Zástupci České lékařské komory (ČLK) a zdravotnických odborů, tj. OS zdravotnictví a sociální péče ČR a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, se obávají neochoty vlády splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Své obavy sdělili novinářům na společné tiskové konferenci, která se uskutečnila v pondělí v Praze.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ve svém úvodním vystoupení prohlásil: „Stále máme důvodné obavy, že dohoda, na jejímž základě skončila nemocniční akce, nebude ze strany vlády plněna. Cílem nebylo zastavit zdravotnictví, vyhnat lékaře a sestry z nemocnic a omezovat pacienty. Cílem bylo ukázat, v jak katastrofálním stavu zdravotnictví je,“ konstatoval Kubek. Podle něho cílem těchto loňských protestů lékařů v nemocnicích bylo zlepšit podmínky ve zdravotnictví tak, aby práce v nemocničním prostředí byla pro ně atraktivní, a to i do budoucna. Z dohody byl dosud splněn pouze jeden bod, týkající zvýšení platů a mezd od počátku letošního roku, k dalším zcela zásadním bodům vláda přistupuje liknavě, takže vzniká důvodné podezření, že je splnit nehodlá.

Podle Kubka se navíc situace ve zdravotnictví nevyvíjí dobře, proto v minulém týdnu využil příležitosti a na jednání zástupců profesních komor informoval premiéra Petra Fialu o tom, co mu dávno měli říci ředitelé zdravotních pojišťoven, a to že nebudou mít dost peněz na úhradu zdravotní péče v rozsahu a kvalitě, kterou si stát objednává. Podle něho je třeba ji uhradit v reálných cenách, jelikož v úhradách se zatím nikterak nekompenzovala vysoká inflace z předcházejícího období. Zdůraznil, že vláda musí tuto situaci neprodleně řešit.

Podle dohody vzrostly od ledna platy zdravotníků a lékařů v nemocnicích o 5000 Kč až 15.000 korun měsíčně. „Přes celou řadu problémů v jednotlivých nemocnicích se dá říci, že tento bod je plněn. Ale bohužel jako jediný,“ řekl Kubek. „Cílem bylo vytvořit čas, aby vláda mohla vytvořit podmínky pro zlepšení situace,“ dodal. Zároveň se však obává, že k dalším změnám, to je splnění dalších bodů dohody, již nedojde.

V souvislosti s plněním prvního bodu dohody, to je růstu platů a mezd, Milan Kubek rovněž upozornil na rozdíly mezi výší platů lékařů v nemocnicích příspěvkového charakteru a výší mezd v lékařů v soukromých nemocnicích. Podle ČLK by se výše těchto platů a mezd měla sjednotit.

V této návaznosti je ovšem potřebné dodat, že prezident ČLK Kubek také uvedl, že i když se, na první pohled, diskuse kolem plnění dohody týká lékařů, kteří pracují v nemocnicích, tak řada potřebných změn ve zdravotnictví, se, podle něho, týká i ostatních lékařů, kteří pracují ve svých ambulancích a zdravotnických zařízení. Zdůraznil, že i jejich zájmy Česká lékařská komora zastupuje.

Příprava slíbených legislativních úprav, které dohoda obsahuje, jde, podle České lékařské komory, pomalu. Milan Kubek k tomu zároveň podotkl, že ČLK zatím neviděla ani chystanou novelu zákoníku práce.

Termín změn ve zdravotnictví, tj. 1. ledna 2025, je ohrožen!

Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové je tak nereálné, aby se změny stihly s platností od 1. ledna 2025, jak bylo přislíbeno. „Bylo řečeno, že budeme hledat možnosti benefitů pro zdravotníky nebo dřívějšího odchodu do penze,“ shrnula další požadavky, které se, podle ní, neplní. „Dohoda se vztahovala také k pracovním podmínkám, kde bylo řečeno, že budeme společně s vládou hledat možnosti benefitů pro zdravotníky, možnosti dřívějšího odchodu do penze a další nástroje, jak zdravotníky v nemocnicích udržet,“ dodala Žitníková.

Dagmar Žitníková rovněž podotkla, že dnes se odměňování v nemocnicích liší podle formy této nemocnice, zaměstnanci nemocnic příspěvkových organizací dostávají plat podle nařízení vlády, zatímco zaměstnanci nemocnic obchodních společností dostávají mzdu, která je u lékařů nižší v průměru o 4000 korun měsíčně a u sester je nižší dokonce v průměru o 10.000 korun měsíčně.

Odbory, podle ní, již, po mnoho let, požadují odstranění této nerovnosti. Vzhledem k času, který nyní zbývá do konce roku, a vzhledem k délce legislativního procesu je nepravděpodobné, že by se podařilo schválit zcela nový zákon. Ale velmi jednoduše by se to dalo vyřešit novelou zákoníku práce, a to přidáním pouhých tří slov – lůžková zdravotnická zařízení. Tak jednoduché je. Ale politicky to samozřejmě tak jednoduché není.

