Záměr vlády nezvýšit zaměstnancům zdravotnictví a sociálních služeb v příštím roce ani o korunu platové tarify byl hlavním tématem tiskové konference, kterou ve čtvrtek 29. září společně uspořádaly Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL).

Představitelé obou odborových organizací, jak se uvádí v jejich společné tiskové zprávě, zdůraznili, že chtějí, aby lidé, kteří se starají o lidi, byli dobře zaplacení, aby byla jejich péče dostupná, aby byla kvalitní a aby, když člověk onemocní nebo bude potřebovat sociální péči, mohl počítat s tím, že mu bude pomoženo.

Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková uvedla, že zaměstnanci zdravotnictví a sociálních služeb po celou dobu covidové pandemie i za cenu ohrožení vlastního zdraví pracovali a zvládali situaci a nyní velmi negativně vnímají, jak se k nim vláda staví.

Předseda LOK-SČL Martin Engel připomněl, že covidové období přineslo velký nárůst zájmu o studium zdravotnických oborů, protože zdravotnictví bylo vnímáno jako jistota a perspektivní zaměstnání. Ale vláda svým současným krokem, který ukazuje, že si této práce neváží, všechno zkazila a způsobí, že mnozí lidé o práci ve zdravotnictví ztratí zájem. A hazarduje i s těmi, kteří tam již pracují.

Předsedkyně Dagmar Žitníková zároveň zdůraznila, že bez perspektivy pro budoucnost, zdravotníky v nemocnicích neudržíme. Upozornila na to, že populace stárne, lidé mají mnoho zdravotních problémů, a to i po covidu. Ale poskytování péče, to je přitom zcela závislé na zdravotnících. „Když na to rezignujeme, tak na to doplatí celá společnost. Zaměstnanci zdravotnictví jsou unavení a přetížení a mnozí uvažují o odchodu,“ prohlásila.

Podle ní vládní slib, že místo vyšších platových tarifů zdravotníci dostanou odměny, problém neřeší. Zaměstnavatelé už se vyjádřili, že meziroční nárůst, který připravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, víceméně pokrývá jejich zvýšené náklady, ale možnost zlepšení odměňování je tam minimální, na to, podle zaměstnavatelů, již nezbyde.

Dagmar Žitníková dále připomněla, že v souvislosti se situací v uplynulých dvou letech, kdy zdravotníci zajišťovali péči o pacienty nemocné COVID-19 a budovali covidová oddělení, tak v období od března roku 2020 do června 2022 v českých nemocnicích s touto chorobou leželo 212.411 pacientů, z toho téměř 40 tisíc pacientů bylo na jednotkách intenzitní péče, přes 600 na ECMO, téměř 17.000 na umělé plicní ventilaci a na 41.000 pacientů zemřelo. Podle ní měl covid dopad i na zdravotníky. Onemocnělo přes 26.000 lékařů, téměř 78.000 sester a téměř 70.000 dalších zdravotníků. Asi 2500 zdravotníků skončilo na jednotkách intenzivní péče. To vše, podle zdravotnických odborů, se samozřejmě projevilo na zdravotnících, jejich přetížení i jejich zdraví. Zdravotníci chybějí, další odcházejí.

Zvýšení tarifů pro všechny zaměstnance zdravotnictví

Odbory jsou přesvědčeny, že po tom, co zdravotníci prožili, a před tím, co je nejspíš ještě čeká, je třeba zdravotníky stabilizovat, proto požadují 15% zvýšení platových a mzdových tarifů. Odbory samozřejmě nechtějí přidat jenom zdravotníkům, ale všem zaměstnancům zdravotnictví.

Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková dále sdělila, že odbory vycházely z toho, co jim vláda opakovaně v posledních týdnech předkládala, a to z návrhu státního rozpočtu na rok 2023, který je postavený na makroekonomické predikci, jež počítá se 7% navýšením mezd. 7 % průměrných mezd je asi 10 % tarifů. Požadavek odborů tedy přesahuje to, s čím počítá vláda, o cca 2,5 %.

Zdůraznila, že odbory dlouhodobě požadují zvýšení finančních prostředků placených za státní pojištěnce. S letošním snížením o 14 miliard Kč odbory nesouhlasily, ale opakovaně slyšely argumenty, že není žádný problém, že na účtech zdravotních pojišťoven je prostředků dost. Podle odborů tedy není žádný důvod k tomu, aby se část z nich nepoužila na stabilizaci zdravotnictví. Platová motivace je jednou z motivací, která zaměstnance ve zdravotnictví drží, i když jsou unavení a přetížení. Odbory chtějí, aby se o pacienty měl kdo starat a aby lidé, kteří tuto práci dělají, tam zůstali.

