Pod názvem „Už je pět minut po dvanácté: katastrofální odměňování v sociálních službách, a nejen v nich“, uspořádal v úterý Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) tiskovou konferenci na téma:

▪ Kolik berou zaměstnanci v sociálních službách? Kde se najdou pracovníci, kteří se budou dál starat o seniory a lidi s hendikepem a o fungování těchto zařízení?

▪ Dostali zaměstnanci ve zdravotnictví loni a letos opravdu přidáno, jak se tvrdilo?

▪ Má hygienická služba zajištěné předpoklady k dobrému fungování při ochraně veřejného zdraví?

Úvodem tiskové konference vystoupil místopředseda OSZSP ČR Lubomír Francl, který řekl, že je opravdu již pět minut po dvanácté, a situace ve zdravotnictví není dobrá. Konstatoval, že odbory ve zdravotnictví se snaží dlouhodobě vyjednávat s vládou o úpravě platových tarifů, a to jak ve zdravotnictví, tak i v sociálních službách.

Podle předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové se to týká, nejen zdravotnických odborů, ale i odborových svazů ve veřejných službách a státní správě. Uvedla, že již od loňského roku odboráři vedli jednání se zástupci vlády na úrovni předsedů koaličních stran. Tehdy, v listopadu loňského roku, odbory požadovaly zvýšit platové tarify. Přičemž svůj požadavek zdůvodnily vysokou inflací, a současně i tím, že zaměstnanci opakovaně nedostali přidáno v rámci platových tarifů. Přitom se jim zvyšují životní náklady. Přičemž pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách nezvládají plnit své základní životní potřeby. Načež Dagmar Žitníková poznamenala, že v té době se odbory, s ministerstvem práce a sociálních věcí, nedohodly.

Návrh MPSV na zvýšení platových tarifů o 7 nebo 10 procent

Ale, nyní, v současné době, odbory obdržely z ministerstva práce a sociálních věcí návrh na úpravu platových tarifů s tím, že uvedený návrh má dvě varianty. Takže, tato varianta, která navrhuje zaměstnancům veřejných služeb a státní správy, zvýšit platy zaměstnanců ve veřejných službách o 7 nebo o 10 procent. Zároveň však připomněls, že toto navýšení by mělo proběhnout od 1. září letošního roku. Celoročně to ale nepředstavuje 7 nebo 10 procent, ale v případě zaměstnanců, u kterých by toto navýšení platů bylo o 7 procent, představovalo jen 2,2 procent. U zaměstnanců, u kterým by toto navýšení bylo o 10 %, by to bylo jen 3,33 procent. Tedy, žádných 10 a ani 7 procent.

Poté předsedkyně zdravotnických odborů řekla, že jakkoliv odbory souhlasí s tím, že ministerstvo navrhuje zvýšit platy zaměstnancům, kteří pracují v nemocnicích, jako nezdravotničtí pracovníci, a zároveň i THP zaměstnancům v sociálních službách, zdravotnické odbory již nesouhlasí s tím, že návrh tohoto nařízení vlády necílí na zvýšení platů pro zdravotníky a pečovatele, pečovatelky a dále sociální pracovníky v sociálních službách. Zkrátka, návrh, jak byl ministerstvem koncipován, je pro odbory nepřijatelný. Důvodem je to, že v uvedeném návrhu je značná část těchto zaměstnanců vypuštěna.

Dagmar Žitníková k tomu dále dodala, že jim bylo slibováno, že play se zvýší zaměstnancům ve zdravotnictví i v rámci netarifních složek s tím, že na to byly uvolněny finanční prostředky. Načež si položila řečnickou otázku: Jak to dopadlo? Přičemž uvedla, že v roce 2023, v mnoha nemocnicích, k tomuto navýšení, a o 4 procenta, došlo. Ale v roce 2024 bylo toto opatření zrušeno. Takže, letos tito pracovníci, co dostávali v roce 2023, již nedostávají. V letošním roce to dostávají ve formě nějakých zvláštních příplatků, které nejsou nárokové, a které vlastně nemají ani oporu v zákoně.

V této souvislosti dále konstatovala, že situace ve zdravotnictví je velmi složitá. Podle ní chybí zaměstnanci všech profesí. Velká část zdravotních sester, to je 15 procent, během deseti let odejde do důchodu. Tito lidé budou prostě chybět, zdůraznila!

