Výnosy v Pardubickém kraji jsou nižší než v roce loňském, a to i v porovnání s výsledky celorepublikovými. Na výsledcích žní se podepsalo především počasí v jejich druhé části, kdy včasnou sklizeň znemožňoval déšť. To se podepsalo i na nízkém obsahu dusíkatých látek, což je důležité kritérium především pro potravináře – pekaře. Toto zhodnocení letošních žní na Pardubicku zaznělo to na tiskové konferenci, kterou ve středu uspořádala Regionální agrární komora Pardubického kraje.

Podle zemědělců české zemědělství čelí několika výzvám, které přinesly změny pravidlech. Především jde o nový Strategický plán pro české zemědělství, jak ho připravila současná vláda, ale také i o cenové kotrmelce na trhu, kterých jsme v posledních dvou letech svědky. Podle produkčních zemědělců, jejichž zájmy u nás hájí Agrární komora ČR a její největší členská organizace Zemědělský svaz ČR, velká část těchto naplánovaných a požadovaných změn, zde strany EU a za podpory současné české vlády, je ekologicky globálně naprosto neefektivní, a zbytečně snižuje rozměr zemědělství u nás i v celé EU! Výsledkem je zdražování, levné potraviny prostě vyrobit nelze, říkají naši zemědělci!

Zemědělství a potraviny naše v porovnání s těmi polskými – v čem jsou největší rozdíly?

„Pěstitelé mají za sebou poměrně náročný rok, kdy se museli vypořádat s prudkými změnami počasí, jako jsou extrémně vysoké teploty a sucho či přívalové deště. Patří jim velký dík za to, jak se dokázali se situací vyrovnat, a zajistili, že nedostatek kvalitních obilovin a olejnin z domácí sklizně nehrozí. Přesto jim vláda vyhrožuje masivními škrty a chystá se ztížit zemědělské hospodaření v Česku například zvýšením úrovně zdanění zemědělské půdy. Přitom v sousedním Polsku, které je, po Německu, druhým největším dovozcem potravin do Česka, se tato daň drží stále na nízké úrovni, tamní zemědělci mají dále slevy na odvodech na zdravotním a sociálním pojištění či jsou osvobozeni od daně z příjmu do zisku ve výši 100 tisíc zlotých. Zároveň se jim dostává masivní podpory ze strany státu v podobě dotačních podpor realizovaných nejen na evropské, ale i na národní úrovni. Rovněž základní sazba přímé platby je vyšší v Polsku, kde činí 115,8 eur na hektar, zatímco v Česku je to 72,5 eur na hektar. Z toho je patrné, že Poláci si svých zemědělců váží, zatímco česká vláda spíše usiluje o snížení jejich konkurenceschopnosti v rámci Evropy a následnou likvidaci,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Dále ho doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha:

„Bohužel ani poslední kroky vlády v návrhu konsolidačního baličku, snad s výjimkou mírného snížení DPH, nemohou vést ke zlevnění potravin. Zvýšení daně z nemovitosti, zvýšení daně z příjmu, zvýšení odvodů u OSVČ, ale třeba i zvýšení byrokracie a ztráta pružnosti při zaměstnávaní pracovníků formou dohod, to vše povede ke zvyšování nákladů zemědělských producentů a potravinářů a v konečném důsledku bude tlačit na růst cen potravin.“

Podpora zemědělství a potravinářství přichází i z Pardubického kraje

„Dlouhodobě a systematicky podporujeme výrobce regionálních potravin. Úzce spolupracujeme a komunikujeme i s nevládními organizacemi zastupujícími zemědělský sektor, produkční zemědělce. Jedním z našich nástrojů, jak aktivně podporujeme a propagujeme regionální české výrobky, je i potravinářská soutěž MLS Pardubického kraje. Jde o oblíbenou soutěž potravinářů a zemědělců, kteří v u nás regionu vyrábí své produkty z místních surovin. Navíc jsme před nedávnem spojili naši podporu venkovských prodejen právě s nabídkou produktů, které získávají ocenění v rámci soutěže MLS Pardubického kraje. České regionální produkty jsou totiž kvalitní a bezpečné. Náš systém veterinární kontroly i další mechanismy jsou totiž jedny z nejpřísnějších nejenom v Evropě, ale i na světě," řekl radní Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslav Krčil.

„Dále například prostřednictvím společnosti Agrovenkov poskytujeme informační servis všem zemědělcům, kteří v kraji působí. Snažíme se pomoci s byrokracií, která bohužel bují a zajišťujeme celou řadu podpůrných marketingových aktivit.