Ve svém vystoupení předsedkyně zdravotnických odborů rovněž uvedla, že v dohodě z podzimu loňského roku nešlo jen o odměňování, ale také o pracovní podmínky, o finanční a nefinanční benefity pro zdravotníky, jimiž mohou být například pobyt v lázních, rehabilitace, výsluhy, dřívější odchod do penze. Pro naplnění této části dohody, se, podle ní, nedělá vůbec nic a na konkrétní návrhy v této oblasti, odbory z ministerstva zdravotnictví, nedostaly žádnou odpověď. Ministerstvo, podle ní, řeší alespoň zvýšení počtu studentů na zdravotnických školách, což je krok správným směrem, dodala.

Dagmar Žitníková také konstatovala, jak, ve skutečnosti, vypadá přístup k jednání se zdravotníky. Ministr Válek se, podle ní, tváří, že s dohodou, kterou za přítomnosti premiéra podepsal, v podstatě nemá nic společného, a že zdravotníci mají své požadavky řešit s premiérem. Premiér Fiala na výzvu k jednání odpověděl, že on dohodu nepodepisoval, že je třeba jednat s ministrem Válkem, dodala.

Vláda, požadavky lékařů, podle odborů, de facto, ignoruje!

Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel ve svém vystoupení konkretizoval, jak vypadala dosavadní jednání organizovaná Ministerstvem zdravotnictví. Uvedl, že téměř dva měsíce trvalo, než vznikla skupina, která má sjednocení odměňování zdravotníků řešit. Sešla se 15. února a 7. března t.r. a ministerstvo zdravotnictví do ní, spolu se signatáři prosincové dohody, pozvalo mnoho dalších účastníků, včetně Hospodářské komory ČR či Svazu průmyslu a dopravy ČR apod. Podle něho, v takovém množství lidí, profesně naprosto odlišného zaměření, není velká šance cokoliv dohodnout. Navíc mnozí z nich zpochybňovali samotný princip sjednocení odměňování za práci v lůžkových zdravotnických zařízeních financovaných z veřejného zdravotního pojištění. Načež dodal, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se jednání neúčastnil. Třetí jednání bylo plánované na 2. dubna, tedy hned po Velikonocích. Večer před Velikonocemi bylo však zrušeno a žádný další termín jednání nebyl stanoven.

Současný přístup ministerstva předsedovi LOK-SČL připomíná situaci, kterou již zažil. V roce 2011 s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem podepsal Memorandum, které slibovalo zvýšit třikrát platy o 10 %. Takto byly zvýšeny jen jednou, potom to bylo o 6,25 % a potřetí už se nezvýšily vůbec.

Na tiskové konferenci rovněž zaznělo, že Česká lékařská komora, spolu se zdravotnickými odbory, současně upozorňuje, že pomalu jdou i změny ve vzdělávání. Podle Milana Kubka ministerstvo zdravotnictví odmítá zákon o vzdělávání lékařů novelizovat, což velké změny neumožňuje.

Pokud jde o plnění slibů, které se týkají vzdělávání lékařů, ministerstvo zdravotnictví, podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, přistupuje k tomu velmi laxně.

Další, a to důraznější protesty lékařů, jsou na obzoru!

Loni na podzim byl hlavním tématem protestů maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce, který byl zvýšen na 832 hodin za rok. Změnou zákona byl vrácen na původní poloviční úroveň, která je podle lékařů stále nadměrnou zátěží. Při jednáních byly přislíbeny změny v organizaci práce a služeb v nemocnicích. „V některých nemocnicích se věci posunuly, což je výsledek hlavně aktivity konkrétních lékařů na konkrétních odděleních,“ řekl k tomu viceprezident ČLK Jan Přáda.

Odboráři nyní zvažují – stejně jako loni na podzim, i protesty. Vláda s nimi totiž, podle nich, nejedná dostatečně. Případné protesty proto zdravotníci načasují tak, aby si jich politici co nejvíce všimli, ale budou se snažit nepoškodit pacienty, upřesnil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Konkrétní formu protestů ani jejich termín neuvedl.

„Z každé protestní akce, kterou pořádáme, se poučíme. Čerpáme zkušenosti ze zahraničí, protože Česká republika samozřejmě není jedinou zemí, která má problémy ve zdravotnictví,“ řekl Kubek.

Formu protestů, ani jejich termín, prezident ČLK Kubek na dotazy novinářů upřesňovat nechtěl. „Načasujeme je tak, aby si jich politici co nejvíc všimli,“ popsal. „Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům pořádně do kožichu,“ dodal. Organizátoři se podle něj z posledních protestů poučili a čerpají zkušenosti i ze zahraničí. „Bude následovat akce, která bude pravděpodobně mnohem razantnější než ta z loňského podzimu,“ poznamenal Kubek.

V závěru naší zprávy o průběhu tiskové konference České lékařské komory a zdravotnických odborů můžeme jenom dodat, že důvodem jejího svolání byla jejich obava z neochoty vlády splnit dohodu, kterou za asistence premiéra Petra Fialy uzavřel 8. prosince 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se zástupci lékařů a odborů. Takže, nyní je na vládě, jak bude na toto znovu připomenutí požadavku lékařů reagovat. Pokud, je bude, i nadále ignorovat, na obzoru jsou, podle ČLK a zdravotnických odborů, další protestní akce, které budou mít, jak zaznělo na tiskové konferenci, důraznější charakter. Prostě, čas to ukáže.