Aktuální evropská témata, které v současné době řeší Evropská komise, dále předpokládané dopady Zelené dohody pro Evropu, zvyšování cen energií, plýtvání potravinami, systémy harmonizovaného označování na obalech potravin - to byla hlavní témata tiskové konference Potravinářské komory ČR (PK ČR), který se uskutečnila ve čtvrtek 9. prosince v Praze.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová úvodem sdělila, že Česká republika to, co se komoře povedlo v tomto roce, bylo přijetí novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, a to přes to, že se počátkem roku hodno diskutovalo o tom, zda by součástí zákona měla či neměla být pasáž, která by stanovovala, že na pultech prodejen obchodních řetězců by se prodávaly potraviny z tuzemských zdrojů, a to podle výše kvót. Dana Večeřová kvitovala, že tato sporná pasáž ze zákona nakonec zmizela a tím se otevřel prostor pro definitivní schválení této novely zákona.

Prezidentka Potravinářské komory ČR na druhé straně velmi ocenila, že v rámci této novely zákona o potravinách byla přijata ta část, která se týká dvojí kvality potravin. Podle ní se Česká republika v tomto směru dostala na jedno z předních míst v Evropské unii s tím, že se tak dostala do velkého předstihu před řadou ostatních států EU. Výhodou pro nás bude především to, že se na tuto situaci mohou naši výrobci plně připravit dopředu. „Tak budeme v podstatě o jeden krok napřed,“ dodala.

Další pozitivní věcí v rámci této novely zákona, podle Dany Večeřové, bylo i vyřešení problému veřejných zakázek. To znamená, že díky přijaté úpravě zákona, to umožňuje institucím, které jsou organizačně pod krajskými úřady, jako jsou například školní jídelny, že při výběru dodavatele potravin mohou upřednostnit regionálního výrobce potravin, což není legislativně v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Podle ní to znamená skutečnou pomoc pro řadu tuzemských dodavatelů potravin, že jejich potravinářské zboží mohou školní jídelny či jiné instituce běžně odebírat. Akorát ubývá dořešit některé záležitosti technického charakteru.

Dana Večeřová se vrátila k otázce návratu k soběstačnosti tuzemských základních potravin, což trápí české zemědělce. Podle ní lze tuto situaci řešit jinak, nikoliv kvótami, jak bylo původně navrhováno, ale především intenzivním zpracováním domácích surovin, potřebných pro výrobu potravin. Zároveň dodala, že to vyžaduje potřebné investice do nových technologií a do inovací potravinářských výrobků, ale i do jejich následného zpracování u tuzemských firem, ať již jde o velké, střední či malé podniky.

V této návaznosti Dana Večeřová vysvětlila přítomným novinářům, že i když Evropská komise a Evropský parlament vyzývají k podpoře rodinných farem a malých firem, což je v pořádku, aby nezanikly, ale jde v podstatě o to, že hypermarkety a supermarkety zahraničních obchodních řetězců zásobují potravinami velké firmy, Protože právě jejich potravinářské výrobky jsou levnější než těch od malých firem, a proto velké firmy spíše vyhoví požadavkům vedení obchodních řetězců.

Načež Dana Večeřová dodala, že prostor u nás je jak pro malé, tak i střední a velké firmy. Prostě zboží, které je určené pro prodejny řetězců, někdo vyrobit musí a mnohem lépe to zvládnou velké firmy. Ostatně, obdobná situace i je ve vyspělých západoevropských zemích, kde i tamější velké firmy mohou lépe a účinněji vyhovět požadavkům obchodních řetězců.

V další části tiskové konference prezidentka PK ČR Dana Večeřová prohlásila, že komora podporuje České cechovní normy, protože zaručují vysokou kvalitu tuzemských potravinářských výrobků. Podle ní, je to i dobré vodítko pro spotřebitele, kteří tak vědí, že daná potravina, vyrobená podle přísných norem, obsahuje suroviny a ingredience, které zaručují kvalitu prodávaného výrobku.

V této návaznosti přešla k otázce, co mají či nemají potravinářské výrobky obsahovat a jak jsou na jejich obalech uvedeny výživové hodnoty. Podle ní je právě značení výživových hodnot na obalech potravin otázkou, o níž si představitelé Evropské unie počátkem letošního roku mysleli, jak se to dobře povedlo, že je to téměř hotová věc. To je, že bude přijat systém, který vymysleli Francouzi vymysleli pod názvem Nutri-Score. Systém byla založen na tom, že se na obalu udávalo, kolik je v potravině tuku, soli a cukru. Vymyslela se klasifikace od jedné do páté hodnotové třídy (A, B. C, D, E).

