Spory a chaotické změny vládního kabinetu vytvořily poněkud paradoxní spojenectví. Proti úpravě dřívějšího odchodu do důchodu pro tzv. rizikové profese, jak uvádí ve svém zpravodajství týdeník Echo24.cz, vystupují společně, jak odboráři, tak i zaměstnavatelé. Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle týdeníku Echo24.cz, pracoval dlouhé měsíce, mimo jiné, i s ministerstvem zdravotnictví, změnili, na poslední chvíli, poslanci ODS a TOP 09. Návrh zamířil do výborů v Poslanecké sněmovně, přičemž opoziční hnutí ANO a SPD, žádost předkladatelů o schválení předlohy, zablokovaly již v prvním čtení.

Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo, podle zdůvodnění, umožnit předdůchod.

Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, bude firma, podle předlohy, spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo.

S nynějším návrhem však zaměstnavatelé kategoricky nesouhlasí. „Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl tajemník Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.

Podle Hospodářské komory ČR je v předloze několik zásadních problémů. „Zaměstnavatelé by museli sledovat počet odpracovaných rizikových směn, a měnit procentuální výši příspěvků na měsíční bázi, což zvyšuje administrativní nároky a náklady na mzdové systémy. K tomu povinné příspěvky zvyšují náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu, což může ohrozit finanční stabilitu menších firem,“ kritizuje komora. „Legislativní proces neproběhl s dostatečným odborným zapojením dotčených subjektů, což zvyšuje riziko nezamýšlených dopadů na trh práce,“ dodal tajemník komory Ladislav Minčič.

Stejně tak kategoricky předložený návrh odmítají i odbory. Ty se, spolu se zaměstnanci, již dříve ohradily i proti způsobu, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií. Stejně tak se ale shodují například v tom, že jde o administrativně příliš náročné řešení. Už dříve odbory kritizovaly, že návrh předkládají poslanci, přičemž k tomu chybí zpráva o dopadech či připomínkové řízení. Podle odborů a organizací zaměstnavatelů pak navrhovaný povinný příspěvek omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech, řada firem tak totiž pracovníkům již na důchod přispívá.

Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit, nebudou, na něho, muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu, podle předlohy, pokuta až dva miliony korun.

Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108.000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu, podle počtu odpracovaných směn, a to bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.