O tom, že sociální služby u nás se nacházejí ve velmi složité situaci jsme v našem zpravodajství informovali již po několik let, a to většinou v době, kdy hrozilo, že sociálním službám se nebude dostávat dostatek peněz na financování jejich služeb pro naše spoluobčany, kterým jejich pracovníci, či spíše pracovnice, zajišťují potřebnou péči.

Protože je na obzoru změna zákona, která se týká sociálních služeb, požádali jsme o rozhovor místopředsedkyni OS zdravotnictví a sociálních služeb Janu Hnykovou, které jsme položili několik otázek.

V lednu t. r. bylo Ministerstvem práce a sociálních věcí ukončeno připomínkové řízení změnového zákona, který se dotýká i zákona o sociálních službách. Mohla byste nám říci jaké změny přináší?

Změnový zákon upravuje hned tři zákony. Mění se nejen zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale i zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. O tomto změnovém zákonu se hodně napsalo, dovolím si zmínit nejdůležitější připomínky za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Odborový svaz si uvědomuje vzhledem k problematice, že jsou nutné právní úpravy institutů spadající pod sociálně-zdravotní pomezí. Podle nás by dosavadní systém neměl být radikálně změněn, dokud nebudou vyřešeny základní problémy, zejména sladění poptávky po pobytových sociálních službách s nabídkou. Potřebujeme dostatek pobytových sociálních služeb pro osoby v nepříznivé sociální situaci, dostatek financí a kvalifikovaného personálu.

Předložený návrh zákona komplexně neřeší zásadní problémy při poskytování sociálních služeb a zdravotní péče. Návrh neřeší ekonomické dopady do obou segmentů, včetně investičních nákladů. Není pro nás akceptovatelný ani návrh na zavedení zásadní spoluúčasti pacientů a následně klientů v následné péči. Současná ekonomická situace pacientů a následně klientů, kteří budou čerpat zdravotní služby, neumožňuje jejich bezpečný návrat do vlastního sociálního prostředí. Předkladatel návrhem přenáší problém podfinancování jak dlouhodobé a následné péče, tak sociálních služeb na klienty a potažmo také na poskytovatele, a to je podle našeho názoru nepřípustné.

Navrhujeme kultivaci systému úhrad ošetřovatelských výkonů, rozšíření výkonů o další nebo vytvoření systému ošetřovatelského dne v závislosti na potřebě poskytované ošetřovatelské péče jednotlivým klientům.

Podle nás tyto návrhy v novelách zákonů přicházejí v době, kdy, v důsledku nedostatku personálu, dochází k omezení služeb, a to jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách. Nedostatek kvalifikovaného personálu v obou složkách, tj. zdravotní i sociální, bude překážkou k naplnění takto stanovených požadavků.

Takže, nedostatků, které obsahuje novela zákona, je poměrně dost. Co však považujete za hlavní problém?

Za zásadní problém považujeme, vedle nedostatku zdravotnického personálu, také problémy se zajištěním návštěv lékaře v pobytových zařízeních sociálních služeb. Znovu upozorňujeme, že ani dnes není v mnoha zařízeních sociálních služeb zabezpečena ošetřovatelská péče nepřetržitě. Z důvodů chybějících všeobecných sester se ošetřovatelská péče mnoha klientům neposkytuje na nočních směnách. Po personální stabilizaci systému je možné se zabývat novým nastavením podmínek komplexní právní úpravy sociálně zdravotního pomezí.

Odmítáme, aby bylo poskytování zdravotních služeb u poskytovatelů sociálních služeb navázáno pouze na získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zásadně odmítáme, aby poskytovatelé sociálních služeb byli na základě nové právní úpravy povinni splňovat minimální personální standard k zabezpečení sociální služby. Z minima se stane optimum a sociální služby dopadnou jako zdravotnická lůžková zařízení.

Změny v zákonech přinesou i nepřiměřenou zátěž poskytovatelů zdravotních služeb související s povinností nabídnout uzavření smlouvy o poskytování pobytové sociální služby osobám, jejichž zdravotní stav nadále nevyžaduje hospitalizaci, ale zároveň jim neumožňuje obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby.

Další naší připomínkou je nutnost sdílení dat mezi resorty a uvnitř sociálních služeb a vznik centrálních registrů.

Co tedy navrhujete?