Jenže, posléze se ukázalo, a svoji roli v tom sehrála i Česká republika, že tento systém není úplně ideální. Právě čeští odborníci svými analýzami a hodnocením kvality potravinářských výrobků poukázali na to, že od Francouzů vymyšlený systém hodnocení, není právě ideální. Je to tím, že na jedné straně se hodnotí obsah tuků soli, cukru a energie, zatímco již na obalu není uvedeno, jaké jsou tam přídavné látky, že je tam například vláknina apod. Výsledkem tohoto značení, podle systému Nutri-Score, jsou tyto údaje, tj. obsahu tuku, soli a cukru, v podstatě zkreslující. Podle odborníků komory by měl obal mít svoji vypovídací hodnotu, tak aby zákazník pochopil, co si kupuje a co hodlá sníst.

V této návaznosti Dana Večeřová konstatovala, že právě mnozí lidé potom, při výběru potraviny, používají termín, zda je potravina zdravá či nezdravá. Právě to Dana Večeřová odmítla. Podle ní jsou všechny potraviny zdravé. Vždyť jde o pokrm, který má nasytit člověka. Takže, potravina nemůže být nezdravá.

Dana Večeřová k tomu dále dodala, že, na základě analýz a stanovisek od českých odborníků, si Evropská komise uvědomila, že schválit systém Nutri-Score v podobě, jak byl navržen, není tím nejsprávnějším rozhodnutím. Navíc i Francouzi, původní předkladatelé projektu, si sami uvědomili, že jejich potraviny, zejména sýry, jejichž výrobní postupy existují již přes sto let, by byli tímto značením na obalech znevýhodněny před potenciální konkurenci. Proto francouzský ministr zemědělství potravinářství Stéphane Travert navrhuje, či spíše požaduje, revizi původního plánu systému Nutri-Score s tím, že Francie chce tuto otázku řešit během francouzského předsednictví EU od 1. ledna 2022.

Dana Večeřová k tomu zároveň poznamenala, že i když je Česká republika malá země, má právo vyjadřovat k různým návrhům, které přicházejí z Bruselu, analyzovat je a dávat k nim svá stanoviska a ty poté zveřejňovat. Podle ní se ukazuje, že i k řadě jiných záležitostí, které přicházejí od vrcholných evropských orgánů, by se měly rovněž analyzovat a dávat k těmto návrhům a nápadům odborná stanoviska. Přičemž je pochopitelné, že to nestačí, jenom říkat, to je špatné. Chce to zároveň i předkládat způsoby řešení situace, daného problému, vysvětlila Dana Večeřová.

Hlavním tématem výkladu prezidentky Potravinářské komory ČR se staly možné dopady Zelené dohody pro Evropu neboli Zelného údělu (Green Dealu). Považuje ho za velké nebezpečí pro český potravinářský průmysl. Konstatovala, že nikdo nepochybuje o tom, že je třeba dělat vše pro zlepšení životního prostředí. Zkrátka, všude jsou rezervy. Ale nesmí se to dělat na úkor kvality výroby potravinářských výrobků, to je na úkor spotřebitelů. Současně k tomu Dana Večeřová poznamenala, že Evropská komise odmítla udělat analýzu dopadů Green Dealu na zemědělství a potravinářství.

Ale, například tuto analýzu dopadů Zelené dohody pro Evropu vypracovala Univerzita v Kielu, v sousedním Německu. Z této studie, jak dále uvedla Dana Večeřová, vyplývá, že pokud se aplikují všechny záměry Green Dealu, klesne zemědělská produkce v Evropské unii v průměru o 20 procent. Přitom v některých komoditách bude toto číslo poklesu ještě vyšší. Přirozeně, že pokles zemědělské produkce povede ke snížení soběstačnosti v rámci celé EU a tudíž dojde k dovozům potřebných potravin ze třetích zemí. Přitom, jak šéfka českých potravinářů dodala, v těchto zemích není při zemědělské činnosti a výrobě potravin takový tlak na ochranu životního prostředí, jako je tomu v EU. Není tam dostatečná péče o životní prostředí neboli welfare hospodářských zvířat. Tato zvířata prostě nejsou chována podle evropských norem a rovněž jejich plodiny nejsou pěstovány podle evropských předpisů. To znamená, že se to odrazí i v horší kvalitě dovezených potravin.

Navíc, je zde ještě jeden problém, a to, že pokles produkce se odrazí v růstu cen potravin. Například podle studie Univerzity v Kielu hovězí maso může zdražit až o 60 %, u obilovin o 21 %, u olejnin o 20 %. To je počítáno ve farmářských cenách, což znamená, že pro konečného spotřebitele ceny porostou ještě výše. Podle Dany Večeřové tak může nastat situace, že až jedna třetina obyvatel EU, jak naznačují odhady studie, by nemusela mít na koupi základních potravin. Potom ale hrozí, že by mohlo docházet i k sociálním nepokojům. Prostě lidé na to nebudou mít, aby si například často kupovali maso k obědu. Takže, tato studie, a i některé další, poukazují na to, že plány Green Dealu se vytýčily bez analýz, bez stanovení a započítání všech souvislostí.

