Ještě méně vyrobených aut než loni a dodavatelé do automobilek jsou v ohrožení, uvádí server Seznam Zprávy ve svém rozhovoru s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Patzlem. V úvodu tohoto rozhovoru se dále konstatuje, že situace v českém automobilovém průmyslu nebyla ještě nikdy horší. Za první čtyři měsíce se nevyrobilo 361 tisíc aut a ztráty se hned tak dohnat nepodaří.

Výroba vozů v letošním roce bude nejspíš ještě nižší než loni, kdy spadla na 1,1 milionu. „Asi nelze očekávat, že bychom ten letošní rok najednou nějak zvrátili a objem výroby se změnil. Pravděpodobně budeme pod objemem výroby loňského roku. Doufáme, že překročíme hranici jednoho milionu,“ říká pro Sreznam Zprávy Zdeněk Petzl. Čísel, z doby před covidem, by český automobilový průmysl mohl, podle něho, dosáhnout až ve druhé polovině této dekády.

Zdeněk Petzl rovněž upozornil, že v českém automobilovém průmyslu nikdy nebylo hůře, než je nyní, což ale může mít velký dopad na dodavatele výrobců aut. Tito dodavatelé již nyní propustili stovky lidí a jsou v těžké situaci. „Dodavatelé jsou dnes pod extrémním tlakem. Nerad bych mluvil o tom, jestli krachují nebo budou krachovat, ale je to reálně možné,“ dodal.

Na otázku redakce, že od začátku roku se u nás vyrobilo o 361 tisíc aut méně než loni, tedy o pětinu, tudíž, jak moc jde o alarmující čísla, Zdeněk Petzl odpověděl, že situace je nepochybně extrémně špatná. Dá se ale říci, že dobrou zprávou je to, že problém nevzniká přímo v České republice, ale je k nám importovaný ze zahraničí. Důvodů, proč k tomu dochází, je celá řada. Jednak jde o čipový hladomor, který nadále trvá, dále jde o covid a uzavřené přístavy v Číně, které zastavily dodávky dílů a možnosti dodávek zboží napříč světem.

Zdeněk Petzl dále uvedl, že je to i válka, která působí problémy, a to na několika úrovních. Jednak to byly kabelové svazky a další komponenty, které z Ukrajiny dlouhou dobu nemohly chodit. Potom je to i otázka surovin, které se z Ruska a Ukrajiny dovážejí, například jde o palladium, které je potřebné pro výrobu katalyzátorů, dále jde o saze pro výrobu pneumatik. To jsou věci, které dnes omezují automobilovou výrobu.

V další části rozhovoru Zdeněk Petzl konstatoval, že situace je bezprecedentní. „Když se podíváme do ekonomické krize v roce 2008 až 2009, vidíme, že nadále dodávky fungovaly a navzdory té složité situaci se českému automotivu dařilo fungovat. Dnes je to nejenom o vysokých cenách vstupů, ale i o tom, že ty vstupy fakticky nejsou k dispozici. Z toho pak vznikají zádrhele v celém řetězci. Není to však jen problém České republiky, ten problém sdílí celá Evropa,“ konstatoval.

Na otázku jaké jsou další vyhlídky českého automobilového průmyslu, Zdeněk Petzl uvedl, že všem našim výrobcům se relativně daří dodávky vstupů relokovat a sehnat náhradní zdroje. Samozřejmě, jak výkonný ředitel českého automobilového průmyslu dále konstatoval, tyto výpadky subdodávek do výroby měly negativní dopady na výrobu v prvních měsících, ale výhled do příštího období je pozitivnější. V této chvíli jsou i optimistické signály ohledně čipů na druhý konec roku či začátek toho příštího, dodal.

Poté Zdeněk Petzl prohlásil, že loňský rok, tedy druhý covidový, byl pro český automobilový průmysl, v kombinaci s čipovou krizí, tím nejhorším obdobím, které český automobilový průmysl za dobu své existence zažil.

Na otázku, jak bude vypadat letošní rok, se představitelé českého automobilového průmyslu původně dívali poměrně optimisticky. Ale, v této chvíli jediné, co platí, je nejistota. Těžko předpovědět, jak se to bude dále vyvíjet dodal Zdeněk Petzl. Podle něho nelze asi očekávat, že by výrobci automobilů u nás během letošního roku tuto situaci najednou nějak zvrátili a objem výroby se změnil k lepšímu. Je tudíž pravděpodobné, že objem výroby v letošním roce bude pod objemem výroby loňského roku, což bylo 1,1 milionu vozů. Podle Zdeňka Petzla přitom optimistické maximum českých automobilových výrobců bylo 1,5 milionu vyrobených vozidel před covidem.

Na otázku redakce, zda to bude letos jeden milion vozů, Zdeněk Petzl odvětil, že výrobci doufají, že překročí jeden milion vyrobených vozů. Na další otázku, zda toto číslo možná spadne i pod jeden milion vozů, dodal, že v této chvíli panuje jediná jistota, a tou je nejistota. Výrobci automobilů ale věří, že se situace začíná pomalu stabilizovat.

