Vlna zdražování, jak uvádějí Novinky.cz, v závěru loňského roku alespoň trochu ubrala na síle. Spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly meziročně o 15,8 procenta, tempo růstu z listopadových 16,2 procenta zpomalilo.

Meziměsíčně se inflace nezvýšila ani o píď. Přesto má, podle ekonomů, v lednu opět zrychlit, a je tudíž prakticky jisté, že i letos dojde v průběhu roku na mimořádnou valorizaci důchodů.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tato situace pravděpodobně nastane.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta ve středu k údajům o inflaci zveřejněným Českým statistickým úřadem řekl deníku Právo, že za loňský prosinec zákonné podmínky pro mimořádnou valorizaci splněny nebyly. Načež podotkl, že rozhodující bude vývoj v příštích měsících.

Inflace sice zpomalila, ale, podle předpovědí, na další valorizaci důchodů stejně dojde v červnu nebo červenci. Klíčový ukazatel pro nové navýšení důchodů je nyní „napůl cesty“. Podle zákona totiž mimořádná valorizace musí přijít pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen za sledované období překročí pět procent. Upravuje se zásluhová část důchodů, tedy tzv. procentní výměra. Zvedá se o tolik procent, o kolik od posledního sledování vzrostly ceny.

Podle MPSV se nyní sleduje kumulovaná meziměsíční inflace od loňského července. Do prosince činilo úhrnné zvýšení cen zhruba 2,5 procenta. Hranice pěti procent může být, podle odhadů ekonomů, překonána během prvních dvou měsíců letošního roku.

Ministr Jurečka na sklonku roku řekl České televizi, že s mimořádnou valorizací se dá počítat v červnu nebo v červenci. Odhadl, že potom to může v průměru vycházet někde mezi 670, 700 korunami. Přesný dopočet bude k dispozici až s dalšími údaji od statistiků v příštích měsících.

Loni se penze, kvůli vysoké inflaci, zvedaly ze zákona mimořádně hned dvakrát, a to v červnu a v září. Letos v lednu, v rámci pravidelné valorizace, stoupl průměrný starobní důchod o zhruba 860 korun na více než 19.500 Kč včetně nově zavedeného výchovného 500 korun za každé dítě.

Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 15,1 procenta. Vyšší byla v historii samostatné ČR pouze jednou, a to v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 procenta.

Na prosincové zpomalení inflace měly největší vliv ceny za dopravu. Meziroční růst cen automobilů zmírnil na 9,2 z listopadových 12,7 procenta. Pohonné hmoty pak byly meziročně dražší o 4,4 procenta, zatímco v listopadu to bylo 14,5 procenta.

Analytici očekávali vyšší prosincovou inflaci. Pro další vývoj bude podle nich zásadní inflace za leden, kdy nejspíš opět zrychlí.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše vedle těžko predikovatelného lednového efektu změny ceníků, dojde také na ukončení energetického úsporného tarifu (bez něho by prosincová inflace byla, podle odhadů, až kolem 19 % – pozn. redakce) a současně s tím začnou působit na trzích vládou garantované cenové stropy pro plyn i elektrickou energii.

Podle něho je ale nepravděpodobné, že by inflace v lednu mohla zrychlit až k 20 procentům, jak o tom dříve hovořil guvernér ČNB Aleš Michl.

Proti předloňskému prosinci zdražily podle statistiků, zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent a za drůbeží maso zhruba o 43 procent více.

Polotučné trvanlivé mléko zdražilo za rok o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a cukr v prosinci stál bezmála dvojnásobek než o rok dříve.

Rapidně se ovšem loni zvedly i náklady na bydlení. Nájemné bylo v prosinci meziročně dražší téměř o šest procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 21 procent, vodné o více než pět procent, stočné o více než šest procent, zemní plyn o 140 procent, tuhá paliva o dvě třetiny a teplo a teplá voda téměř o 29 procent.

Elektřina, podle statistik, zlevnila o 21,2 procenta, avšak při zohlednění takzvaného úsporného tarifu a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energií. Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta.

Proti listopadu v prosinci klesly ceny zboží o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb se o 0,3 procenta zvýšily. Podle Jana Bureše očekávání držely inflaci na uzdě zejména pohonné hmoty, které meziměsíčně zlevnily o 10 procent.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka si inflace v prosinci „vzala oddechový čas“. Také podle něj bude klíčový začátek letošního roku, kdy dochází i k přeceňování celé řady služeb a zboží, kde se ceníky nemění každý měsíc. Přičemž dále konstatoval, že se zde projeví, jakou má současná inflace vlastně sílu.

Současně David Marek uvedl, že za zlevněním pohonných hmot, v závěru roku, byl pokles cen ropy. Částečně tomu pomohlo také posílení kurzu koruny. Ale, naopak pokračovalo postupné promítání vysokých cen energií do spotřebitelských cen s tím, jak části domácností končily období fixace s nízkými cenami. Zároveň pokračoval rychlý růst cen některých potravin a v neposlední řadě se připomněly také sezonní vlivy, konkrétně v podobě zvýšení cen rekreace.

Inflace je nyní hlavním problémem české ekonomiky. Kvůli ní totiž výrazně klesají reálné mzdy a hodnota úspor, a tedy i životní úroveň. Řada domácností kvůli tomu musí omezovat své výdaje.