Probíhá velký souboj o pracovní síly

Předseda LOK-SČL Martin Engel její slova doplnil popisem situace v okolních zemích. Zdůraznil, že v našem euroregionu nyní probíhá velký souboj o pracovní síly. Konstatoval, že „zvláště se Slovenskem je výrazná kompatibilita, a je možné se velmi lehce nahradit“. Podle něho je bohužel situace u nás nejhorší. Uvedl, že ostatní vlády tento problém pochopily a nějak podle toho jednaly. V Maďarsku se přidávalo o 100 %, a na příští rok plánují dalších 20 %. V Polsku to byly desítky procent. Na Slovenku dnes podávají lékaři výpověď z práce, ne z přesčasových hodin, ale opravdu z práce, protože dostali nabídku asi 400-450 eur pro mladé lékaře a 200 eur pro starší lékaře, ale oni to odmítli, protože se cítí podhodnoceni. Od 1. ledna by tedy byli mimo práci.

„Je smutné, že naše ministerstvo zdravotnictví si toto vůbec neuvědomuje. Odbory se už devět měsíců u této vlády dožadují, aby pokračovala práce komise pro personální stabilizaci, a je úplně groteskní, že se pořád nenašel žádný náměstek, který by byl ochoten si tuto agendu vzít na starost a řešit to,“ prohlásil. Podle něho v předcházejícím období to také nebylo ideální, ale o určitých nápadech, námětech na benefity se jednalo. Teď se o ničem nejedná.

Martin Engel dále zdůraznil, že ho strašně mrzí, že se vláda tváří, jako by už nikdy zdravotníky nepotřebovala. Přitom počet případů covidu i počet lidí v nemocnicích stoupá, je velký mezitýdenní nárůst, a přesto není vidět jediné opatření. Vláda a ministr zdravotnictví mají jediné štěstí, že současná vlna covidu se obejde bez velkého množství nejtěžších případů na jednotkách intenzivní péče. Myslí si, že minimálně v dopravě a ve zdravotnictví by respirátory měly své opodstatnění.

Je přesvědčen, že ze zemí V4 jsme měli nejlepší zdravotní systém. Například ve Velké Británii je systém přátelský k zaměstnancům, ale už nikoliv k pacientům, kteří musejí čekat dlouho na ošetření. U nás to bylo velmi vyvážené. Měli jsme kvalitní systém a lidé v českém zdravotnictví byli, ve srovnání se zeměmi V4, relativně dobře ohodnoceni. „Nyní hrozí, že se hodně Slováků bude vracet zpátky a nám tady po nich zůstanou jen viset bílé pláště. Počínání vlády vůči zdravotníkům je skandální,“ dodal.

Platy zahrnují obrovské množství přesčasů

Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková rovněž zdůraznila, že odbory dlouhodobě požadují vyčíslení hodinové mzdy a platu ve zdravotnictví. Průměry, které se uvádějí, v sobě zahrnují obrovské množství přesčasové práce, příplatky za práci v noci a o víkendech a v posledních dvou letech i mimořádné odměny vyplacené za práci v době pandemie covidu. Když se platy „očistí“ od covidových příplatků a mimořádných covidových odměn, tak u sester plat činí okolo 50.000 Kč, včetně již zmíněných přesčasů a příplatků za práci v noci, o víkendech a o svátcích. A mzda sestry, která pracuje v nemocnici obchodní společnosti, je dnes už téměř o 10.000 Kč nižší. U sester v sociálních službách se jejich odměna za práci pohybuje na úrovni průměrné mzdy, ale zaměstnanci, kteří přímo pečují o klienty, jsou hluboko pod průměrnou mzdou a jejich průměrná odměna činí kolem 28.000 Kč.

Předseda LOK-SČL Martin Engel její slova doplnil s tím, že sumy, které se uvádějí u lékařů, jsou ve skutečnosti kvůli obrovskému množství přesčasů odměnou za dva pracovní úvazky. „Lze říci, že bez přesčasů se nejzkušenější lékaři dostanou někam na 70.000 korun. Nyní požadované zvýšení tarifů v příštím roce o 15 % by stálo kolem 11 miliard korun,“ konstatoval.

Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková dále zdůraznila, že obdobná je situace i v sociálních službách, kde také zaměstnanci nemají dostat zvýšené tarify. Vláda zde sice prostředky do sociálních služeb přidala, ale kraje požadovaly daleko vyšší částku.

Martin Engel připomněl, že v roce 2011 podepsal s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem dokument o nápravě poměrů ve zdravotnictví, který uváděl 1,5násobek průměrné mzdy pro začínajícího lékaře a trojnásobek průměrné mzdy pro lékaře nejzkušenějšího. A na tomto požadavku odbory trvají.

Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková zároveň apelovala, že vláda by měla přehodnotit svůj přístup a zařadit zdraví lidí jako jednu ze svých základních priorit, pokud nechce, aby se situace zhoršovala, aby pacienti migrovali mezi nemocnicemi, aby chyběly zdravotní sestry a lékaři.

Místopředseda OSZSP ČR Lubomír Francl následně přečetl otevřený dopis odborového svazu a LOK-SČL premiérovi Petru Fialovi, v němž mu popisují situaci a vyzývají vládu, aby v zájmu zachování stability systému zdravotní péče a dostupné péče o pacienty a klienty přehodnotila své rozhodnutí a ocenila práci zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Požadují zvýšit platové tarify pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách o 15 %. O adekvátní částky, které jsou potřeba k navýšení nejen platových, ale také mzdových tarifů, navrhují zvýšit úhradovou vyhlášku.