„Nové trendy v působení odborových organizací a v kolektivním vyjednávání“ – pod tím to názvem se 27. prosince 2023 uskutečnila, v pořadí již po osmé, mezinárodní konference Asociace samostatných odborů (ASO), kterou v těchto dnech tradičně organizuje tato naše odborová centrála s cílem reagovat na současný politický a ekonomický vývoj v České republice, s tím, že se snaží nastínit možnosti odborů, aby se česká ekonomika začala konečně vyvíjet příznivějším směrem, než v jakém se nalézá dosud, a to díky nesprávně nastavené politice současné vlády.

V úvodu konference vystoupil člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (tj. poradního orgánu Evropské komise – pozn. red.) a předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který nejprve připomněl tragickou událost na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, která, těsně před vánočními svátky, tak neblaze zasáhla naše občany. Načež zdůraznil, že tato událost by se v naší zemi již neměla nikdy opakovat. Poté Bohumír Dufek, konstatoval, že jsme si v roce 2023 u nás prožili velmi náročný rok, který ukázal, jak složitá je doba, jak složitě se nám žije.

ASO správně předpovědělo vážné ekonomické problémy

Pokud jde o činnost Asociace samostatných odborů v roce 2023, Bohumír Dufek připomněl mezinárodní ekonomickou konferenci ASO, která se konala 8. března, a jíž se zúčastnil i premiér Petr Fiala, a který požádal odbory, tedy konkrétně ASO, o komplexní přístup k řešení současných problémů, které Česká republika zažívá. Bohumír Dufek k tomu dále řekl, že ASO již tehdy upozornilo vládu na možnou energetickou krizi, zvýšení cen elektrické energie a také potravin. Výsledkem však bylo, že ASO již nebyla přizvána na jakákoliv jednání o způsobech řešení ekonomiky, které organizovala vláda či jiné vládní instituce. Vláda, a provládní média, se začaly tvářit, že odborová centrála ASO neexistuje. Pro ně byla jediným reprezentantem odborů Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), a její předseda Josef Středula, což nebylo správné, neboť jednání tripartity se zúčastňují obě odborové centrály.

K rozšíření platnosti KSVS v zemědělství letos nedošlo!

Bohumír Dufek se dále konstatoval, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odmítl podepsat rozšíření Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) na všechny zaměstnance rezortu zemědělství. Skutečnost, že při demonstraci odborů na Malostranském náměstí 27. listopadu 2023, premiér, v doprovodu ministra zemědělství, navštívil zemědělské družstvo, které řídí bratr ministra práce a sociálních věcí, ukázala na podstatu celé věci. Pro odbory je to jasný konflikt zájmů. Bohumír Dufek k tomu dodal, že od roku 1990 odbory s rozšířením KSVS neměly problémy, až letos. Podle něho jde o bezprecedentní jednání ministra Jurečky.

Důchodová reforma - jen snížení důchodů!

Poté se Bohumír Dufek zaměřil na tzv. důchodovou reformu, což, podle něho, důchodová reforma, nýbrž se tím jenom sníží příjmy důchodců. Přičemž k tomu dodal, že ministr Jurečka sliboval, že do pololetí letošního roku připraví transpozici evropské směrnice o minimální mzdě. Jenže, ta dosud není zpracována. Když na to Asociace samostatných odborů upozornila, ASO, již od té doby, nebylo přizváno na žádná jednání o důchodové reformě. Na všech těchto jednáních zastupoval odbory předseda ČMKOS Josef Středula, který pro odbory a občany nedokázal nic vyjednat.

Podle Bohumíra Dufka v roce 2023 se měly uskutečnit stávky, demonstrace a další protestní akce odborů, a to po celé republice. Jenže, díky postupu předsedy ČMKOS, k tomu prakticky nedošlo. Konstatoval, že při jednáních tripartity, tj. vlády, zaměstnavatelů a odborů, chtěly odbory již několikráte odejit z jednání tripartity, a to jako vyjádření nespokojenosti s jednáním vlády. Ale Josef Středula byl vždy proti. Výsledkem je, že vláda nebere odbory, jako svého rovnocenného partnera.

