Na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) vláda rozhodla o tzv. úsporném balíčku, jehož cílem je, podle vlády, snížit deficit státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance. Parlamentní opozice a odbory, po seznámení se, se proklamovanými záměry vlády, uvedený úsporný balíček kritizují, že je namířen proti zaměstnancům, rodinám s dětmi a důchodcům, kterým sníží jejich životní úroveň.

Nedávno se ale ve veřejnosti objevily úvahy o tom, že NERV navrhuje vládě znovu zavést karenční dobu, to je období, kdy zaměstnanec po dobu prvních tří dnů nemoci nebere žádný plat či mzdu. Karenční doba byla zavedena v roce 2010 a zrušena byla v roce 2019. Právě tato otázka, bude-li karenční doba znovu zavedena či nikoliv, nás vedla k tomu, že jsme o názor na karenční dobu požádali předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou, které jsme položili několik otázek.

Argument Národní ekonomické rady vlády zní, že karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů. Jak to vidíte vy, jako zdravotnické odbory?

Podle našeho odborového svazu není tento argument správný. NERV ho předkládá kvůli tomu, že první tři dny nemoci zaměstnance hradí zaměstnavatel. Ale, jako odbory, problém karenční doby vidíme úplně jinak. Právě v roce 2019 jsme zrušení karenční doby, jako odboráři, velice uvítali. Vždyť svým způsobem jsme karenční dobu považovali za trest pro nemocného člověka. Ano, dotyčný zaměstnanec, který onemocněl, byl potrestán již tím, že byl, po dobu své nemoci, vyřazen z aktivního života. Načež byl dále potrestán i tím, že odebráním platu či mzdy po první tři dny jeho nemoci, se mu snížila výše jeho platu či mzdy. To je, podle nás, vůči němu nespravedlivé.

Bude-li znovu zavedena karenční doba, důsledky pro člověka budou značně zhoršené, a to nejen po stránce finanční, ale i zdravotní. Vždyť, tím, že chodí do práce, může se jeho zdravotní stav zhoršit, což by znamenalo, že dotyčný nemocný ochoří třeba i na delší dobu, než když zůstane první tři dny doma a vyleží se z nachlazení či překoná jiné zdravotní potíže.

Zde musím připomenout názor ministerstva zdravotnictví, že zavede určité bonusy pro ty, kteří pečují své zdraví tím, že chodí na preventivní programy, tak potom těmto lidem sebereme tyto výhody tím, že jim zavedeme karenční dobu.

Jako protiargument na znovuzavedení karenční doby ještě dodám, že v době covidové jsme slyšeli od odborníků, že když člověk ochoří, má zůstat doma. Má to vyležet. Přitom, je-li nemocen infekční nemocí, tak chozením do práce ohrožuje své spoluzaměstnance, a také i lidi ve svém blízkém okolí.

Faktem je, že v současné době, řada našich občanů, i když onemocní nebo má jen určité zdravotní potíže, raději chodí do práce, než aby zůstala doma. Je to především z finančních důvodů, kdy lidé, kteří spadají do kategorie nízkopříjmových, mají obavu, že by neuživili svoji rodinu. Takže, právě pro tyto nízkopříjmové kategorie našich občanů, může být sebrání jejich výdělku po první tři dny nemoci, nakonec i fatální, a to vzhledem k tomu, jak zdražily energie, potraviny a jiné výdaje potřebné pro chod jejich domácnosti.

Další argument NERVu je, že tyto tři dny může zaměstnanec řešit výběrem placené dovolené, případně i neplaceného volna, to je ze svých z vlastních úspor…

Tento argument NERVU nám připadá jako nehorázný. Jestliže ministerstvo práce a sociálních věcí již nějakou dobu argumentuje, že si lidé mají požádat o různé sociální dávky, nestačí-li pokrýt své výdaje na chod domácnosti, tak zavedením karenční doby jim budeme jejich neutěšenou finanční situaci dále zhoršovat.

Současně musím poznamenat, že nás velice překvapilo, že strany vládní koalice mají, jak jsme slyšeli, protichůdné názory na zavedení karenční doby. Pro zdravotnické odbory je zavedení karenční doby nepřijatelné, a to zejména z hlediska toho, že jedním z důvodů jejího zavedení je snížení schodku státního rozpočtu, jak navrhuje NERV. Myslíme si, že zdravotní stav obyvatelstva není možné řešit na úkor státního rozpočtu, když lidé budou přecházet choroby, tak mohou nakazit své kolegy v práci, takže v konečné fázi výdaje na nemocenskou budou vyšší, a zároveň se tak zhorší zdravotní stav obyvatelstva. Musím opět zdůraznit, že nemocný člověk patří do postele, a nikoliv do práce. Finanční situace nemocného nemá ohrožovat jeho zdravotní stav. Navíc, znovu zopakuji, nemocný ohrožuje nejen sebe, ale lidi i kolem sebe.

Jenže, návrh NERVu údajně podpořil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, průměrná nemocnost u nás vzrostla…

Víte, zastánci znovuzavedení karenční doby, argumentují tím, že průměrná nemocnost u nás vzrostla o více než jednu třetinu. K tomu však dodám, že covidové období, které jsme prožili v letech 2020 až 2021 zamávalo se všemi statistickými údaji o nemocnosti. Takže, podle nás, tyto údaje za tyto roky nelze brát jako relevantní. Myslíme, že nebudou relevantní ani údaje za rok 2022, protože řada lidí má určité následky po prodělání covidu. Jsou odhady, že jde o 15 až 20 % lidí, tedy těch, kteří mají postcovidové komplikace. Tito lidé mají řadu vážných potíží, kdy někteří z nich mohou, na jejich základě, zůstat i doma, protože nejsou schopni jít do práce. To vše běžné statistické údaje, které zde byly před rokem 2020, podle nás, zkresluje.

Ještě připomenu, že v době covidu nám pomohlo to, že karenční doba byla zrušena, lidé zůstali doma, nešli do práce. Infekci dále neroznášeli. V podstatě se zabránilo tomu, že by byli další nemocní. Pokud vím, ministerstvo zdravotnictví čeká se svým stanoviskem na statistické údaje o nemocnosti za rok 2022, které budou známy v průběhu června.

V závěru svých odpovědí na vaše otázky musím znovu zdůraznit, že pro zdravotnické odbory je znovuzavedení karenční doby velmi špatně, a to jak ekonomicky, tak i zdravotně. Prostě, podle nás, by v žádném případě neměla být znovu zavedena!