podstatě stejné s principem, jaký funguje u rozvrhování týdenní pracovní doby v pracovním poměru, takže je logické, že se v tomto ohledu nezavádí nějaká úplná novinka, ale vychází se z toho, co už zaměstnavatelé znají, jen v souvislosti s pracovním poměrem,“ zakončil svůj výklad advokát Šupej.

Zákoník práce tak, jak byl přijat poslanci, podle šéfa a spoluzakladatele startupu Grason, který propojuje restaurace s dočasnými zaměstnanci, Karla Maříka, bere dohodám jejich důležitost – možnost záskoku. „Vypadá to, že se to trochu napraví blíž k tomu, aby byly flexibilnější. Protože to je úloha dohod. Ta není, abychom tu měli zaměstnance mimo pracovní úvazek, ale abychom tu měli zaměstnance, kteří jsou schopní rychle a flexibilně zaskočit za moje zaměstnance,“ popsal Karel Mařík. „Dělají z toho paskvil mezi zaměstnaneckým vztahem a dohodami,“ dodal.

Návrh je, podle něho, tak pořád málo funkční. Dokud mají firmy povinnost rozvržení pracovní doby, mohou mít problémy vykrývat směny například za nemocné zaměstnance. Zaměstnavatelé si s tím tak, podle něhp, poradí přechodem do šedé zóny nebo směny dohodářům naplánují dopředu na papíře, a pak jim je fiktivně zruší tak, aby se zákon naplnil, ale práce neproběhla. Tím pádem nebudou muset dohodářům proplácet dovolenou a podobně.

„Pokud by tato úprava prošla, velice rádi budou lidé vyplácet vícero hotovosti bez smlouvy,“ vidí Karel Mařík další řešení. Úprava, podle něho, také může posílit personální agentury, protože bude pro firmy administrativně příliš náročná, a proto ji na ně rády přenesou.

Firmy také mohou vzniklé náklady na dohodáře, kteří budou mít nově nárok na dovolenou a příplatky, promítnout do cen výrobků, jak poznamenává jednatel společnosti Axima Tomáš Kožnárek. „Jako zaměstnavatelé se se změnami vyrovnáme tak, abychom neporušovali zákon. Je možné, že dohody omezíme na nezbytné minimum. Jinými slovy levicové snahy prospět údajně slabší straně trhu práce tuto stranu poškodí,“ dodává Kožnárek.

Některým firmám plánování směn předem vyhovuje, jako je tomu například v Kauflandu. Jiným by zase stačilo pouhé zkrácení lhůty pro plánování rozvrhu. „Zkrácení lhůty až na jeden den by pro náš typ podnikání jistě mohlo znamenat vyšší míru flexibility v plánování a možnost pružně reagovat na aktuální potřeby provozu. Zkrácení lhůty obecně považujeme za ne zcela přiměřený zásah do práv zaměstnanců. Totéž by pak platilo i v případě, že by došlo ke zrušení lhůty,“ dodal ale Adam Kolesa ze společnosti Foodora.

Magazín E15 dále upozorňuje, že opatření, ohledně dohod, se dotknou i nemocnic. Ty totiž doteď často řešily nedostatek lékařů přesčasy. Přičemž 150 hodin ročně, stanovených zákoníkem práce, jim však nestačilo. Řadu směn navíc proto, podle výboru pro zdravotnictví, řešily nemocnice uzavíráním dohod – což by však podle novely již tak jednoduše nešlo.

Senát proto ponechal obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas. Například, podle České lékařské komory i řady nemocnic, to však není řešením současného nedostatku lékařů. „Zakotvení další přesčasové práce u lékařů v zákoníku práce by představovalo pouze oddálení problému. Důležité je, aby u poskytovatelů zdravotnických služeb byl dostatek personálu, který zajistí nepřetržitou péči o pacienty, a to správnou organizací práce,“ prohlásila Lucie Bauerová z tiskového oddělení FN Plzeň.

Současná a přicházející generace mladých lékařů také, podle tiskového mluvčího Fakultní nemocnice v Olomouci Adama Fritschera, podle jejich zkušenosti s další přesčasovou prací souhlasit nebude. Přiznává však, že pro některé lékaře je to vítaný zdroj příjmů.

Například ve Fakultní nemocnici Motol slouží sestry průměrně 19 hodin přesčasů měsíčně, sloužící lékaři až 38 hodin měsíčně a zakotvení dobrovolných přesčasů by uvítali. „Přesčasy ve velké míře slouží dobrovolně z důvodu zajištění vyššího výdělku. Z našeho pohledu je nutné rozšíření počtu přesčasů nebo zavedení směnného provozu na pracovištích, kde dochází k pravidelnému vykazování přesčasů,“ vysvětlila Miroslava Mikasová z odboru komunikace FN Motol.

Pokud jde o přesčasové hodiny ve zdravotnictví, za odbory k tomu můžeme jenom dodat, že OS zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) s dalším navýšením přesčasových hodin, jak vyplývá ze změn v zákoníku práce, nesouhlasí. Obě odborové organizace to daly najevo na svých tiskových konferencích, a také i v rozhovorech, které jsme nedávno zveřejnili. Konkrétně to byl rozhovor s předsedou LOK-SČL Martinem Engelem a předsedkyní OSZSP ČR Dagmar Žitníkovou.