Dalšími významnými momenty byly události na podzim

Významným mezníkem v činnosti ASO byla i jeho konference 12. září t.r., kdy ASO zformulovala další kritické připomínky a požadavky vůči ekonomické politice vlády. Uvedl, že ignorování konference provládními médii, se o hlavních myšlenkách konference, díky streamování a sociálním sítím, dozvěděla i značná část naší veřejnosti.

Bohumír Dufek dále poznamenal, že k rozšíření názorů ASO významně pomohla i jeho osobní účast na protestních akcích proti politice současné vlády, zejména na Václavském náměstí. Organizátoři i demonstranti to vzali tak, že odbory nezmizely z veřejného života. Současně konstatoval, že předseda ČMKOS Josef Středula byl velmi ostře proti účasti odborů na protestních akcích jiných politických subjektů. Předseda ASO, řekl, že své účasti na těchto demonstracích, nebude však nikdy litovat.

Poté se Bohumír Dufek věnoval protestním akcím odborů v pondělí 27. listopadu, zejména organizaci demonstrace odborů na pražském Malostranském náměstí. Uvedl, že tuto demonstraci původně naplánoval a schválil OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR). Následně se k této akci přidaly i ostatní odborové svazy ASO s tím, že předseda ASO dostal za úkol k této akci přizvat i ostatní odborové svazy, aby se tak ukázala odborová solidarita v plné šíři. Kvůli ekonomickému vývoji u nás, je logické, že se k organizaci této akce připojil i největší Odborový svaz KOVO, v čele s jeho předsedou Romanem Ďurčou. Takže, ASO a OS KOVO celou demonstraci společně ohlásily na pražském magistrátě, a s jeho pracovníky organizačně připravily. Jenže, podle Bohumíra Dufka, předseda ČMKOS Josef Středula pochopil, že zůstal mimo, proto se vedení ČMKOS k účasti na demonstraci rovněž připojilo. Výsledkem však bylo, že v mainstreamových médiích, byla tato demonstrace prezentována jako akce ČMKOS, nikoliv skutečných organizátorů, tj. ASO a OS KOVO.

Bohumír Dufek se poté věnoval charakteristice činnosti české vlády. Konstatoval, že současná vláda, nevyřeší problémy, které sužují naše občany. Protože tato vláda neuznává žádné obavy našich občanů z dalšího zdražování životních potřeb. Vždyť již nyní je tato vláda připravila o 30 % životní úrovně. Konstatoval, že tato vláda neuznává žádné obavy občanů ze zdražování životních potřeb. Poté vyzval vládu ke skutečnému, věcnému a konstruktivnímu dialogu, neboť sliby vlády životní úroveň našich občanů nezvýší.

Automatizace, digitalizace se dotkla více než 85 % zaměstnanců

Poté se představil člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Jaroslav Ungerman, a to s prezentací výsledků průzkumu „Dopady technologických změn v důsledku digitalizace a automatizace na požadavky na pracovní kompetence zaměstnanců“. Uvedl, že průzkum byl uskutečněn v základních organizacích Asociace samostatných odborů. Více než 85 % zaměstnanců odpovědělo, že se jich zavádění automatizace, digitalizace dotklo. Skoro 20 % z nich potvrdilo, že došlo ke změně jejich pracovní pozice. Téměř 70 % dotazovaných považuje dopady nových technologií za spíše kladné. Velmi znepokojující je však to, že téměř dvě třetiny respondentů mají pocit, že tyto změny nebyly příliš dobře komunikovány se zaměstnanci. Skupina respondentů ve věku 19 až 30 let uvedla, že vzdělávací systém v dostatečné míře nepřipravuje absolventy na jejich budoucí profesi, což je u mladé generace pochopitelné.

Pokud jde o zapojení odborů do procesu automatizace, digitalizace a robotizace, zaměstnanci mají pocit, že v otázkách zavádění nových technologií se odbory angažují málo. Zároveň dodal, že více než 86 % zaměstnanců říká, že si váží toho, jak odbory fungují z hlediska pracovněprávní ochrany zaměstnanců, a to zejména při zavádění organizačních změn. Přičemž zhruba čtyři pětiny zaměstnanců mají obavy z organizačních změn, které vyplývají ze zavádění nových technologií. Průzkum také ukázal běžné pocity lidí na pracovištích s tím, že je u nich i určitá obava z nejistoty.