Nedobré zkušenosti s odměňováním zdravotníků, přímo z praxe

Poté vystoupila Alena Kopičová, předsedkyně odborové organizace v Psychiatrické nemocnici, která řekla, že v loňském roce, ale i letos, měli, jako odbory velké problémy, aby zaměstnanci psychiatrické nemocnice uvedená 4 procenta vůbec dostali. Od počátku ledna letošního roku jejich odborová organizace hovoří s vedením nemocnice o tom, jestli její zaměstnanci vůbec přidáno dostanou či nedostanou. Od počátku roku odborárům nebylo nic přislíbeno. Až, po velkých urgencích přímo předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníkové, tyto 4 procenta dostali zaměstnanci letos v červnu.

Načež dále uvedla, že by odboráři, a přirozeně tedy zaměstnanci, tyto 4 procenta dostávali pravidelně měsíčně. Vždyť zaměstnanci platí nájmy, energie a kupují si svoji stravu. Zároveň k tomu poznamenala, že by nejlepší pro zaměstnance bylo nejlepší, kdyby tyto peníze, které jsou garantované, byly zdravotníkům přidány v rámci platových tarifů. Podle ní, je totiž jasné, že zaměstnanci o tyto peníze, které jsou vypláceny, podle platových tarifů, nepřijdou. „Jelikož, suma peněz, které se mimořádně vyplácí v rámci odměn nebo osobního hodnocení, se může kdykoliv vytratit. Přičemž mnozí zaměstnanci si, během roku, ani nevzpomenou na to, že tyto peníze jim byly státem garantovány,“ konstatovala.

Ve svém vystoupení se Alena Kopičová také věnovala velkému problému, a to nedostatku pracovníků v psychiatrických zařízeních. Konstatovala, že zejména mladí lidé, nenastupují do těchto zařízení, a to především kvůli tomu, že v tomto zaměstnání nevidí svoji perspektivu. Poznamenala, že jde o profesi s vysokou zodpovědností, čehož se v dnešní době mladí lidé obávají. Uvedla, že konkrétně v oddělení, ve kterém pracuje, je věkový průměr 49 let. „Mladí lidé k nám nenastupují. Když, někdo přijde na psychiatrii, je to většinou starší člověk,“ popsala situaci. Podle ní jsou zdravotníci celkově nespokojeni. „Myslím si, že ani ze strany lékařů, to není dobré,“ dodala.

Velmi složitá situace je i v sociálních službách

Dalším řečníkem byla Jana Hnyková, místopředsedkyně OS zdravotnictví a sociálních služeb ČR, která poznamenala, že situace v sociálních službách je velmi složitá. Podle ní chybí kapacity v sociálních službách, a to nejen v pobytových zařízeních, ale v terénu. Načež dále uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí se snaží řešit tuto složitou situaci i legislativně. Nyní tedy v zákoně ukotvilo, že se, v rámci sociálních služeb, bude upřednostňovat péče v domácím prostředí. „To je vše hezké, ale tuto péči musí někdo poskytovat. Chybí pečovatelky, chybí další zaměstnanci,“ poznamenala.

Načež konstatovala, že jednotlivé pobytové služby se musí chovat ekonomicky. Vždyť přijímají klienty, kteří jsou ve 3. a 4. stupni zdravotního postižení, a dostávají příspěvek na péči. To znamená, že tito lidé potřebují zvýšenou pečovatelskou péči. Dodala, že těchto služeb využívají především lidé, kteří jsou nechodící, jsou závislí, aby jim pečovatelky zajišťovaly stravu, hygienu. „Pokud chceme poskytovat kvalitní sociální služby, je zapotřebí mít k dispozici kvalitní personál, který bude kvalitně zaplacen. K tomu bohužel nedochází. Mám obavu, že po letech, kdy zaměstnanci v sociálních službách dostávali pravidelně přidáno, že tato oblast končí,“ prohlásila Jana Hnyková.

Poté uvedla, že zdravotnické odbory vyvolaly několik, jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, které mělo za cíl zvýšit pomoc státu sociálním službám u nás. Poznamenala, že kolegyně a kolegové z praxe, na těchto jednáních poukazovali na to, jak tristní je situace, která spočívá v nedostatku personálu. Vždyť personál v sociálních službách není řádně zaplacen. „Dokonce ministr Jurečka na našem odborovém sjezdu v roce 2022 nám řekl, jak navýšili dotace do sociálních služeb, že zaměstnavatelé požadují, že chtějí jednotlivé zaměstnance ohodnotit. Když jsme si udělali průzkum, zjistili jsme, že zaměstnanci dostali odměnu jednou za rok, tak to bylo přes 50 %, když ji dostali 2x za rok, bylo to 36 %,“ uvedla. Podle ní jde o průzkum, který si nechala zpracovat Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, jak to prezentoval i její prezident Jiří Horecký.