Návrh změnového zákona požadujeme doplnit o paragrafové znění všech souvisejících prováděcí právních předpisů, na které se v textu předkladatel odkazuje nebo které s nastavením sociálně-zdravotního pomezí pojmově souvisí, včetně právní úpravy výše úhrady za ošetřovatelskou péči v zařízení sociálních služeb.

Opakovaně připomínáme, že kvalitní zaměstnance je nutné zaplatit v obou segmentech. Nesystémové kroky v odměňování zaměstnanců, které byly aplikovány v uplynulých letech, vnímáme jako velmi problematické. Opakovaně navrhujeme upravit platové stupnice stanovené nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a znovu sloučit přílohy č. 2 a č. 3. nařízení vlády.

Nízké finanční ohodnocení zaměstnanců je hlavní bariérou pro jejich dostatek. Kvalita zaměstnanců má přímé dopady na kvalitu poskytované sociální služby.

Nedostatek vzdělaného a empatického personálu ve svém důsledku vede k ohrožení velmi zranitelné skupiny obyvatel. Věříme, že připomínkové řízení nám vyjde vstříc a vezme naše připomínky na vědomí a provede změnu.

Vraťme se k financování sociálních služeb. Jejich poskytovatelé žijí z dotací, přičemž tvrdí, že bez nich nepřežijí. To je situace opravdu až tak kritická?

Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Poskytovatelé mají k dispozici příspěvek na péči, který je poskytován klientům, a úhrady uživatelů, kteří hradí služby ubytovací a stravovací. Mezi další finance patří platby ze zdravotních pojišťoven za úhradu ošetřovatelské péče. Poskytovatelé počítají i s příspěvky v některých krajích z rozpočtu krajů a obcí, ale i s tím, že se podaří dostat do rozpočtu finance z Úřadu vlády a jiných rezortů, nebo z individuálních projektů, nebo strukturálních fondů. Mezi ostatní finanční zdroje patří například i daně a poplatky, dále prodej výrobků a služeb, také pronájmy a přijaté dary a příspěvky.

Mezi významný příjem patří dotace státního rozpočtu prostřednictvím kapitol 313 ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mimochodem, dotace státního rozpočtu dlouhodobě kryje zhruba 40 % celkových nákladů, podle sdělení MPSV. Což je podstatná částka, která má vliv na fungování jednotlivých služeb, kdyby tuto částku služby neměly, mohli bychom hovořit o kritické situaci, ale zatím tomu tak není a doufám nikdy nebude.

Na letošní rok je na dotace do sociálních služeb poskytnuta celkem ve výši 26,4 miliardy. Není to naše představa, protože jsme si vědomi, že je nutno zvýšit platy a mzdy všem zaměstnancům v sociálních službách.

Oproti lůžkovým zdravotnickým zařízením se dostáváme na trhu práce do nerovného prostředí a je nutné s tím pracovat a navýšit finanční prostředky.

Od 1. 7. 2024 se mají zvýšit příspěvky na péči a věřím, že společně se zaměstnavateli najdeme společnou řeč k navýšení platů a mezd v sociálních službách.

Přes vánoční svátky jsme si udělali rychlý průzkum u našich členů k platovému a mzdovému ohodnocení a jeho výsledky za rok 2023 jsou tristní. Průzkumu se zúčastnilo 104 respondentů, členů odborového svazu, kteří pracují v různých druzích sociálních služeb. Z průzkumu vyplynulo, že v 84,6 % nebyla v roce 2023 vůbec navýšena mzda nebo plat v základním tarifu. Nebylo zvýšeno osobní ohodnocení. A pokud bylo, stalo se tak pouze u 12,5 % respondentů a částka zvýšení činila v průměru 700 Kč. Nebyly navýšeny ani zvláštní příplatky. Odměny byly vypláceny ve 42,5 % 1x ročně, ve 43,3 % 2 x ročně a ve 12,5 % to bylo 4x ročně. Průměrná odměna činila 5000 Kč.

Jaký je názor a postoj odborů k poslanecké novele zákona o sociálních službách?

Poslanecká novela zákona č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách, je poslanecký návrh, který podal sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, spolu s ostatními poslanci z vládní pětikoalice. Musím konstatovat, že je to prapodivný postup od ministra, pod kterého tato právní úprava spadá, ale bohužel možný. Kromě poslanců do toho nemůže nikdo vstupovat. Návrhy, které jsou v tomto poslaneckém materiálu obsaženy, jsou výtahem z minulé připravované malé „technické“ novely zákona o sociálních službách z roku 2023, která neprošla pro množství připomínek ze všech připomínkových míst.