Ocelářský průmysl se ocitl ve velmi složité situaci

Poté se ekonom Jaroslav Ungerman zaměřil na charakteristiku situace v ocelářském průmyslu. Připomněl své působení ve Fondu národního majetku (FNM), kdy v roce 2000 se FNM zabýval privatizací Nové huti Ostrava. FNM měl tehdy věrohodné poznatky o tom, že huť je řízena špatně, a že v ní dochází k velkým únikům financí. Proto FNM navrhl změnu stávající struktury ocelářského podniku mezi Novou hutí a odběrateli jejích výrobků tím, že mezi výrobce a odběratele se vloží mezičlánek, který bude zprostředkovávat prodej a expedici vyrobeného zboží. Jenže, toto řešení se nelíbilo tehdejšími managmentu ocelárny, ale také ani zaměstnancům.

V té době se objevila indická společnost ArcelorMittal, která byla registrována v daňovém ráji v Karibiku. FNM sice s jejím vstupem do Nové huti Ostrava nesouhlasil, nicméně k tomu však nakonec došlo. Zpočátku měla huť ArcelorMittal v Ostravě velké zisky. Díky nim se firmě podařilo vytěsnit drobné akcionáře z kuponové privatizace. Jenže, posléze huť odkoupil nový majitel, a to britský ocelářský magnát indického původu Sandžív Gupta, který ostravskou huť ArcelorMittal přejmenoval na Liberty Ostrava. Přičemž později převedl miliardy korun ze zisku společnosti do jiných součástí společnosti své mateřské společnosti Liberty.

Podle Jaroslava Ungermana problém privatizace Nové huti Ostrava spočívá v tom, že její privatizátoři, v 90. letech, rozdělili Novou huť na několika samostatných jednotek. Takže, díky tomu nastala situace, kdy Sandžív Gupta koupil ArcelorMittal bez společnosti Tameh, která do nedávné doby dodával elektrickou energii huti Liberty Ostrava, a skončila, díky své insolvenci. V tomto způsobu privatizace, podle Jaroslav Ungermana, spočívá je jedna ze základních příčin této situace. Podle něho, Liberty Ostrava buď někdo koupí, tím ji zachrání, nebo druhou možností, že její provoz a výroba v ní skončí.

Jaroslav Ungerman dále uvedl fakta k dalšímu možnému vývoji v ocelářském průmyslu u nás. Konstatoval, že v roce 1990 se u nás vyrábělo 10 milionů tun oceli. Zejména, a to v Nové huti Ostrava, Vítkovickým železárnám, dnes Vítkovice Steel, dále železárnám v Hrádku nad Nisou, které již zanikly, ale také i díky Poldi Kladno, které v polovině 90. let rovněž zaniklo.

Jenže, v roce 2022 ocelárny v Ostravě vyprodukovaly již pouhých 4,2 mil. tun oceli a odhad pro rok 2023 uvádí, že to bude jen 3,6 mil. tun oceli. Podle něho se Česká republika chlubí tím, že je nejprůmyslovější země Evropské unie. Vzápětí však řekl, jak se ocelářský průmysl u nás bude nadále rozvíjet, když Česká republika bude dovážet železo a ocel ze zahraničí, nejspíše ze třetích zemí., a to za mnohem dražší peníze. Jelikož, díky novému nařízení EU o oplatcích za clo, by Česká republika tímto dovozem ze třetích zemí, podporovala neekologickou výrobu v jiných částech světa.

Vláda prakticky neřeší situaci v českém ocelářství

Poté vystoupil předseda OS KOVO Roman Ďurčo, který v podstatě zopakoval známá fakta o vývoji situace v Liberty Ostrava a ve společnosti Tameh. Podle něho nedodávky elektrické energie od společnosti Tameh mají největší podíl na tom, že Liberty Ostrava nyní nevyrábí.