Jana Hnyková dále hovořila o svých zkušenost s inzeráty na přijímání nových zaměstnanců. Konstatovala, že například četla inzerát sociálního zařízení v Rudné u Prahy, které nabízí novým zaměstnancům 29.000 až 35.000 Kč měsíčně. Ale, přitom ošetřovatelka či pečovatelka v Německu, která má ubytování zdarma, nabízí, v přepočtu 65.000 až 80.000 korun. To je, podle ní, značný rozdíl.

Na pracovníky sociálních služeb existují vysoké nároky

Jana Hnyková dále zdůraznila, že jsou na pracovníky sociálních služeb existují vysoké nároky. Uvedla, že „mají mít schopnost naslouchat, vnášet radost do života druhých, aby vytvářeli rodinnou atmosféru, byli ochotni apod. Myslím si, že tato vláda se k těmto zaměstnancům chová velmi špatně.“ Zároveň připomněla programové prohlášení vlády, že vláda zajisti spravedlivé odměňování pracovníků v sociální oblasti. Uvedla, že od nástupu k moci koncem roku 2021, vláda navýšení platů, které bylo plánováno od 1. ledna 2022, snížila na pouhých 700 Kč. Konstatovala, že od roku 2022, až do dnešního dne, pro pracovníky v sociálních službách, se nenašla ani jedna koruna na navýšení jejich platových tarifů. „Doufali jsme, že nás v těchto věcech podpoří i zaměstnavatelé, přitom ředitelé zařízení či krajští úředníci jsou blíže lidem, vidí, jak je potřeba stabilizovat personál. Jak je potřeba navýšit jejich platy, ale i další benefity pro tyto zaměstnance, aby v sociálních službách zůstali,“ prohlásila Jana Hnyková.

Poté sdělila, že letos v lednu odbory z pracovního týmu RHSD ČR pro sociální otázky obdrželi příslib zaměstnavatelů, že pokud bude nevýšen příspěvek na péči, a budou navýšeny poplatky z stravu a pobyt, tak, že zaměstnavatelé podpoří požadavek odborů na zvýšení pro kategorii zaměstnanců, kam spadají sociální péči a pracovníci v sociální péči. Dále doplnila, že příspěvek na péči byl navýšen, rovněž poplatky jsou navýšeny. A přitom zaměstnavatelé k tomu mlčí a v této oblasti odbory nechtějí podpořit. „Je to pro mne veliké zklamání,“ dodala.

„Když sleduji rozhodnutí této vlády, kam finanční prostředky alokuje, tak je mi z toho smutno, protože pro vlastní zaměstnance v sociálních službách, finanční prostředky nemá. Přitom sociální služby lidé potřebují nejen ve stáří, ale i v době, kdy se jim něco nedobrého, z hlediska jejich zdravotního postižení a následné nemohoucnosti, přihodí,“ konstatovala závěrem.

Lidé v sociálních službách se starají o ty nejpotřebnější

Poté vystoupila Romana Staffenová, předsedkyně odborové organizace Domov Pod Skalami Kurovodice na Mladoboleslavsku, která uvedla, že v loňském roce, v jejich sociálním zařízení, naráz ukončilo pracovní poměr 5 zaměstnanců, a to, jak v přímé péči, tak i v pomocných provozech. Konstatovala, že byl velký problém je nahradit. Nakonec se, podle ní, noví zaměstnanci našli. Zároveň upozornila, že blízko se nalézá automobilka Škoda Mladá Boleslav. „Takže lidé nám často odcházejí, a je otázka, jak dlouho nám vydrží,“ dodala.

Dále připomněla další příklady ze života. Například, že zaměstnanci si shánějí možnosti dalších přivýdělků, protože pro ně není jiné východisko. Podle ní, tato práce není pro každého. Člověk to musí mít v sobě, poukázala na vysoké nároky pracovníků v sociálních službách. Dále zdůraznila, že tato práce je vysoce náročná. „Mnozí z nich se také potom ptají, jestli jin to vůbec stojí za to. Je to frustrace a zklamání lidí, když vidí, jak si vláda ´váží´ práce těchto lidí, kteří se dnes a denně starají o naše nejpotřebnější. To je o seniory, zdravotně postižené občany, mentálně postižené,“ prohlásila. Načež uvedla, že tito politici přitom péči sociálních pracovníků mohou samo nakonec potřebovat.

