Zemědělci chtějí řešit možnosti kompenzací po záplavách po přesném vyčíslení škod. Například Zemědělský svaz ČR souhlasí s rozhodnutím ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že zatím nebude žádat o pomoc z krizové rezervy EU pro zemědělce, jak o tom, podle webu Agrární komory ČR, informovala ČTK ve svém zpravodajství. Předseda svazu Martin Pýcha ale doufá, že až budou k dispozici přesná data o rozsahu škod, možnosti využití krizové rezervy s ministrem zemědělství proberou. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, na dotaz ČTK, uvedl, že zemědělci hlásí škody od desítek tisíc korun po miliony korun a nabízelo by se využít část peněz, které má ČR získat na odstranění škod po záplavách. Nyní je, podle Jana Doležala, nicméně důležité zajištění chodu zasažených podniků. Obě organizace ocenily odklad kontrol ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

„Rozumíme současnému postoji pana ministra, že v tuto chvíli není nutné čerpat prostředky z krizové rezervy EU. Klíčové je, že přesné odhady škod zatím neexistují,“ řekl Martin Pýcha. Podle Jana Doležala škody půjde vyčíslit po opadnutí vody, nicméně předpokládá, že nebudou malé. „Podle prvních odhadů od našich členů se škody v individuálních případech pohybují od desítek tisíc korun až po jednotky milionů korun,“ uvedl.

Ministr Výborný v pondělí na jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu oznámil, že Česká republika zatím Evropskou komisi o pomoc žádat nebude, situace, podle něho, půjde zvládnout rozvolněním pravidel kontrol a sankcí, což podle organizací zemědělcům v současné situaci velmi pomůže. „V některých případech to však nemusí na záchranu podniku stačit. Věříme, že ministerstvo zemědělství na tyto případy bude pamatovat,“ upozornil Jan Doležal. Martin Pýcha doufá, že po zpřesnění škod ministr zemědělství otevře diskuzi o adekvátních kompenzačních opatřeních, včetně možnosti využití krizové rezervy EU.

ČTK ve svém zprávě, kterou převzala Agrární komora ČR, dále uvádí, že státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deseti miliard eur z unijního fondu soudržnosti. Na Českou republiku by, podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), měly připadnou dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun). Podle Jana Doležala by se nabízelo část peněz využít v zemědělském sektoru. „Vzhledem k tomu, že v zemědělství existuje program na kompenzace dopadů klimatických změn, který by měly mít možnost využít podniky s propadem tržeb zaviněným povodněmi vyšším než 30 procent,“ uvedl.

Podle Martina Pýchy bude škody monitorovat zemědělský fond. „Mimo jiné bude sledovat zaplavené oblasti pomocí satelitních snímků. Zároveň SZIF nabídne možnost nahlášení škod prostřednictvím aplikace, kterou provozuje,“ dále sdělil Martin Pýcha.

V rostlinné výrobě záplavy nejvíce poničily pole s bramborami, kukuřicí, cukrovou řepu a také vinohrady. „V živočišné výrobě voda místy zaplavila stáje a bylo nezbytné řešit transport zvířat či přinejmenším záložní zdroje energie. Dále byly poničeny budovy, zemědělská technika, technologie či uskladněná úroda,“ doplnil Jan Doležal.