Na lomu ČSA už ke konci května dostalo výpověď 500 lidí, do konce roku je bude následovat dalších 400 lidí. Kolik lidí propustí firma Severní energetická kvůli ukončení či přerušení těžby na severu Čech v příštím roce, její generální ředitel Petr Lenc zatím neví. V rozhovoru pro Český rozhlas Sever řekl, že „většina lidí odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali. Konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má.“

V další části rozhovoru Petr Lenc konstatoval, že jejich společnost na problémy v energetice systematicky upozorňovala poslední dva roky. Takže, letos to bude celkem 900 lidí, kteří již byli či budou propuštěni.

Pokud jde o příští rok, společnost, sama od sebe, tyto nepříjemné věci, jako je propouštění zaměstnanců, neplánuje do budoucna. Ale, je to o tom, že společnost musela přijmout soubor opatření, které zajistí ekonomiku zbývajících provozů jejich společnostní, které se, odbřemeněním první etapy, dostanou do situace, kdy je společnost bude schopna ještě nějakou dobu provozovat.

Společnost má krizové plány. Zatím je nemuseli aktivovat

Zároveň uvedl, že v této chvíli má vedení společnosti samozřejmě zpracovány i krizové plány, kdy budou vědět, jak na případný, negativní vývoj, reagovat dále. Ale v této chvíli je ještě nemuseli aktivovat, protože čekají na to, jak dopadne reakce na první etapu postupného útlumu provozu v jejich společnosti.

Následovala otázka redakce, kterých profesí se toto propouštění nejvíce týká. Petr Lenc odpověděl, že každá těžební společnost zaměstnává široké spektrum lidí. „Od těch, kteří jsou na tomto trhu dnes obecně nejvíc žádaní, což jsou právě technické profese. To znamená, ať už ti, kteří to musí takříkajíc odpracovat rukama, tedy zámečníci, elektrikáři. Pak jsou to technické profese v oblasti řídících úrovní. To je úzkoprofilové zboží na trhu práce,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.

Načež k tomu prohlásil, že vedení společnosti je přesvědčeno o tom, že všichni ti, kteří jsou v aktivním věku, si práci určitě najdou. „Koneckonců se to už děje,“ dodal.

„Snažili jsme se k našim zaměstnancům zachovat tak, jak by se měl zachovat každý správný zaměstnavatel. To znamená odměnit se mu, pokud lidé odváděli dobrou práci. Šli jsme vysoko nad rámec našich zákonných povinností a většina lidí odchází s osminásobkem,“ vysvětlil postup vedení podniku.

Odcházející zaměstnanci většinou vědí, co budou dále dělat

Poté další otázka redakce směřovala k tomu, zda vedení společnosti má představu o tom, kolik z těch, kteří odcházejí, již ví, co budou dělat.

Petr Lenc odvětil, že se na tuto situaci, ve spolupráci s Úřadem práce ČR, okolními obcemi i statutárním městem Most docela dobře připravili a vytvořili pro jejich zaměstnance docela zajímavé podmínky.

„Třikrát za sebou se uskutečnila takzvaná burza práce, kam chodili zaměstnavatelé z regionu a nabízeli práci. A podle našich informací je výsledkem této přípravy to, že 98 procent lidí už práci má,“ konstatoval.

Na otázku, kdy dojde k definitivnímu ukončení těžby na lomu ČSA, Petr Lenc odpověděl, že to záleží na mnoha aspektech. „Je to o tom, že na lomu jsou ještě k dispozici zbytkové zásoby, které by bylo možné dotěžit, a které ještě nejsou za územně-ekologickými limity. Je to poměrně kvalitní uhlí, je hodně výhřevné, používalo se pro teplárny i domácnosti.

My teď budeme o prázdninách monitorovat trh, zda by byl ochoten a schopen absorbovat, že bychom těžbu na chvíli rozjeli. Kdybychom zjistili, že ano, že je možné to uhlí na trhu ještě uplatnit, tak ještě těžbu na chvíli obnovíme. Museli bychom si na to půjčit zaměstnance z naší další těžební společnosti,“ vysvětlil.