V další části svého výkladu Dana Večeřová připomněla, že Potravinářská komora ČR se snaží podporovat České cechovní normy, které zaručují produkci kvalitních potravin. Navíc, to upozorňuje spotřebitele, že co výrobek má a také, co nesmí obsahovat, aby by dodržel správné výrobní postupy a byt také kvalitní. Načež dodal, že lidé u nás ani mnohdy nevědí, co má potravina obsahovat a co nikoliv. České cechovní normy jsou skutečně dobrým vodítkem pro spotřebitele.

V této návaznosti Dana Večeřová dále upozornila, že ve společnosti vznikl tlak na to, aby se lidí stravovali rostlinnou stravou, aby omezili konzumaci, zejména červeného masa. Místo toho je propagována laboratorní výroba masa, jako náhradního produktu. Podle ní Potravinářská komora ČR nemá v úmyslu říkat, že je něco dobré a zase něco špatné. Ale, na druhou stranu, lidé, kteří pracují v potravinářském průmyslu, nejsou vegetariáni a vegani. Historie lidstva potvrzuje, že člověk, jako všežravec, potřebuje živočišné bílkoviny ve své stravě. Zejména je to potřebné pro seniory a také i pro sportovce. Takže, v potravě, jak říkají odborníci, by měly být rovnovážně zastoupeny jak rostlinné, tak i živočišné produkty stravy.

Na druhé straně, tyto tendence ke změně obsahu stravy, nelze, podle dany Večeřové, nechat jen tak přejít, proto na to Potravinářská komora ČR reaguje. Od 1. ledna 2021 vytváří novou platformu, a to jako alternativy stravy. Ukázalo se, že mezi českými výrobci potravin je o tuto platformu zájem. Mohla by to být alternativní cesta ke klasickému výrobnímu programu našich potravinářů.

V této souvislosti připomněla i televizní pořad Potravinářské komory ČR „Žijeme jídlem“, který je vyráběn ve spolupráci s Agrární komorou ČR. V něm se ukazuje, že tradiční česká kuchyně není jenom svíčková či knedlo-vepřo-zelo. Podle ní se i z tradičních českých potravin se dá vyrobit něco jiného. Dělá se to společně s Agrární komorou ČR.

Poté vystoupila stálá zástupkyně Konsorcia zemědělských a potravinářských podniků v Bruselu Adéla Paďourková. Tato zástupkyně Potravinářské komory ČR v Bruselu prohlásila, že letošní rok byl dosti významný v tom smyslu, že Evropská komise řešila řadu strategií Green Dealu. Načež poznamenal, že v rámci těchto řešení je zajímavý i projekt boje proti rakovině, který propojuje tuto problematiku a potravinářstvím. Ukazuje se, že například i některé potraviny by mohly napomoci boji proti rakovině.

Podle Adély Paďourkové další strategií, kterou Evropská komise řešila, je rozšíření ekologického zemědělství a podpora spotřeby biopotravin. Dále se připravuje i revize zákonných předpisů ohledně veřejných zakázek, a to stanovením nových unijních pravidel. Na pořadu dne je i otázka zákazu klecových chovů v celé EU.

Jak dále stálá zástupkyně českých potravinářů v Bruselu dodala, všechny tyto záležitosti plně zapadají do koncepce Green Dealu, to je dosažení klimatické neutrality, potažmo i Společné zemědělské politiky pro příští období. Přičemž k tomu poznamenala, že Potravinářská komora ČR bude velmi aktivně vystupovat při projednávání všech těchto otázek.

Dále se ujal slova pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna, který uvedl, že pro Českou republiku, potažmo Potravinářskou komoru ČR, to znamená, že nás v příštím roce čeká řešení dvou závažných otázek. První z nich je řešení značení výživových hodnot, tzv, Nutri-SCore, na obalech potravinářských výrobků. Miroslav Koberna se domnívá, že Francie, jako předsednická země EU, v prvním pololetí tuto otázku nestačí vyřešit, a proto se zdá pravděpodobné, že to bude téma i pro Českou republiku, až se ve druhém pololetí příštího roku ujme předsednictví.

Druhým probléme, který bude Potravinářská komora ČR také řešit, je i otázka označení trvanlivosti potravin na obalech. O tom se nyní diskutuje i v Bruselu. Podle Miroslava Koberny problém spočívá v tom, že v době před 50, 60 léty, neexistovala ochrana potravin na takové úrovni, aby se nezkazily. Tedy ochrana jak z hlediska výrobního postupu, tak i ochlazení potraviny v ledničce. Tato skutečnost, že potravina se brzy zkazí, po dlouhá desetiletí vedla k tomu, že lidé, a to až do současné doby, se uchylují k tomu, že vyhazují potraviny do kontejneru, je-li překročena doba trvanlivosti, která je uvedena na obalu. Miroslav Koberna to odmítá. Uvedl, že, je-li potravina dobře uskladněna v ledničce, lze ji použít i po této době.

V závěru svého vystoupení Miroslav Koberna konstatoval, že pokud jde o české předsednictví EU ve druhém pololetí příštího roku, nemá smysl vznášet příliš mnoho témat k projednání a řešení, je lepší se soustředit na dvě či tři vybraná témata a ty se pokusit řešit.