Ani trojice bodů, v nichž „sociální partneři“ při vyjednávání s vládou na první pohled uspěli, nepředstavuje důvod k velkým oslavám, píše se v komentáři na serveru Seznam Zprávy.

Po jednání vlády s odboráři a částí zaměstnavatelů o změnách v konsolidačním balíčku vyjádřil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přání, aby „to nedopadlo 10:0 pro vládu“. Podle autora komentáře to řekl v lehké nadsázce, protože odboráři a zaměstnavatelé předložili vládě jenom devět společných požadavků. Načež autor komentáře k tomu dodal: „Konečné skóre, když se Středulovy metafory přidržíme, je nakonec 6:3 pro vládu. Jestli takový výsledek aliance odborů a zaměstnavatelů bude vydávat za výhru, teprve uvidíme. Ale spíše ne“.

Poté ale autor komentáře konstatuje, že jistého pokroku se vyjednavačům za odbory a zaměstnavatele podařilo dosáhnout již tím, že se „s nimi vláda vůbec začala bavit. Když byl vládní konsolidační balíček představen, ministr Stanjura i premiér Fiala debatu prakticky vylučovali a tvářili se, že jsou ochotni diskutovat nejvýš o technických a pravopisných úpravách. Nakonec květnová verze vládních opatření dozná čtrnácti různých změn. Požadavky jednotného tlaku odborů a zaměstnavatelů ale zůstaly z větší části oslyšeny“.

Z devítibodového seznamu, s nímž Josef Středula a představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR za vládou přišli, se ve výčtu změn v konsolidačním balíčku vyskytují tři.

Zaprvé, zaměstnanecké benefity si zaměstnavatelé nadále budou moci odečítat z daní, ale stanovuje se strop na tuto slevu ve výši poloviny průměrné mzdy.

Za druhé, vláda slibuje zjednodušit administrativu kolem zpřísněného dohledu nad dohodami o provedení práce. Detaily zatím nejsou známy a ladí se na ministerstvu práce a sociálních věcí.

A za třetí, obce budou moci zachovat na zemědělské půdě nezvýšenou daň z nemovitosti.

Ostatní body, které předložili odbory a zaměstnavatelé, vláda odmítla. Biti na tom budou odboráři i zaměstnavatelé v podstatě rovným dílem. Neprošel odborářský návrh zachovat daňovou výjimku pro odborové příspěvky, vláda setrvala i na snižování příspěvků do fondu kulturních a sociálních potřeb pro státní zaměstnance.

Na straně návrhů, k nimž měl zjevně blíže Svaz průmyslu a dopravy ČR, si vláda nerozmyslela ani zásadní zvýšení těžebních poplatků za dobývací prostor, ani novou povinnost energeticky náročných podniků platit energetické daně.

A ani ona trojice bodů, v nichž vyjednavači na první pohled uspěli, nepředstavuje důvod k velkým oslavám. Ohledně „dohodářů“ mají zaměstnavatelé v rukou jen vágní příslib. „Benefity, o něž se zaměstnavatelé ruku v ruce s odboráři prali jako lvi, sice nevypadnou z výjimek, ale dostanou přísnější strop,“ konstatuje autor komentáře.

Samostatnou kapitolou je, podle něho, třetí splněný požadavek – daň z nemovitosti u zemědělských pozemků. „Sociální partneři“ odmítali její zvýšení, protože by mělo zásadní dopad na podnikatele v zemědělství „s potenciálem snížení jejich konkurenceschopnosti vůči zemědělcům v jiných členských zemích Evropské unie“. Také by nárůst této daně zprostředkovaně vedl ke zvýšení cen potravin, což snad vláda nechce.

Vzhledem k tomu, že aktualizovaný vládní návrh umožňuje v případě zemědělské půdy obcím „eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí“, vypadá to, podle autora komentáře, na první pohled jako alespoň jeden nesporný „gól“ v podání odborů a zaměstnavatelů.

Jenže to není jediná aktualizace balíčku, která se daně z nemovitosti týká. V té druhé se píše, že celý výnos daně z nemovitosti zůstane obcím. Původně si část zvýšené daně chtěl stáhnout stát do rozpočtu, proti čemuž se ohrazovalo ve vládě hnutí STAN, a mimo vládu Svaz měst a obcí ČR. Ovšem oněch zhruba 10 miliard, kterých se státní kasa na nemovitostní dani vzdala, si vezme z podílu obcí na sdílených daních. Pro obce i pro stát jde tedy zdánlivě o hru s nulovým součtem.

Stanovení výše daně z nemovitosti, podle autora komentáře, závisí do velké míry na libovůli obce. Stát nyní říká, že obce, nebudou-li chtít, nemusejí na zemědělských pozemcích zvyšovat daň vůbec. Zároveň ale ministerstvo financí hlásí, že sebere obcím 10 miliard z výnosů sdílených daní, což jsou hlavně DPH a daň z příjmů fyzických osob. Takže obce, které by chtěly svým občanům, a především zemědělcům, ukázat vlídnou tvář a daň nezvyšovat, za to zaplatí výpadkem příjmů, píše autor komentáře.

Načež k tomu uvádí, že finanční zájem všech obcí proto velí zvyšovat nemovitostní daň alespoň tak, aby se vyrovnal výpadek příjmů ze sdílených daní. „A pokud by si místní zemědělci na radnici vylobbovali, že jejich daň z nemovitosti zůstane nízká, bude muset obec o to víc zkasírovat své domkáře a podnikatele,“ konstatuje autor komenáře. Podle něho toto „může vnést do mnoha obcí celkem zlou krev a mnoha starostům a starostkám připravit nepříjemné chvilky a pár šedin navíc“.

Navrch tento mechanismus zásadně relativizuje i jediný zdánlivě nesporný úspěch odborářů a zaměstnavatelů ve složitých jednáních s vládou. Proto se také, podle něho, žádné pozápasové oslavy u nás konat nebudou. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví projevy nespokojenosti a volání po odvetném utkání, dodává autor komentáře.