„Pokud by se v průběhu třetího kvartálu letošního roku ukázalo, že požadavek trhu není, a že jsme schopni to zásobit i nadále provozovaným lomem Vršany, tak bychom těžbu s největší pravděpodobností neobnovovali,“ upřesnil.

Vytěžený prostor bude, za čas, znovu využit pro průmysl

Na otázku, že po těžbě na lomu ČSA zbude v těžebním prostoru obrovská díra, a co se s ní bude dále dít, Petr Lenc odpověděl, že tato otázka se poměrně intenzivně řešila již přes několika lety, a to na všech úrovních. To je na úrovni kraje a vlády. Výsledkem je, že na lomu ČSA se bude aplikovat jiný přístup než například na jezeře Most, Milada nebo Medard.

Podle Petra Lence důvody, pro toto řešením jsou především ekonomické. Uvedl, že každá lokalita, kde je vytvořena umělá vodní plocha, má velmi vysoké nároky na údržbu a provoz.

Za druhé jde o obrovské plochy. Takže, pokud tam do současnosti fungoval průmysl, byť uhelný nebo energetický, je potřeba se na tento problém s dlouhodobou perspektivou. Podle něho to znamená, že na Ústecku ploch, kde by bylo možné do budoucna rozvíjet nějaké podnikání, příliš mnoho nebude. Proto je potřeba si vytvořit určitý zásobník území, kde lze do budoucna rozvíjet průmysl. „A tady by to nikomu až tak vadit nemuselo a průmysl by se nemusel vkliňovat mezi sídelní útvary,“ dodal.

Na otázku, zda se díra po lomu tane brownfieldem, ve kterém budou, později sídlit nové průmyslové provozy, Petr Lenc odpověděl, že jde o kombinaci několika věcí. Načež upřesnil, že se do úvah, jak postupovat dále, vzaly dobré i špatné zkušenosti z předchozích lokalit, kde skončila těžba s tím, že právě, na základě těchto zkušeností, se zpracoval koncept pro celou tuto oblast.

„Spočívá v tom, že tady bude příroda, bude tady voda, dominantním prvkem bude jezero, které ale bude vznikat přirozeným přítokem vod, které tam stékají a stékat budou. To je totéž, co v ostatních případech, ale bude to přirozeným vývojem,“ vysvětlil.

Druhou možností je využití tohoto prostoru i pro energetiku

Za druhé, podle Petra Lence, bude tento prostor využit pro energetiku. Protože tato oblast je dobře infrastrukturně vybavená. Je tam hodně sítí. To se dá využít pro výrobu elektrické energie, ať už to budou solární parky nebo cokoliv, co bude potřeba. „Je tam voda, to znamená, že se tam dá vyrábět zelený vodík,“ dodal.

Přičemž v oblasti, kde je v současné době obslužná část lomu, kde jsou nyní dílny a zázemí provozů, vznikne nová průmyslová zóna.

Na otázku, že to, na první pohled vypadá, že společnost chce ušetřit na rekultivacích, protože dosud se stopy po těžbě zahlazovaly, a zde se to dít nebude, Petr Lenc odpověděl, to tak není. Podle něho se budou kombinovat všechny prvky. Klasické rekultivace probíhat budou, ale jenom na některých plochách. Vždyť orgány ministerstva životního prostředí, Agentura ochrany krajiny a podobné instituce a organizace prohlásily: „Na těchto plochách nic nedělejte, protože v tuto chvíli tam jsou tak významné biotopy, že kdybyste tam něco udělali v dobré víře, tak to stav spíš zhorší oproti tomu, který je tam teď.“

Podle Petra Lence rekultivační práce pojedou paralelně s tím, ať už tam bude společnost dále, nebo ne. Definitivní rozhodnutí padne v řádu několika měsíců. „Myslím, že v září říjnu letošního roku už bychom to měli vědět,“ dodal.