Na otázku redakce, kdy se český automobilový průmysl vrátí do doby předcovidových čísel, Zdeněk Petzl odpověděl, že jde o extrémně složitou otázku. Podle něho se asi nyní nedá nějaký krátkodobý návrat k těmto číslům očekávat. „Když mluvím o optimismu pro příští rok, bavíme se spíš o nějaké stabilizaci dodávek. Dnes je ten hlavní problém v tom, že se výroba rozjíždí a zastavuje. Nikdo, zejména v tom dodavatelském řetězci, neví, kolik a zda bude z pátku na pondělí potřeba produktů. Pokud se bavíme o plném běhu tak, jak ho známe z let 2018 a 2019, obávám se, že se bavíme spíše o druhé polovině současné dekády,“ prohlásil.

Redakce poté v rozhovoru přešla k problematice, kolik lidí a firem pracuje v českém automobilovém průmyslu, to je kolik přímo v automobilkách a kolik v dodavatelských firmách. Zdeněk Petzl k tomu poznamenal, že dopad na tyto zaměstnance v automobilkách a dodavatelských firmách je poměrně široký. V oboru přímo pracuje 180 tisíc lidí, nepřímo je to 400 až 500 tisíc lidí. Načež konstatoval, že český automobilový průmysl představuje zhruba deset procent výkonu české ekonomiky a 25 procent exportu České republiky.

Přitom situace na straně dodavatelů je, podle něho, mnohem složitější. U finálního výrobce se dodávky sbíhají, a on přitom rozhodne, kdy už není možné konkrétní produkt vyrábět. Teprve potom toto jeho rozhodnutí se, zpětně, dále přenáší celým dodavatelským řetězcem. Načež dodal, že dodavatelé, i když jsou schopni zajistit všechny díly, nevědí, zda vozidlo, pro které dodávají, bude vůbec dále vyráběno.

Redakce poté připomněla, že Škoda Auto v prvním čtvrtletí nevyrobila téměř třetinu vozů, proto se také redakce zeptala, zdali její dodavatelé dodali o třetinu méně dílů. Zdeněk Petzl odvětil, že je to přesně tak. Zároveň uvedl, že samozřejmě, existují nějaké skladové zásoby a všichni zdaleka nedodávají jen domácím výrobcům. 80 procent dílů pro automobily jde na export, primárně ale do Evropské Unie, a situace je přitom složitá napříč celým kontinentem. Pro všechny dodavatele to tedy znamená, že dochází k výpadkům v objemu výroby, konstatoval.

Dalším problémem, na který se redakce zeptala, bylo, zda lze očekávat krachy dodavatelů. Výkonný ředitel českého automobilového průmyslu potvrdil, že jestliže někomu klesne výroba o jednu třetinu, musí to mít logicky dopady směrem dovnitř příslušné firmy. Ovšem, jak dále dodal, znamená to, že vůči nákladům, které firma má, nemá najednou odpovídající příjmy. Rozhodně je to pro danou firmu obrovský zásah do její cash flow, což po dvou letech v covidu může být tuto firmu velký problém.

Druhá věc, která zde hraje roli, podle něho, je to extrémní nárůst cen energií. Přičemž v krátkém časovém horizontu se toto zvýšení cen nedaří promítnout do ceníku vyrobených vozů. Takže, dodavatelé jsou dnes pod extrémním tlakem. „Nerad bych mluvil o tom, jestli krachují nebo budou krachovat, ale je to reálně možné,“ dodal.

Na otázku, jestli ví o firmách, které už mají existenční problémy, Zdeněk Petzl odpověděl, že všichni výrobci automobilů, a jejich dodavatelé, jsou ve složité situaci. Na druhé straně, jak dále uvedl, neví o nikom, kdo by teď plánoval uzávěru výroby. Všichni se snaží výrobu, i své pracovníky, udržet, protože stále je zde velký zájem o vozidla. Podle něho má český automobilový průmysl zprávy o tom, že ve již docházelo k nějakému propouštění, ale zatím jde o stovky zaměstnanců, nikoliv o dramatické krachy. „To je však něco, kam se na konci roku můžeme posunout,“ dodal.

Ovšem, jak dále uvedl, Zdeněk Petzl si nemyslí, že by v tomto týdnu měla některá z dodavatelských firem zkrachovat. Ale, jak dále uvedl, tyto firmy jsou v extrémně složité situaci. Pokud nebudou schopny zajistit si úvěrové financování, a tato složitá situace by měla přitom pokračovat stejně dramaticky, jako je tomu nyní, tak se na přelomu roku můžeme těchto krachů dožít, konstatoval.

Redakce se také zeptala i na to, zda automobilky na své dodavatele přenášejí náklady, přičemž uvedla, že někteří dodavatelé si na to stěžují. Zdeněk Petzl odvětil, že je to o diskusi mezi odběrateli a dodavateli. Podle něho firma chce logicky vyrábět tak, aby, kromě nákladů, měla i nějakou marži. Problémem je, že smlouvy jsou poměrně dlouhodobé, a chvíli trvá, než dojde ke znovu projednání stanovených podmínek. Pokud k tomu vůbec dojde, poznamenal.