Tato novela v sobě obsahuje řadu věcí, které jsme i za náš odborový svaz připomínkovali. Chápeme, že sociální služby potřebují změny, ale změny se dají provádět, pokud na ně je dostatek finančních prostředků.

Pokud vím, předkladatelé zákona také navrhují posílení sociálních služeb v rodinném prostředí. Je to dobré řešení?

Ano, máte pravdu. Předkladatelé novely zákona navrhují, že sociální služby by se měly, vedle rodiny, jako první zajišťovat ve svém přirozeném prostředí, pokud to lze. Pobytová služba by, podle předkladatelů novely zákona, měla být až posledním řešením.

Ale my, jako odbory, nesouhlasíme se zvýhodněním terénních a ambulantních forem poskytování sociálních služeb na úkor služeb pobytových. Asi se ptáte, proč? Protože v současné době není dostatečně zajištěn terén pro poskytování sociálních služeb v terénní nebo ambulantní formě. Rovněž není zřejmé, co by přednostní poskytování sociálních služeb v terénní nebo ambulantní formě znamenalo pro praxi a pro lidi, kteří potřebují pomoc. Z předloženého textu novely zákona není rovněž zřejmé, jakým způsobem budou zajištěny kapacity pečovatelských a asistenčních služeb.

K návrhu této změny v zákoně rozhodně připomínáme, že ne všichni klienti preferují pobyt v domácím prostředí. Stále existuje široká skupina osob, která preferuje pomoc v pobytové službě, čemuž mimo jiné odpovídá i rozšiřování pobytových služeb soukromými subjekty.

V návaznosti na výše uvedené upozorňujeme na skutečnost, že zvyšující se demografická křivka neumožňuje rodinným příslušníkům i ze zdravotních a osobních důvodů pečovat o své blízké. Z důvodové zprávy nám není rovněž zřejmé, jak jde uvedené zvýhodnění terénních a ambulantních forem poskytování sociálních služeb dohromady s mediálně prezentovanou důchodovou reformou, zejména se stanovením důchodového věku na 68 let.

Od zákonné úpravy bychom očekávali rovnocennou podporu všech služeb, nikoliv zvýhodnění některých na úkor jiných.

Jaké další změny v novele zákona předkladatelé navrhují?

Takže, předkladatele navrhují definovat novou celostátní síť sociálních služeb, kdy MPSV bude, podle zjištěných potřeb, stanovovat kapacity služeb a podle toho budou do sítě zařazovány sociální služby s nadregionální působností.

Tento návrh byl do poslanecké novely vložen bez jakéhokoliv projednání se sociálními partnery, což může výrazně rozkolísat sociální služby s nadregionální působností. Změna v zákoně by mohla přinést řadu změn pro klienty, kde hledat službu, pokud bude zrušena, omezen její provoz atd. Část těchto služeb by měla přejít pod krajskou síť poskytovatelů. Možná si předkladatele ani neuvědomili dosah změn, které ovlivní tisíce klientů těchto služeb. Poslanecká novela prošla před druhým čtením Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny a debata zde byla velmi bouřlivá.

Mezi další návrhy patří vznik nové cílové skupiny osob, kdy vznikl pojem „pečující osoba“, kde se v jejich prospěch rozšiřuje základní právní poradenství formou rad, nácviku dovedností pro zvládnutí péče o osoby.

Vítáme zahrnutí pečujících osob do zákona o sociálních službách, a to zejména v oblasti poskytování nácviku dovedností pečujících osob pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci a při pomoci při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí. Do budoucna bychom uvítali rozšíření poskytování služeb pečujícím osobám i v oblasti zabezpečení pečující osoby po úmrtí osoby závislé na jejich pomoci, při registraci na úřadu práce atd.

Na druhé straně z navrženého ustanovení a ani z dalšího textu zákona nám není zřejmé, jakým způsobem bude právně ošetřeno poskytování podpory ve formě rad a nácviků dovedností pečujících osob. S uživateli, tj. klienty sociální služby, kterým je poskytnuta podpora a pomoc, jsou uzavírány smlouvy o poskytnutí sociální služby. Pečujícím osobám se bude poskytovat podpora ve formě rad a nácviků. Logicky se ptáme. Bude to nějak právně ošetřeno? V důvodové zprávě zmíněné informace postrádáme a považujeme za nezbytné je v materiálu uvést. Navíc to bude práce, která půjde nad rámec současných povinností zaměstnanců v sociálních službách.

