Současný návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027 byl projednáván více než rok s širokým fórem zástupců zemědělské i nezemědělské veřejnosti a je v souladu s prioritami Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR. Změny, které plánuje provést nová vláda bez diskuze s odborníky a těsně před odesláním tohoto dokumentu Evropské komisi do konce letošního roku, mohou mít fatální dopady na české zemědělce všech velikostí. Uvádí se to v tiskové zprávě Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, kterou

„Stanovení férových pravidel příští Společné zemědělské politiky je klíčové pro budoucnost české zemědělské prvovýroby. Je proto na místě, aby odborná i neodborná zemědělská veřejnost dostala patřičný časový prostor na důkladné prostudování případných změn Návrhu Strategického plánu SZP a následně se k nim mohla vyjádřit. V termínu do konce roku, dokdy má být tento dokument odeslán Evropské komisi, to není reálné. Takový přístup bychom považovali za krajně nekonstruktivní,“ říká v tiskové zprávě prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Současná podoba strategického plánu je výsledkem dlouhých jednání odborné i neodborné veřejnosti. Současné znění je výsledkem kompromisu, ke kterému máme řadu výhrad, ale chápeme složitost vyjednávání. Jasně odmítáme diskriminaci jakékoliv skupiny zemědělců, která by mohla způsobit pokles konkurenceschopnosti českého zemědělství,“ zároveň sděluje v tiskové zprávě předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Agrární komora ČR, spolu se Zemědělským svazem ČR, za zásadní body zmíněného dokumentu považí minimální udržení navržené míry kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent. Snížení kofinancování by, podle našich zemědělců, naopak znamenalo faktickou rezignaci na plnění environmentálních požadavků Evropské unie vyplývajících z Evropské zelené dohody, propad tuzemské produkce potravin a snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců na evropském a globálním trhu.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR v tiskové zprávě dále uvádějí, že obě zmíněné organizace, které zastupují zemědělské podniky všech velikostí a různého výrobního zaměření, současně souhlasí s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni 10 procent. Tím bude ve výsledku dosaženo vyšší podpory menších zemědělců a bez extrémního dopadu na podniky, které se v České republice věnují živočišné výrobě a speciální rostlinné výrobě, jež jsou pod velkým tlakem.

Zemědělské organizace rovněž dlouhodobě varují před zavedením zastropování přímých plateb, které považují za diskriminační. Hrozilo by poškození mnoha drobných majitelů, kteří se dobrovolně sdružili do větších podniků, jako jsou akciové společnosti a družstva. V České republice by se to týkalo zhruba 150 tisíc majitelů, kteří jsou spoluvlastníky potenciálně zastropovaných podniků. Zastropování by v jakékoliv podobě vedlo k navýšení administrativní zátěže na zemědělce a státní správu či výraznému poklesu potravinové bezpečnosti s potenciálním zvýšením cen potravin pro obyvatele.

„Situace řady českých zemědělských prvovýrobců se už nyní stává dlouhodobě neudržitelnou vzhledem k raketově rostoucím vstupním nákladům v posledních měsících. V příštích letech se například chystá zavřít chovy polovina chovatelů prasat a stejným problémům čelí také chovatelé drůbeže a skotu. Razantní změny v návrhu Strategického plánu SZP a neférový přístup k zemědělcům přispějí k dalšímu vyostření situace. Vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR proto projedná na mimořádném lednovém jednání další kroky,“ dodává Jan Doležal.