Plán ministerstva školství vyškrtat osm tisíc neobsazených pozic nepedagogických pracovníků v základních a středních školách může znamenat zkrácení peněz na jejich mzdy o desetinu a velký problém pro řadu z nich.

Podle článku v deníku Právo, jak uvádí server Novinky.cz, ve školách totiž momentálně působí 77 .946 nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, uklízeček, školníků, účetních, hospodářek, ekonomů či správců IT technologií. Osm tisíc neobsazených pozic představuje zhruba desetinu.

Školy dosud dostávaly peníze i na tyto pozice, z čehož financovaly platy ostatních pracovníků za práci navíc.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) nedávno uvedl, že ministerstvo už dlouho varovalo školy, že tato neobsazená místa bude rušit. A nyní se blíží tento okamžik.

Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOSPŠ) Františka Dobšíka ministerstvo školám a školským odborům zatím přesnější čísla neposkytlo. Bude tedy záležet na tom, jakým způsobem se tyto škrty uskuteční. „Ve hře je i to, že plošně přijdou všichni o desetinu,“ řekl deníku Právo František Dobšík.

Také podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka bude záležet na provedení. Podle něho mají kraje možnost se sníženými obnosy na nepedagogické pracovníky naložit adresně, takže školy, které mají všechny pozice plně obsazeny, nic nepocítí.  Podle něho jsou také školy, které těchto zaměstnanců zaměstnávají méně, než by musely. Účetnictví jim dělá třeba firma nebo zajišťuje zřizovatel, ale jinak dostávají peníze na prázdnou pozici účetní, které přerozdělují mezi ostatní. Tyto školy potom o tyto peníze vlastně přijdou, řekl Jiří Zajíček deníku Právo. Připustil ale také, že může dojít k plošnému škrtu, kdy budou muset kraje změnit systém financování, a potom by se to dotklo všech škol bez rozdílu obsazení pozic. „Zatím nám nikdo neřekl, jak to bude vypadat. Ale v tom druhém případě by to mohlo dopadnout na všechny,“ uvedl pro deník Právo.

Podle Františka Dobšíka už zjitřená atmosféra školy zasahuje. Konstatoval, že například školy, kde jídelny připravují obědy i pro okolní školy. Pokud připlácely kuchařkám i z neobsazených úvazků a ty nyní nebudou, tak neví, kdo by to například v Praze dělal. Tyto školy se již chystají zrušit vaření pro externí příjemce, řekl.

O moc lepší není situace ani jinde. Podle Kateřiny Gloviny, vedoucí školní jídelny v ZŠ Bulharská v Ostravě-Porubě, již tak je pro tyto zaměstnance mzda tak nízká, že nikdo za tuto mzdu nechce pracovat. Proto je také problém sehnat personál. Uvedla příklad, že ví z jejího okolí, že v jedné škole byli bez kuchaře tři čtvrtě roku. Vařit musel vedoucí školní jídelny a své povinnosti dělal až potom, co skončil.

Sama má sedm kuchařek na různé úrovni, přičemž by měla nárok na osm. „Ale mí lidé dřou a ten osmý plat jim rozděluji v rámci osobního ohodnocení. A zaslouží si to,“ dodala.

Zároveň poznamenala, že kuchař, po 23 letech praxe, má v tarifu 23.600 korun hrubého. Takže, pokud nebude na odměny, bude mnohem hůře. Podle tito zaměstnanci odejdou a mladí lidé tuto práci, za tak nízké mzdy, již dělat nechtějí.

Situace je nahnutá i podle Markéty Cermanové, která v rámci odborů nepedagogické pracovníky zastupuje. Zdůraznila, že je nutné si vážit práce lidí, kteří i za tak malé ohodnocení ve škole pracují. Proto by se jim neměly „házet klacky pod nohy“.

Podle Markéty Cermanové hlavní kuchařka dostává v tarifu nejvíce 23.510 korun hrubého, správce budov 29.520 korun, účetní 34 tisíc korun. A ekonomka, jako je ona, která má ještě zvýhodnění za to, že má na starosti velké množství budov, je na 35 tisících korun. Nejvíce může dostat 37 tisíc, podotkla Markéta Cermanová, která má vystudované dvě vysoké školy. „Pro mě je školství srdeční záležitost, ale pro všechny pozice se najde v jiném sektoru lepší výdělek,“ dodala.

Zejména sehnat IT správce je potíž. Často ho dělají učitelé informatiky, kteří se na část úvazku věnují i provozu sítí. Ale ti nemohou pokrýt všechno.

O tom, jak náročné je sehnat odborníka na IT za plat ve škole, ví své i Karin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze 10, která když jí odcházel správce IT, vypsala inzerát na mzdu ve výši deset tisíc korun. Nakonec se jí někdo ozval. S platem by se i smířil, ale když mu jeho předchůdce ukázal, co bude mít na starosti, odmítl to s tím, že je to příliš mnoho práce za tak nízkou mzdu.

Nakonec se obrátila na jednu ze svých asistentek pedagoga z Běloruska, která v ČR získala před časem azyl coby disidentka. Ta ve své komunitě našla informatika, který se dané pozice ujal. „A toho si nemůžeme vynachválit. Nakoupí diody a s pájkou opravuje věci, které ostatní vyhazují,“ uvedla.

Podle Markéty Cermanové to bude ale se zaměstnáváním IT správců čím dál těžší. Nejenže se budou platy snižovat, ale zároveň by se měly školy více digitalizovat a s tím i růst pracovní nároky.

Podle Františka Dobšíka na mnoha místech pomohla migrace z Ukrajiny. Na pozice kuchařek, uklízeček se hlásily Ukrajinky třeba i s právnickým vzděláním. „Ty možná budou ochotny pracovat za holý tarif, pokud to mají tak, že se tady ani moc nezabydlují a chtějí tady jen nějak překlenout válku. Ale do odborů už nám jedna Ukrajinka vstoupila,“ podotkl.