Poté redakce opět změnila téma rozhovoru, kdy se zeptala, jestli jsou japonské automobilky pro český automobilový průmysl hrozbou, a zároveň jaký je nyní rozdíl mezi americkými, asijskými a evropskými automobilkami, případně zda Evropa neztrácí konkurenceschopnost. Zdeněk Petzl odpověděl, že si nemyslí, že by tomu tak bylo. Například i ve Spojených státech mají problémy podobného charakteru. Je sice pravdou, že ceny energií v USA nevylétly tak vysoko, ale, pokud jde o výpadky v dodávkách, to je čipy a podobně, je to něco, čím americké automobilky trpí také.

Na otázku, zda cena neevropských aut roste stejně, jako u těch evropských, odvětil, že u asijských je možné, že cena roste trošičku pomaleji. Musí se však říci, že extrémně záleží na politice daného výrobce. Zdeněk Petzl si ale nemyslí, že cena vozů v USA by byla důvodem k tomu, že americké automobilky teď začnou výrazně více exportovat do Evropy. Možná ty asijské, dodal. K čipům mají totiž lepší přístup a jejich cena neroste tolik. Podle něho je to určitá hrozba, s níž se musí do budoucna pracovat. Jde o to, že asijské automobilky mají řadu výhod. Jde zejména o přímou provázanost s výrobou čipů, což je znát. Je to něco, čím se evropské, potažmo české automobilky musejí zabývat, zkrátka v oblasti výroby musí náš automobilový průmysl zabrat a zvýšit svoji konkurenceschopnost. Zdeněk Petzl ale věří, se mu to daří. Dále uvedl, že je vidět, že řada vozidel, která přicházejí z Číny na evropský trh, a to jako „ta levná“, tak výrazně šetří na bezpečnosti. A to, podle něho, bylo vždy historicky silné téma pro Evropu.

Na otázku, zda ještě poroste cena vozů v Česku, Zdeněk Petzl odpověděl, že musí růst. Už jen z titulu toho, že zde máme inflaci. „Je ale třeba zmínit, že pokud vezmeme cenu vozu vzhledem ke mzdě, tak když porovnáme devadesátá léta se současnou dobou, která je pro nás opticky velmi dramatická, tak realita je taková, že kupní síla je dnes větší, než byla v minulosti. Takže i dnes zákazník na to auto může dosáhnout,“ konstatoval.

Jenže redakce mu položila otázku, jaká kupní síla našich obyvatel bude v situaci, kdy milionu lidí u nás hrozí energetická chudoba. Zdeněk Petzl odvětil, že jedním tlakem je inflace a tím druhým tlakem je ale regulace. Zdůraznil, že automobil je velmi regulovaný produkt, kdy s každým rokem přicházejí nové prvky, které každý nový vůz bude obsahovat. Neví sice, jak kdo bude cenu zvyšovat, ale pokud se situace bude vyvíjet, tak jako se vyvíjí dnes, nemyslí si, že by měla růst více než v procentech. Rozhodně se neočekává žádné dramatické zdražování.

Poté se redakce zeptala, jak by český automobilový průmysl fungoval, to je bez dodávek ruského plynu. Zdeněk Petzl odpověděl, že je potřeba si říci, že celá Česká republika by se, bez ruského plynu, zastavila, a to bez ohledu na firmy z autoprůmyslu. Načež dodal, že zdaleka to není jen o automobilkách. Pokud by ruský plyn opravdu skončil, jako první je nutné udržet teplo v domácnostech. „De facto tak musí obratem skončit veškeré průmyslové podniky, zastaví se úplně všechno. Autoprůmysl v tom není ojedinělý. I v autoprůmyslu hraje plyn významnou roli, a v tom krátkodobém hledisku, se ho nepodaří jednoduše nahradit,“ konnstatoval.

Na otázku, zda český automobilový průmysl má, pro tuto situaci, krizové scénáře, a co by se potom dělo, Zdeněk Petzl odvětil, že jsme u nás výrazně odkázáni na standardní energetické řízení státu. Stát má krizové stupně toho, co musí odpojovat. Není to ani tak o nás. Přičemž dodal, že veškeré průmyslové podniky budou už v prvních regulačních stupních zastavené.

Na otázku, jak dlouho by trvalo najít za plyn náhradu, Zdeněk Petzl odvětil, že si myslí, že je to otázka minimálně na roky. Určitě jsou plány, a to v tom smyslu, jak se Česká republika připravuje na takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu neboli Green Deal. Načež dále uvedl, že například tam, kde se využívá plyn na vytápění lakoven, je možný přechod na vodík či na elektřinu. To jsou ale plány, které počítaly s náběhem těchto technologií v průběhu další dekády. Že bychom tuto změnu dokázali udělat v horizontu měsíců nebo krátkých jednotek let, to si neumí představit, dodal.

Redakce se rovněž zeptala, jestli by se potom, to je na roky, zastavil český autoprůmysl, načež Zdeněk Petzl odvětil, že je potřeba si říci, že pokud by opravdu došlo k zastavení plynu, tak se zastaví celá Česká republika.