Dále upozornila, že vláda nechala zaměstnancům sebrat 1 % z FKSP. Přičemž se tím, již tak malé benefity, omezily na minimum. „Je třeba sociální služby stabilizovat. Zaměstnanci houfně odcházejí buď za lepším nebo do penze. Mladí se do této náročné práce nehrnou. Ha naši těžkou práci si zasloužíme růst platů a chceme také důstojně žíti,“ konstatovala.

Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková, ve svém shrnutí, poukázala, že odbory chtějí, aby navýšení o 10 % dostali jak zaměstnanci ve veřejných službách, tak i ve státní správě. „Myslíme si, že těch 10 % je skutečně nepodkročitelná částka. Odbory původně požadovaly navýšení platů, aby to pokrylo růst inflace. Potom jsme, vzhledem ke státnímu rozpočtu, chtěli navýšení o 15 %, takže těch 10 % je prostě minimum. Chceme, aby to dostali všichni zaměstnanci, to znamená nejenom ti, které uvádí příloha č. 1, to je ti, kteří jsou na tom skutečně nejhůře, ale i pečovatelky, zdravotní sestry, laboranti a také i lékaři,“ prohlásila. Poté připomněla, že zdravotnické odbory na podporu těchto svých požadavků vyhlásily stávkovou pohotovost. Dále uvedla, že když tuto situaci konzultovali s kolegy z terénu, zjistili, že nespokojenost, jak ve zdravotnictví, tak i v sociálních službách, je poměrně velmi vysoká. Zároveň dodala, že zaměstnanci, v mnoha případech, když nejsou schopni zvládat svoji životní situaci, tak hledají nejrůznější způsoby, jak to vyřešit, a to svými přivýdělky či značným množstvím přesčasové práce. „Takže, zaměstnanci jsou skutečně ochotni se za svá práva, a také navýšení platů, se postavit. Takže, pokud se nedohodneme s vládou, budeme na podzim organizovat protestní akce. Vláda by měla vzít do úvahy všechny tyto věci, které jsme jí sdělili, a které slyší i od ostatních rezortů, a že by naše platy, to je ve zdravotnictví, v sociálních službách, ale i například v kultuře, ve školství, měla zvýšit,“ prohlásila Dagmar Žitníková.

Poté podotkla, že co se týče zaměstnanců, kteří pracují ve veřejných službách, a kteří jsou v současnosti pod úrovní minimální mzdy, je jich přes 56.000. Načež si položila řečnickou otázku: Proč zrušili zaručenou mzdu? Přičemž uvedla, že zaměstnanců, kteří byli pod úrovní zaručené mzdy, bylo ještě více. To je asi 70.266. Dodala, že to jsou čísla ministerstva práce a sociálních věcí. „Jestliže chceme, aby lidé zde pracovali, neodcházeli do zahraničí, nebo do jiných oborů, tak je nutné těmto lidem, za jejich poctivou práci, zaplatit. Bez toho to prostě nejde. A bez nich se žádná péče poskytovat nedá,“ zdůraznila.

Poté v diskusi, mimo jiné, zaznělo, že v sociálních službách chybí v současné době 3000 zaměstnanců.

Pokud jde o navýšení platových tarifů, Dagmar Žitníková, k tomu sdělila: „Státní rozpočet by toto navýšení nestálo ve zdravotnictví a sociálních službách vůbec nic," míní Žitníková. Zdravotnictví je v Česku financované z veřejného zdravotního pojištění, které má v letošním roce k dispozici zhruba 500 miliard korun. Ministerstvo zdravotnictví dříve uvedlo, že v nemocnicích jde na odměny pracovníků zhruba 60 procent, což je více než na Západě. Sociální služby jsou dotované kraji a státním rozpočtem.“

Dále uvedla, že před tím, než bude vládou definitivně schválen rozpočet pro příští rok, mají se zástupci odborů ještě s ministry sejít. Termín bude, podle Dagmar Žitníkové, po návratu vládních politiků z prázdnin, přesně stanovený ale není. „Pokud se nedohodneme s vládou, tak určitě budeme na podzim organizovat nějaké protestní akce,“ dodala předsedkyně zdravotnických odborů.