Pokud jde o další vývoj v Liberty Ostrava, poznamenal, že společnost má tak neprůhledné účetnictví, že postavit ji na nohy nebude nikterak jednoduché. Konstatoval, že předchozí vláda, prostřednictvím úvěrové pojišťovny EGAP, poskytla Liberty Ostrava záruku ve výši 1,5 miliard korun. Případná pomoc státu by musela spočívat v tom, že současná vláda, tyto záruky splní.

Roman Ďurčo dále upozornil, že stát již nemá v dozorčí radě Liberty Ostrava svého zástupce, jako tomu bylo za předchozí vlády. Současná vláda, když došlo k reorganizaci dozorčí rady, tj. snížení jejího počtu ze šesti na tři členy, nezasáhla proti tomu, že z dozorčí rady odešel zástupce státu. V tříčlenné dozorčí radě zůstal jen zástupce odborů KOVO, který, když se snaží o svolání jednání dozorčí rady k řadě problémů, které se nyní vyskytují, je přehlasován. Odbory sice na tuto situaci upozorňovaly, ale nebyly vyslyšeny.

Podle Romana Ďurča situace v českém ocelářství není jednoduchá. České hutě, a ani hutě v Evropě, to nebudou mít v příštích letech jednoduché. Evropský ocelářský průmysl zažívá těžké časy. Zároveň k tomu dodal, že současná vláda, při jejím způsobu zvládání energetické krize, selhala v pomoci ostravským hutím. Těmto hutním firmám se totiž až stonásobně zvedl poplatek za regulovanou část energií. Uvedl, že z celého vládní „balíku“ pomoci státu, energeticky náročným firmám bylo přisouzeno jen 3,5 miliardy korun, což je, podle něho, velmi málo. Takže, pro tyto firmy nastane v roce 2024 velice těžké období.

Roman Ďurčo se dále zmínil i o protestních akcích odborů v pondělí 27. listopadu 2023. Konstatoval, že odbory ukázaly vládě, že se dokáží spojit, a že dokáží být silné. Poznamenal, že vláda ale pořád jede ve „starých kolejích“. Konstatoval, že odbory požádaly vládu o jednání mimořádné tripartity, ale zatím se nic neděje. Odbory rovněž požádaly ministra práce Mariana Jurečku, aby se znovu hovořilo o definici a vymezení náročných profesí. Vláda se však v médiích tváří, jako by byl problém náročných profesí již vyřešen. Zdůraznil, že pro lidi, pracující v náročných profesích v průmyslu, je toto stanovisko nepřijatelné.

Roman Ďurčo také uvedl, že odbory požadují skutečný sociální dialog s vládou s tím, že by se měla přitom projednat otázka pomoci českému průmyslu. Konstatoval, že celá Evropa se o svůj průmysl stará, zatímco v České republice tomu pomoc státu neodpovídá. Načež dodal, že k tomu negativně přispívá i rozhodnutí Evropské komise zavést program Green Deal. Poznamenal ještě, že ocel je i nadále velmi důležitá pro výrobu, neboť nelze vše vyrobit z plastické hmoty. Zdůraznil, že je potřeba, aby strojírenský a hutní průmysl na Ostravsku zůstal, protože Ostravsko bylo, a dosud je, ocelovým srdcem Evropy.

Ocenění role Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dalším řečníkem byl poslanec Evropského parlamentu (EP) Martin Hlaváček, který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. V prvé řadě poděkoval za aktivity předsedy ASO, a zároveň i předsedy OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, které, jako člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), vykonává při svých jednáních nejen v rámci exekutivy v Bruselu, ale i při jeho jednáních s českou vládou. Stranou jeho poděkování a ocenění nezůstali ani ostatní členové EHSV za odbory či za nevládní zemědělské organizace.

Podle Martina Hlaváčka jde totiž o to, že svými odbornými posudky a stanovisky, které se v rámci EHSV zpracovávají, značně přispívají k tomu, že poslanci Evropského parlamentu jsou tak lépe argumentačně a odborně připraveni odolávat snahám bruselských úředníků o zavádění různých, mnohdy až nesmyslných regulací a předpisů, které jsou prosazovány v rámci Green Dealu.