S čím ještě, jako odbory, nesouhlasíte v předložené novele zákona?

Řeknu asi toto. Poslanecký návrh stanovuje maximální lhůtu 180 dnů pro pobyt v odlehčovací službě. Takže, nesouhlasíme s omezením odlehčovacích služeb ve lhůtě 180 dnů v kalendářním roce. Z návrhu nám není zřejmé, co se stane s člověkem, když ho nebude možné nikam umístit, když rodina nebude zvládat péči o něj. V současnosti je problém umístit takového člověka do pobytového zařízení. Pokud tedy chceme podporovat pečující osoby, tak by nemělo být poskytování odlehčovací služby limitováno, ale měly by být poskytovány dle potřeb pečujících osob.

Mimochodem, v návrhu předložené novely zákona je rovněž uvedeno, že se „rozšiřují sociální služby v azylových domech o osoby, které ztratily bydlení, jsou závislé, žijí rizikovým způsobem života, nedokáží abstinovat a pro další fungovaní potřebují specifický režim. Cílem předkladatelů je stabilizovat jejich situaci, minimalizovat zdravotní rizika a nabídnout spolupráci a pomoc“.

V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že práce s osobami, které nedokáží abstinovat, je velmi obtížná, a to nejen psychicky, ale i fyzicky. Azylové domy na poskytování služeb této skupině klientů nejsou personálně ani materiálně vybaveny. Není zřejmé, kdo bude poskytovat a zajišťovat lékařskou a ošetřovatelskou péči těmto osobám. Jaké vzdělání a předpoklady výkonu profese budou mít zaměstnanci, aby zvládli tyto klienty, kteří mohou být velmi agresivní? S jakým počtem zaměstnanců se počítá na tuto službu? Jakým způsobem bude zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci zaměstnanců?

Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že v azylových domech není všeobecná sestra a dále že v současné době není zajištěn terén pro poskytování terénních sociálních a zdravotních služeb. Žádáme o upřesnění, jakým způsobem bude v azylových domech klientům poskytována a zajišťována zdravotní péče.

V případě, že tato změna bude schválena, je nezbytné zajistit na takto náročnou službu vzhledem k cílové skupině dostatečné finanční zabezpečení. V opačném případě jsme toho názoru, že zde hrozí reálné nebezpečí vzniku „chudobinců“.

Jiným problémem této novely zákona, je další text, který uvádí, že „ukládá se obcím s rozšířenou působností vyhledávat subjekty, které poskytují sociální služby bez oprávnění“.

Uvedená problematika nelegálních poskytovatelů sociálních služeb by se, dle nás, měla řešit systémově tak, aby k jejich vzniku v praxi vůbec nedocházelo.

Máme za to, že obce, i v současné době, ví, kde se služby bez oprávnění poskytují. Bohužel toto bude, podle nás, tolerováno do doby, než bude dostatek kapacit pro potřebné.

V Poslanecké sněmovně by se mělo brzy projednávat druhé čtení novely zákona o sociálních službách. Máte nějaké poznatky, že by vládní koalice změnila některé příliš negativní formulace novely k lepšímu?

Nevím o nich a musíme si počkat na podané pozměňující návrhy v druhém čtení v Poslanecké sněmovně a závěrečné třetí čtení tohoto sněmovního tisku 605. Před několika dny na jednání výboru pro sociální politiku prošel k těmto změnám, o kterých jsem se zmínila výše, i pozměňující návrh vztahující se k navýšení příspěvku na péči. Původní návrh na zvýšení příspěvku na péči měl být vládním návrhem, ale nakonec byl předložen pozměňujícím návrhem poslanců. Zvýšení příspěvku na péči by mělo vejít v platnost od 1. července 2024, pokud projde celá poslanecká novela zákona o sociálních službách Parlamentem, Senátem a podepíše pan prezident. Moc nás mrzí, že pozměňující návrh nezvýšil příspěvek na péči v prvním stupni, kdy klient setrvává ve svém vlastním prostředí a jeho zajištění péče, i když lehčí, je nutno také zajistit službami a pomůckami. Zároveň se zavádí i rozlišení poskytování příspěvku ve čtvrtém stupni v domácím prostředí a pobytové službě.