Na programu úterního jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity bylo pro projednání návrhu státního rozpočtu pro rok 2023, dále se věnovali aktuální situaci s energiemi a také problematice velkých dopravních staveb.

V úvodu tiskové konference, po jednání tripartity, vystoupil z Vládu ČR vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČL), který řekl zopakoval rozhodnutí vlády o zastropování cen energií, a to u elektřiny ve výši 6 Kč za 1 kWh u plynu 3 Kč za 1 kWh. Na dnešním jednání vlády by to měla vláda potvrdit s tím, že v pátek by to odsouhlasila Poslanecká sněmovna a v příštím týdnu Senát. V této souvislosti potvrdil, že během tripartity proběhla debata všech tří sociálních partnerů o podobě dočasného krizového rámce na podporu české ekonomiky, jehož hlavní kritéria schválila EU. Zároveň, uvedl, že se hovořilo o dalších opatřeních v rámci programu kurzarbeit, který by byl u nás uplatněn v případě nějaké mimořádné situace. Načež konstatoval, že když se hovořilo o návrhu rozpočtu pro rok 2023, tak z této debaty vyplynulo, že do něho promítnou ještě právě ono zastropování cen energií. Poté Marian Jurečka dodal, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) hovořil o přípravě klíčových dopravních staveb v ceně nad 300 milionů korun. Přičemž poznamenal, v diskusi k této problematice zaznělo, že je nutné najít formu, způsob a zdroj financování těchto staveb.

Poté vystoupili oba sociální partneři vlády, tj. za zaměstnavatele prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR) Jaroslav Hanák, a za odbory předseda Českomoravské konfederace odborových svazů ČR Josef Středula. Oba se shodli na tom, že vláda musí přijít s novým návrhem státního rozpočtu pro rok 2023, protože potřebuje do něho zakomponovat výdaje, které vzniknou v souvislosti se zastropováním cen energií. Ovšem, na pořadu dne je s tím spojena i otázka, kde na to vláda vezme potřebné fiance. Znamená to, že se bude muset zamyslet i nad strukturou příjmové části státního rozpočtu. Přepracovaný návrh státního rozpočtu má přitom odeslat do Poslanecké sněmovny do 30. září 2022.

Z vystoupení obou těchto sociálních partnerů dále vyplynulo, že zaměstnavatelé navrhují kvůli drahým energiím pro firmy případné snížení záloh na dani či jiné daňové úlevy. Žádají o zrychlení příprav opatření ke zmírnění dopadů růstu cen na podniky. Přičemž ministerstvo práce a sociálních věcí nachystá preventivně kurzarbeit. Odbory po vládě požadují vyčíslení dopadů zdražování na konkurenceschopnost Česka.

Ministr Marian Jurečka k tomu uvedl, že „zítra (dnes, ve středu) by vláda měla dofinalizovat podporu pro velké firmy, které jsou na velmi vysokém napětí v oblasti elektřiny i plynu. Pro ty, kteří jsou na nízkém napětí, platí zastropovaná částka.“ O zastropování a dotování cen elektřiny a plynu pro domácnosti, veřejné služby, živnostníky a menší podniky rozhodla vláda v pondělí. Podle Jurečky tripartita projednávala i „možné nástroje pro zastropování“ cen pro velké firmy.

Tripartita se také dohodla na tom, že ministerstvo práce připraví pravidla pro případné spuštění kurzarbeitu. Ministr Jurečka upřesnil, že by se zkrácená práce s příspěvkem od státu na mzdy týkala firem, které se kvůli energiím dostaly do mimořádné krizové situace, a také jejich dodavatelů. „Děláme tyto kroky z preventivních důvodů,“ zdůraznil Jurečka. Dodal, že kurzarbeit jeho úřad nachystá jako zálohu, se spuštěním nyní nepočítá.

Podle Jaroslava Hanáka se do krizové situace dostávají sklářské, keramické, slévárenské či hutní firmy, ale také veřejná doprava. Zaměstnavatelé vyzvali vládu ke zrychlení přípravy opatření podle dočasného krizového rámce EU. „Snad vláda zváží i jiná opatření pro velké firmy, zváží možnost řešení daňových věcí, určité vrácení či možnost úpravy záloh daní. To je to nejdůležitější, aby ve firmách zůstaly peníze. Není klíčový hospodářský výsledek nebo provozní ztráta. Klíčové je, aby firma měla cash,“ řekl Jaroslav Hanák. Podle něho zástupci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů o daňových úpravách pro velkoodběratele energií jednali na ministerstvu průmyslu v pondělí.

Načež k tomu Josef Středula poznamenal, že odbory k těmto jednáním nebyl přizvány, což je škoda, protože by také i ony rády vyjádřily svůj názor na řešení daných problémů.

Během tiskové konference dále zaznělo, že členské státy mohou z dočasného krizového rámce EU poskytovat různou pomoc, pokud si ji nechají předem schválit Evropskou komisí. Resort průmyslu, podle podkladů pro tripartitu, zvažuje mimo jiné záruky za úvěry jako za covidu. Jako další plánovaná opatření ministerstvo průmyslu jmenuje urychlení povolovacího procesu instalování obnovitelných zdrojů, půjčku obchodníkům s energiemi či dotace pět miliard korun z Národního plánu obnovy na nahrazení výrobních technologií, kde se využívají fosilní paliva a materiály.