Martin Hlaváček dále uvedl, že již dříve se v EU objevily tendence razantně snížit finanční prostředky na Společnou zemědělskou politiku EU, což se společným úsilím poslanců a členů EHSV podařilo odvrátit. Jenže, v současném volebním období, přišla Evropská komise s programem Green Deal. Opět je prosazováno jedno nařízení EU za druhým, ať již jde o emisní povolenky, které prodražují výrobu, či nesmyslný zákon o obnově přírody nebo nelogicky stanovené nařízení o snižování pesticidů, které neodpovídá reálnému posouzení situace v jednotlivých členských zemích EU. Podle něho všechna tato prosazovaná opatření EU mají negativní dopady do zemědělsko-potravinářského sektoru v rámci celé Evropské unie. Důsledkem této politiky jsou například drahé potraviny. Proto jde také o to, se těmto negativním dopadům Green Dealu ubránit, což není, a ani nebude, jednoduché.

Martin Hlaváček také poznamenal, že se teprve uvidí, zda se podaří přepsat politickou mapu EU, po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, ale jeho zkušenosti s názory a činností bruselského úředníka, které nasbíral za 20 let svých jednání v různých bruselských institucích, tak setrvačnost myšlení těchto bruselských úředníků bude mít zásadní vliv na to, jak se budou snažit i nadále ovlivnit Evropskou komisi a Evropský parlament ve prospěch této zelené ideologie. Byť nové návrhy EU již budou s určitými modifikacemi, aby při hlasování snadněji prošly. Zkrátka, tyto snahy o zásadní změny v EU, budou nadále pokračovat.

V závěru svého vystoupení uvedl, že si přeje, aby spolupráce určité části poslanců EP a členů EHSV z řad odborářů a nevládních zemědělských organizací i nadále pokračovala. Zároveň dodal, že i když se obě spolupracující strany ne vždy shodnou na některých názorech, důležité na tom je, že mají společný cíl, zabránit dalšímu prosazování nesmyslného Green Dealu.

Evropská unie prochází zásadní změnou s negativními dopady

Poslanec Evropského parlamentu Ivan David, který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, se ve svém vystoupení zaměřil na otázku, jaký další vývoj lze v EU očekávat s tím, že se rovněž věnoval i problematice zemědělství. Konstatoval, že většina členů poslanců Evropského parlamentu, Evropské komise a bruselských úředníků by ráda viděla přeměnu Evropské unie ze společenství národních států na jeden stát. Uvedl, že před několika týdny Evropský parlament odhlasoval faktickou nadřazenost unijního práva nad právem národních států. Načež podotkl, že v jiném hlasování byl schválen záměr vytvořit faktickou vládu Evropské unie, pod názvem Exekutiva. K tomu přistupuje i záměr vybudovat společnou armádu se společným nákupem zbraní a povinností se společně zúčastnit vojenských akcí. Dále je to snaha o vytvoření společné zahraniční a daňové politiky. Je zde i záměr, aby se EU stala jediným volebním obvodem pro volby do Evropského parlamentu. Již nyní ústřední instituce EU prosazují zrušení práva veta ze strany národních států s cílem prosadit většinové hlasování, aby všechny tyto záměry byly snadněji prosazeny. Cílem těchto snah je oslabit význam a sílu národních států na úroveň samosprávných regionů. Poznamenal, že volný pohyb kapitálu, zboží a služeb slouží nadnárodním monopolům, a to tím, že je zde snaha o odstranění ochranných bariér národních komunit. Díky této politice, tak postupně mizí faktická úloha státu.

Green Deal neřeší klima, ale výrazně prodražuje výrobu!

Pokud jde o projekt Green Deal, podle Ivana Davida, je údajným cílem tohoto projektu přispět k ozdravění klimatu na naší zemi, což ve skutečnosti nečiní, přičemž však výrazně prodražuje výrobu, jak v průmyslu, tak i v zemědělství.

Podle Ivana Davida v zemědělství v EU panují nerovnoprávné vztahy. Jednak středoevropské a východoevropské země mají stále nižší dotace na hektar než původní staré země EU, ale mají také i podstatně nižší národní dotace, včetně podpory vývozu.