Z nadregionálního pohledu je pak, podle mého názoru, důležitá podpora právě produkčních zemědělců bez rozdílu velikosti. Těch, kteří skutečně vyrábějí, kteří pěstují plodiny, kteří drží živočišnou výrobu, zkrátka poctivé hospodáře. Podpora jejich konkurenceschopnosti vůči producentům z okolních zemí. Systém nemůže být založen na podpoře nicnedělání a na podpoře toho, že budeme nechávat pole ladem," dodal radní Krčil.

Pardubický kraj má letos, dle údajů ministerstva zemědělství nejnižší výnosy od roku 2021, a to i v porovnání s ČR. Více k tomu dodal viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha, který je zároveň předsedou představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje, a hlavně agronom v praxi.

„Žně lze označit za průměrné z hledisku jejich průběhu a výnosů, a mírně podprůměrné z hlediska kvality. Ve srovnání s rokem 2022 jsou v Pardubickém kraji nižší u obilovin i u řepky, a to z menších ploch. Nadprůměrné dubnové srážky, dlouhé a vlhké jaro bylo důvodem pozdního zakládání jařin. Poté přišla krátká vegetační doba urychlená velkými vedry. Spolu se srážkami v polovině žní to ovlivnilo výnos a hlavně kvalitu. Dalším důvodem nižších výnosů jsou vysoké ceny průmyslových hnojiv. Řada zemědělců musela zvažovat, zda si jejich použití může dovolit. Při jarních pracích na klidu nepřidala ani nově zaváděná dotační pravidla. V řadě případů jsme na své zemědělce přísnější než okolní země.

V ČR je dlouhodobě výrazný přebytek obilovin. Nedostatek tak nehrozí ani při velké neúrodě. Svědčí to, ale o tom, že u nás došlo k velké redukci živočišné výroby. Naše závislost na dovozech živočišných potravin jako je mléko, maso, jogurty či máslo není rozumná ani pro národní hospodářství ani pro samotné spotřebitele,“ řekl Leoš Říha.

Klasický český zákazník hledá kvalitu nebo kouká a vybírá podle cenovky?

„Většina českých zákazníků nakupuje podle ceny a šetří. Poslouchá doporučení naší vlády a jezdí do Polska, ještě více sleduje a nakupuje ve slevových akcích řetězců, do obchodů chodí sice stejně často, ale nakupuje méně potravin. Naše zkušenosti z jedenácti prodejen řeznictví to potvrzují. O to více si vážíme našich věrných zákazníků, kterým záleží na kvalitě a regionálním původu potravin. Letos jsme pro ně například zavedli klubový program. Snažíme se přitom veřejnosti vysvětlit, že ceny v ČR neurčují zemědělci ani potravináři, ale tvoří se pouze na dvou místech: na komoditní burze a na regálech řetězců. Místo toho, aby vláda řešila příčiny růstu cen potravin, kterou je cena energií a nerovné podmínky podnikatelů v ČR, odvádí pozornost k hledání viníků mezi zemědělci a potravináři,“ popsal situaci Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice. Kterého musíme představit nejen jako zemědělce, ale i předního výrobce potravin z masa a mléka s vlastní sítí prodejen v Pardubickém kraji.

Nedělní dožínky v Pardubickém kraji

Podle představitelů Regionální agrární komory Pardubického kraje se v neděli 24. září 2023 v srdci Pardubic uskuteční Krajské dožínky - Den zemědělců, potravinářů a venkova. Podle nich jsou dožínky jsou oslavou sklizně a poděkování za úrodu. Přičemž nejlepší pěstitelé, ale také chovatelé z Pardubického kraje, budou při této příležitosti ocenění.

Součástí dožínek bude i vyhlášení vítězů soutěže „Mls Pardubického kraje“, kterého se účastní potravináři jejichž speciality jsou především z krajových surovin.

Zároveň zemědělci a potravináři z Pardubického kraje, jak řekl Jan Hodoval ze Společnosti pro orbu, zvou návštěvníky, aby se přijeli podívat na 50. Mistrovství ČR v orbě, které se uskuteční v sobotu 30. září 2023 v Chrudimi, to od 10 hodin na pozemcích Střední zemědělské školy a Vyšší odborné školy Chrudim. Přičemž Jan Hodoval zdůraznil, že orba k Pardubickému kraji neodmyslitelně patří, a to již od dob bratranců Veverkových, kteří před dvěma sty léty vynalezli ruchadlo. Soutěže se konají podle organizace WPO.

Pro informaci, aby si naše širší veřejnost dokázala porovnat výsledky žní letos s roky předcházejícími, zveřejnili pardubičtí zemědělci následující tabulky:

Výsledky žní a pro porovnání uvádíme i roky minulými: