Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) provedl v posledních třech měsících šetření v oblasti základních zemědělských produktů a potravin, a to v celé délce dodavatelského řetězce, tedy od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej.

V rámci zkráceného sektorového šetření se ÚOHS zaměřil na možná porušení zákona, tedy na možné zneužití dominantního postavení či uzavření zakázaných dohod a současně jeho cílem bylo analyzovat strukturu jednotlivých trhů, popř. segmentů trhu, tržní sílu jednotlivých subjektů působících na těchto trzích a rovněž zohlednit např. roli importu a exportu, a to v rámci celého dodavatelského řetězce. S ohledem na strmý růst spotřebitelských cen potravin Úřad zjišťoval také ceny a obchodní marže v jednotlivých článcích dodavatelského řetězce a rovněž jejich dynamiku.

Vyjádření Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR k výsledkům šetření:

„Výsledky šetření ÚOHS nás nepřekvapují. Potvrzují, že zemědělci nezvyšovali neodůvodněně ceny za svou produkci, a tudíž útoky ze strany obchodníků jsou neodůvodněné.

Úřad splnil úkol se zřejmou snahou nikoho nepoškodit a nikoho nepotěšit. Reálná čísla, například z Českého statistického úřadu ale jasné vypovídají o tom, že si inflaci do svých marží promítli nejvíce obchodníci, zatímco zemědělské podniky nejméně. Navíc, ceny placené zemědělským výrobcům tvoří jen ze 20-30 % finální ceny na pultech obchodů.

Jsem rád, že na tiskové konferenci také zazněl dotaz, zda mohou zemědělci, popř. jejich skupiny, ovlivňovat cenu v obchodech. Cením si odpovědi zástupce ÚOHS, který potvrdil, že je trh zemědělských podniků natolik rozdrobený, že žádný podnik nemá takovou tržní sílu, jakou mají obchodní řetězce. Pravdou je, že dvacet největších zemědělských podniků obhospodařuje pouze 12 % půdy. Pro srovnání, 10 největších obchodních řetězců kontroluje 75 % tuzemského maloobchodu.

Zároveň chceme upozornit, že UOHS nezjišťoval, zda je výše marží, či obchodní přirážky přiměřená. Z dat ČSÚ je ale zřejmé, že ceny zemědělců se od vstupu do EU zvýšily o 84 %, ceny potravinářů o 85 %, zatímco ceny v obchodech o 114 %. Jinými slovy, obchodníci jsou těmi, kdo dlouhodobě zvyšuje ceny potravin.

Důležitou věcí, na kterou ÚOHS ve své zprávě upozornil, je rostoucí podíl privátních značek obchodních řetězců. To je trend, který je varující, protože nahrazování originálních značek výrobců potravin privátními značkami vytváří z potravinářů vazaly, kteří nemají prostor budovat svou vlastní značku, jen slouží k posílení privátní značky obchodníka. Tento systém má vytvořit prostředí, kdy bude naprosto snadné nahradit jednoho dodavatele druhým, pokud nabídne nižší cenu bez ohledu na kvalitu.

ÚOHS také konstatoval vysokou závislost na dovozech v některých komoditách, a upozornil že český trh s potravinami má nadnárodní charakter, tudíž obchodníci snadno nahrazují naše dodavatele zahraničními, a Česko tak ztrácí v některých komoditách potravinovou soběstačnost.

ÚOHS také jasně upozornil na to, že zvýšené ceny vstupů např. energií se do zvyšování cen promítnou jak u zemědělců, potravinářů, tak u obchodníků. A tak zatímco v jiných zemích se snažily udržet ceny vstupů nízko, např. v Polsku podpořili zemědělce při nákupu drahých hnojiv, u nás vláda ceny vstupů buď vůbec neřešila, nebo je řešila pozdě, anebo, v případě zemědělců, naopak podporu krátila.“

Poznámka: Celá tisková zpráva ÚOHS je dostupná na: https://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/aktuality-z-vyznamne-trzni-sily/3583-setreni-peti-zakladnich-potravin-neukazalo-selhavani-hospodarske-souteze.html.