Zároveň jde i o to, že Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Komisariát EU pro zemědělství mají mnohem menší vliv na vytváření politiky EU, než mají Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a několik dalších výborů EP, například pro zahraniční obchod, průmysl, energetiku atd. Výsledkem je, že v rámci obchodu se zemědělskými komoditami nemá zemědělský výbor hlavní slovo. Podobně i v otázkách používání hnojiv, pesticidů, pohody zvířat apod. Tím narůstají náklady zemědělců. Při sjednávání zahraničních obchodních smluv jsou jednoznačně upřednostňovány zájmy obchodu a průmyslu, protože umožnují vyvážet průmyslové výrobky do zemí, které mohou nabídnout, jako protihodnotu, jejich potraviny, které jsou produkovány bez unijních předpisů.

Součástí konference byla i prezentace odborných studií

„Vliv kolektivního vyjednávání v oblasti zabezpečování pracovních podmínek na jednotlivé skupiny zaměstnanců v ČR“ – pod tímto názvem tuto odbornou studii prezentoval Jaroslav Stránský z Masarykovy univerzity v Brně. Barbara Hudcová, ze TREXIMA, uvedla prezentaci výsledků průzkumu „Nové trendy v působení odborových organizací a v kolektivním vyjednávání týkající se budoucnosti kolektivního vyjednávání“. Profesor Jakub Fischer z Vysoké školy ekonomické v Praze se přednesl prezentaci odborné studie „Ochrana pracovních podmínek zaměstnanců ve   vztahu k zavádění technologických změn na pracovních pozicích“. Na něho navázala Ludmila Husaříková ze společnosti TREXIMA s prezentací výsledků průzkumu „Důstojná práce z pohledu zaměstnanců ČR a role odborových organizací při její realizaci“.

ASO představila hlavní body svého programu pro rok 2024

Poté se ujal závěrečného slova předseda ASO Bohumír Dufek, který řekl, že Asociace samostatných odborů udělá v roce 2024 vše proto, aby nastartovala skutečná důchodová reforma, která bude přijata v Parlamentu ČR s tím, že odbory nechtějí, aby i nadále platil nesmysl, který byl v roce 2023 předložen ministerstvem práce a sociálních věcí. Tuto „důchodovou reformu“ označil za pouhé seškrtání důchodů, to je snížení příjmů důchodců. V této souvislosti uvedl, že odbory se budou snažit, aby byla přijata velmi dobrá transpozice směrnice Evropské unie o minimální mzdě. Její význam podtrhl tím, že by její přijetí do určité míry pomohlo stabilizovat životní úroveň v České republice.

Asociace samostatných odborů bude rovněž usilovat o to, aby ministerstvo práce a sociálních věcí rozšiřovalo Kolektivní smlouvy vyššího stupně na celé obory činnosti. To je, aby tyto smlouvy byly platné pro co nejvíce zaměstnanců daného oboru. Jedním z hlavních cílů ASO bude i snaha o přepracování zelené ideologie, kterou v EU představuje projekt Green Deal. Již nyní jsou vidět negativní dopady tohoto projektu, ať v průmyslu, zejména, pokud jde o vysoké ceny energií, tak i v zemědělství a potravinářství. ASO se bude snažit o přijetí opatření, které již byla přijaty v jiných státech EU, a kde fungují.

Bohumír Dufek dále připomněl, že ASO chce, společně s podnikateli, s majiteli firem, připravit novou směrnici, která umožní zaměstnancům mít co nejkvalitnější pracovní prostředí.

Poté se předseda odborové centrály, a zároveň i zemědělských odborů, věnoval otázce vysokých cen potravin, což Česká republika v roce 2023 těžce prožívala a zdá se, že bude prožívat i roce 2024. Konstatoval, že věří, že se přestane růst cen potravin svádět na zemědělce, a že konečně dojde k dodržování zákona o významné tržní síle. Věří také, že dojde i k dodržování zákona o cenách, a hlavně i zákona o ochraně spotřebitele.

V závěru zdůraznil potřebu projednat s vládou formu sociálního dialogu, aby to nebylo jen vyslechnutí názorů odborů, nýbrž, aby se věci skutečně projednávaly. Důležité, pro budoucnost, je, zamyslet se nad tím, jak bude dále fungovat Česká republika, aby se našim občanům zvedala životní úroveň. Protože, vládní sliby, samy o sobě, zvýšení životní úrovně nezabezpečí.