Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas, která v tuzemsku vlastní a provozuje přepravní a vnitrostátní plynárenskou soustavu. Podle ekonomického zpravodajství Českého rozhlasu za NET4GAS stát zaplatí až pět miliard korun. Tři miliardy hned a další maximálně dvě miliardy v případě, že firma bude mít dobré ekonomické výsledky.

Zástupci ČEPS, a.s., podepsali v pátek kupní smlouvu na nákup společnosti NET4GAS Holdings. Ta vlastní firmu NET4GAS, která je výlučným držitelem licence pro přepravu plynu přes české území.

ČEPS za téměř čtyři tisíce kilometrů plynovodů na našem území zaplatí až pět miliard korun. „Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši 3 miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů Net4Gas ve dvou splátkách, a to do výše maximálně 2 miliard korun. Transakce bude hrazena z vlastních zdrojů společnosti,“ uvedl Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.

Podle informací Radiožurnálu Českého rozhlasu využije ČEPS na platbu za plynovody peníze, které má k dispozici jako nevyčerpané dotace od státu. Ty měla firma slíbené na letošní rok ve výši 15,5 miliardy korun. Vláda je uvolnila v obavě, že kvůli vysokým cenám elektřiny na přelomu roku nebude mít ČEPS letos dost příjmů na nákup elektřiny pro pokrytí ztrát v soustavě a také pro takzvané podpůrné služby, které zajišťují spolehlivý chod sítě při kolísání spotřeby.

Ceny elektřiny ale letos významně klesly, takže náklady ČEPSu jsou mnohem nižší, než se čekalo. A tyto státní peníze tedy podle dostupných informací firma použije na část platby. Jde přitom nejen o plynovody, ale i o nákup podzemních zásobníků plynu za 9 miliard korun. O jejich nákupu ČEPSem, tj. firmy RWE Gas Storage, vláda rozhodla v polovině září.

Stát zdůvodňuje nákup zásobníků a nyní i plynovodů hlavně jako zajištění energetické bezpečnosti země.

„Smluvená kupní cena spravedlivá, nechali jsme si ji potvrdit třemi znaleckými posudky,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce k tomu ministr Síkela dodal, že první posudek měl za úkol zjistit a potvrdit, že jde o ryze obchodní transakci, a to z důvodu, kdyby tomu tak nebylo, tak by se tímto krokem stát dopustil porušení předpisů Evropské unie. Další dva posudky se týkaly zjištění a potvrzení hodnoty firmy NET4Gas.

„Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost NET4GAS není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ říká k tomu ministr Síkela.

Stát chce mít jistotu ohledně dalších dodávek plynu i z důvodu, že v příštích letech dojde k odklonu od uhlí. A uhelné elektrárny zřejmě budou muset nahradit zdroje na plyn. Přepravní soustava společnosti Net4Gas by navíc měla být, podle ministra Síkely, důležitou součástí vodíkového koridoru, plánovaného pro přepravu až 16 miliard metrů krychlových vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do Německa.

Net4Gas má, podle ministra Síkely, i možnost získat finanční příspěvek na investice do projektu z Evropské komise.

Síkela také upozorňuje, že by společnost mohla získat nové zakázky na tranzit plynu poté, co má příští rok skončit smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Pokud nebude obnovena, mohly by státy jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko obstarávat dodávky plynu přes Českou republiku. Všechny tři země nicméně mají i jiné možnosti, než je jen tranzit přes Česko. Plyn si mohou vozit i přes Balkán.

„Vzhledem k proměně, kterou prochází evropská energetika, je důležité, aby stát měl možnost podporovat průběh nutných změn a realizaci nových projektů. Net4Gas zajišťuje mezinárodní tranzit, tedy přepravu plynu pro zákazníky přes Českou republiku a do ní. Proto je pro nás tato infrastruktura tak klíčová,“ konstatoval ministr Síkela.

Podle zpravodajství Radiožurnálu Českého rozhlasu společnost Net4Gas v minulosti přepravovala tuzemskou soustavou okolo 45 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, z toho cca 8 miliard metrů krychlových pro domácí spotřebu. Loni klesla přeprava na zhruba 30 miliard metrů krychlových a letos to bude kvůli výpadku tranzitu pro ruský Gazprom ještě výrazně méně. Smlouva s Gazpromem přitom byla platná až do roku 2038 a firmě zajišťovala příjmy šest miliard korun ročně. Net4Gas letos podal na Gazprom arbitrážní žalobu.

Společnost Net4Gas provozuje téměř 4.000 km plynovodů, tři hraniční předávací stanice, tj. na Slovensko, do Německa a Polska, dále pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic na rozhraní s vnitrostátní distribucí plynu.

Do skupiny Net4Gas Holdings patří ještě dceřiná firma Brawa, která vlastní plynovod Gazela propojující Německo, a který vede přes české území od severočeského přechodu Brandov do Bavorska.

Kvůli vysokým investicím do potrubí, které mělo mimo jiné vozit ruský plyn dodávaný do Evropy zrušeným potrubím Nordstream 1 a 2, podle Radiožurnálu, nyní firmu tíží velké dluhy. Celkem jde o 33 miliard korun. Konkrétně jde o dluhopisy v hodnotě 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Prvních 10 miliard korun je splatných už v roce 2025. Firmě tak při pokračování nízkých příjmů hrozila insolvence.

V pořadu OVM České televize k těmto finančním transakcím, neboli dluhům, ministr Síkela sdělil, že chce jednat s věřiteli o restrukturalizaci dluhů. Firma zároveň eviduje pohledávku kolem sedmdesáti miliard korun u ruské Gazprom Export, která přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes Česko. ČEPS nyní bude podle ministra pohledávku po ruské společnosti vymáhat. K tomu, jak je reálné, že pohledávku firma od ruských majitelů Gazpromu opravdu dostane, ministr Síkela řekl, že jsou i jiné možnosti, jak s ní naložit. Zmínil například zobchodování dluhu s jinými obchodními partnery a další opatření. V případě, že by stát dokázal z pohledávky dostat alespoň deset procent, výrazně by to podle Síkely navýšilo hodnotu celé transakce.

Stát, podle ministra Síkely, využil situace, kdy byla firma na prodej. „Koupili jsme ji zhruba za polovinu, než je stanovená hodnota jejího vlastního jmění,“ řekl. Její hodnota je přitom podle Síkely mnohem vyšší, než stát zaplatí. Opírá se přitom o posudky zahraničních firem.

V pořadu OVM České televize byl jedním z diskutujících i bývalý člen Národní rozpočtové rady a emeritní rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindl, který k tomu prohlásil: „Mně to trochu připadá, jestli už stát netrénuje na nákup ČEZu.“ Načež dodal, že je „otázka je, kdy se tak má stát. Ale asi ta debata na stole je.“ „Samozřejmě se říká, že nejhorší vlastník je stát, ale myslím, že v oblasti klíčových infrastruktur je dost nástrojů, aby stát s nimi hospodařil,“ doplnil, čímž podpořil záměr státu získat zpět infrastrukturu strategického významu, která byla kdysi, před léty, rozprodána do zahraničních rukou.