Odbory požadují po vládě vyčíslení dopadů drahých energií na konkurenceschopnost Česka. Poukazují na jiné ceny v cizině, varují také před přesunem výroby z ČR jinam. Podle Josefa Středuly se musí možné ztráty a záchrana firem vyvažovat. "Není možné, aby si někdo myslel, že by se z veřejných peněz hradilo vše," podotkl. Zároveň seznámil novináře s tím, že ČMKOS navrhuje zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18.200 korun. Dále poukázal na to, že poklesly příjmy v rezortu zdravotnictví, a to mimo jiné i díky snížení částky zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Přitom také došlo i poklesu potřebných financí pro sociální služby, a to o 3 procenta. Současně uvedl, že odbory rovněž navrhují zvýšení nemocenské ze 60 procent na 80 procent, což se toto zvýšení pozitivně projevilo během covidové pandemie. Takže by to mělo být, vzhledem k současné složité ekonomické situaci, zvýšení trvalé. Také poznamenal, že se již prošvihla doba, kdy měla Česká republika přijmout směrnici EU o slaďování pracovního a rodinného života.

K průběhu tiskové konference po jednání tripartity musíme ještě dodat, že před jejím zahájením se v poledne, před vchodem do Strakovy akademie, tedy Úřadu vlády ČR, uskutečnil improvizovaný tiskový brífink, který společně svolala Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR), který byl zaměřen právě k otázce zastropování cen energií s tím, co od současné vlády v této otázce očekávají zemědělští podnikatelé a zemědělské odbory. O průběhu tohoto tiskového brífinku jsme informovali v jiné zprávě, kterou jsme dnes vydali na našich webech.

Během tohoto tiskového brífinku předseda OSPZV-ASO ČR Bohumír Dufek, který je zároveň i předsedou druhé největší odborové centrály u nás, to je Asociace samostatných odborů (ASO), se kromě jiného vyjádřil i k tomu, co budou odbory během jednání tripartity navrhovat vládě a zaměstnavatelům s cílem dosáhnout urychlené stabilizace české ekonomiky.

Takže, kromě ocenění zastropování cen energií vládou, Bohumír Dufek uvedl, že pro zemědělce jde o příliš vysokou cenu s tím, že zemědělci očekávají úpravu výše této ceny. Podle něho by elektřina měla stát 4 Kč za 1 kWh a plyn 1,50 Kč za 1 kWh

Ceny elektřiny by se měly zastropovat na čtyřech korunách za kilowatthodinu (kWh), plyn by měl stát maximálně 1,50 koruny za 1 kWh pro domácnosti i pro firmy. Zároveň k tomu poznamenal, že čeští občané platí největší ceny v Evropě, ať už se to týká pohonných hmot nebo plynu.

Řekl také, že Evropský hospodářský a sociální výbor, kterého je členem, připravuje materiál, který se zabývá stabilitou cen elektrické energie v návaznosti na jadrnou energii. Je, podle něho, potřeba stabilizovat cenu emisních povolenek. „Je velice špatná politika nechat volnou tvorbu cen, protože pak se povolenka stává spekulativním materiálem a neustále působí tlakem na cenu a nepůsobí tlakem na snižování CO2,“ prohlásil. Podle něho totiž, tomu, že by emisní povolenky byly i nadále spekulativním zbožím, lze předejít tím, že by měla jejich cena být pevně zastropována. Dodal, že je v této chvíli nejde zrušit, ale jejich zastropování by mělo vést ke stabilizaci v této oblasti.

V této souvislosti se Bohumír Dufek rovněž kriticky vyjádřil na adresu hospodářsky nejsilnějšího státu EU, to je sousedního Německa, a to, pokud jde o jeho energetickou politiku. Neboť ta, v důsledku německé „zelené“ politiky, má velice neblahé dopady na celou Evropskou unii. Konstatoval, že by Evropská unie měla Německu vysvětlit, aby v rámci své „zelené“ politiky, Německo nevypnulo své jaderné elektrárny s tím, že by, po jejich vypnutí a odstavení, poté dále vysávalo elektrickou energii z celé Evropy. Přitom vypnut jaderných elektráren v Německu nakonec povede ke zdražení cen elektrické energie, což se projeví i u nás.

V této návaznosti dále uvedl, že je potřeba předělat celou systemizaci Lipské burzy, protože spekulativními nákupy na této burze, se neustále zvedají ceny. Načež na to doplácejí především občané. „Není možné trpět chyby, které se rodí v Německu, aby je odnášel český občan,“ dodal. Zároveň konstatoval, na jednu stranu chce Německo snižovat výskyt CO₂ v atmosféře, například i tím, že by se měl snižovat počet hospodářských zvířat, zejména krav, a přitom toto snižování jejich počtu vede k tomu, že se na polích hnojí umělými hnojivy, zatímco půda potřebuje přírodní hnojiva, to je od hospodářských zvířat.

V závěru svého vystoupen Bohumír Dufek konstatoval, že chyby, kterých se sousední Německo ve své „zelené“ politice dopouští, tak ve skutečnosti nahrávají negativním dopadům energetické politiky Ruska vůči Evropě.