Na přelomu února a března můžeme v Česku očekávat protesty zemědělců. Na čem bude záležet, zda se agropodnikatelé k projevům nespokojenosti rozhodnou? Měla by se znovu změnit dotační politika v zemědělství, nebo se loňské zvýhodnění menších farem v přístupu k dotacím osvědčilo? Tomáš Pancíř se (dne 18. ledna 2024 – pozn. red.) ptal Jana Doležala, prezidenta Agrární komory ČR.

Ekonomicky nám to už nevychází. Změna dotací diskriminuje střední podniky, dochází k jejich skupování a koncentraci držby, poukazuje prezident Agrární komory Doležal.

Vy jste po včerejším jednání prezídia Agrární komory oznámili, že zvažujete uspořádání protestů proti vládní politice. Definitivní rozhodnutí má padnout za týden. Jak pravděpodobné v tuto chvíli je, že za týden opravdu svoláte protivládní protesty?

To je v tuto chvíli těžké říci. Příští týden v pátek budeme mít mimořádné jednání představenstva a tam zvážíme všechna pro i proti. Rozhodujícím faktorem bude to, do jaké míry námi ministerstvo zemědělství, respektive vláda jako taková, vyhoví.

Máme určité požadavky, které jsou dlouhodobě ignorovány, nebo na ně neznáme odpovědět. Shodou okolností máme zítra jednat s panem ministrem v Berlíně v rámci Grüne Woche, ještě jednou mu tedy připomenu, že tady jsou věci, které jsou dlouhodobě neřešené a že ta situace v zemědělství není zrovna růžová.

Vidíme neustále klesající ceny komodit, vidíme neustále rostoucí náklady, vidíme zvyšující se byrokracii, a to jsou záležitosti, které je prostě potřeba řešit prioritně.

Co dalšího by během toho týdne vláda měla udělat?

V tuto chvíli potřebujeme hlavně, řeknu slovy pana premiéra, jasný signál, že s námi počítá a že chce nějakým způsobem tu situaci řešit. My samozřejmě v tuto chvíli máme na stole určité požadavky, o kterých jsme tady hovořili: sociální pojištění, úprava strategického plánu – ale dlouhodobě se musíme bavit i o té evropské rovině, kde je teď hlavním problémem cena komodit a kde já vidím, dá se říct poslední rok či půlrok, ze strany České republiky spíše pasivitu.

Ten celoevropský problém, přebytek zemědělských komodit, je způsobený i tím, že se sem dováží více zemědělských komodit z Ukrajiny. Jsou státy, které to chtějí vehementně řešit: Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko. Česká republika je ve svém postoji zatím spíše pasivní a my potřebujeme slyšet: ano, toto je věc, kterou chceme řešit.

Chceme pomáhat Ukrajině. Chceme jim pomoci vyvézt tu produkci z Evropy, třeba prostřednictvím nějakých speciálních dotací na dopravu, ale nemůžeme to dělat takovým způsobem, jakým to děláme doposud, kdy vlastně likvidujeme zemědělce ve střední a východní Evropě. Ano, je potřeba pomáhat Ukrajině, ale zároveň je potřeba pomoci zemědělcům.

Zvyšte dotovanou výměru

Vy jste předloni několikrát protestovali proti změně v nastavení zemědělských dotací. Vláda se rozhodla, že chce podpořit malé zemědělce a výrazně posílila dotace na prvních 150 hektarů. Právě na prvních 150 hektarů každé farmy jde nově 20 % dotací.

Ministr zemědělství Marek Výborný minulý týden uznal, že ta změna v nastavení dotací vedla k výrazným propadům podpor u středně velkých firem. Avizoval, že chce i s vámi, a také na úrovni vládní koalice, jednat o možných úpravách. Berete to jako určité zadostiučinění?

Nejdříve musí dojít k úpravám strategického plánu, a to si myslím, že by skutečně bylo správnou reakcí na tu dopadovou studii, o které jste hovořil, respektive na ten fakt, že opravdu nejvíce postižené tím novým dotačním systémem jsou podniky střední velikosti.

Pokud se na to podíváme, co vlastně tyto podniky v ČR dělají, tak to jsou podniky zodpovědné za 90 % produkce potravin. Pokud se podíváme třeba na mléko, tak 90 % dojnic je u podniků nad 500 hektarů. To jsou přesně ty podniky, které mají v letošním roce obrovský problém, protože se tady schází relativně nízká cena mléka, která je dnes pod výrobními náklady, a k tomu právě ten nový dotační systém.

Já si dokážu představit, že celá řada chovatelů, a ono se to už bohužel děje, bude ty chovy nějakým způsobem omezovat nebo dokonce budou úplně končit, což je čím dál častější. Takže, pokud chceme toto nějakým způsobem zastavit, tak musíme ten dotační systém přehodnotit. A toto by mohla být jedna z cest.

Vy máte nějaký vlastní návrh, který zítra panu ministru zemědělství předložíte, když s ním budete zítra jednat?

My chceme, aby se ta redistributivní podpora vyplácela na prvních 550 hektarů, což je zhruba tří až čtyřnásobek průměrné výměry v ČR, což je shodou okolností velmi podobné číslo, jako je v některých jiných státech EU.

My jsme prakticky výjimkou tím, že máme 20 % té obálky přímých plateb právě na tu redistributivní platbu. Ostatní členské státy se pohybují kolem deseti, dvanácti procent. Takže je otázka, jestli opravdu není na místě to přehodnotit.

Já jsem tady zmínil to sociální pojištění, což by mohla být další pomoc, právě pro ty, kteří drží zaměstnanost na venkově. Zmínil jsem skot, ale je to samozřejmě otázka i třeba pěstování brambor, ovoce, zeleniny a chovu prasat, drůbeže.

To jsou všechno jsou věci, které vyžadují zaměstnance. Už jsem zmínil, že mzdy se zvyšují nebo jsme nuceni je zvyšovat, protože taková je situace, a bohužel je velmi těžké konkurovat v prostředí velmi nízké nezaměstnanosti. Ty mzdy jdou neustále nahoru, a my bychom alespoň tím sociálním pojištění to byli schopni částečně pokrýt.

Vaše představa je, že byste vůbec neplatili sociální pojištění za zaměstnance? Nebo jak velká by ta úleva měla být?

Jedná se pouze o určitou slevu. Jak velká by měla být, to je vždy přepočteno na roční pracovní jednotku. Potom se vypočítává, jak ten zemědělec hospodaří, respektive jak složitou má výrobu, kolik těch zaměstnanců potřebuje na určité komodity, které jsem tady vyjmenoval: živočišná výroba, speciální rostlinná výroba. A na základě toho dostává určitou slevu.

Rozhodně to není stoprocentní sleva, je to sleva vždy jenom do výše počtu těch konkrétních zaměstnanců. A je to určitá pomoc právě těm, kteří v tuto chvíli mají ty vyšší náklady a nižší ceny.