Přemnožený hraboš polní již způsobil českým zemědělcům škody za miliardu korun. Nejvíce jsou poškozeny porosty pšenice ozimé, řepky olejky a víceletých pícnin – vojtěšky a jetele. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR mezi zemědělci, kteří nahlásili více než 76 tisíc hektarů nevratně poškozených porostů. Nejvíce postiženými oblastmi jsou střední a jižní Morava, konkrétně okresy Kroměříž a Uherské Hradiště. Několikanásobně překročený práh škodlivosti je ale i v Kraji Vysočina, Středočeském kraji a Ústeckém kraji.

Zemědělský svaz ČR apeluje na Ministerstvo zemědělství ČR, aby co nejrychleji umožnilo cílenou aplikaci na povrch, a to na pozemky schválené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

„Situace je obdobná jako při minulé kalamitě v letech 2019–2021. Tehdy škody způsobené hrabošem dosáhly 2 miliard korun. Ministerstvo zemědělství i letos sice schválilo aplikaci rodenticidů povoleným způsobem do nor, ale tento postup je u kalamity takového rozsahu naprosto nedostatečný. Zemědělci navíc nemají dostatek certifikovaných pracovníků, kteří by efektivně tuto aplikaci byli schopni vykonávat a na trhu práce volní pracovníci v takovém rozsahu nejsou,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR, a dodává: „Je jisté, že postižených zemědělců budou tisíce a celková škoda tak bude bezpochyby ještě vyšší. V případě, že zemědělcům nebude umožněno využít dostatečně efektivní nástroj pro hubení hrabošů, budou žádat o kompenzaci újmy od Ministerstva životního prostředí ČR, resp. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. To bude znamenat další zátěž pro státní rozpočet, a administrativní zátěž jak pro zemědělce, tak pro státní orgány. V konečném důsledku to ale výpadek krmiva postiženým zemědělcům nevyřeší.“

Zemědělský svaz ČR apeluje na Ministerstvo zemědělství ČR, aby co nejrychleji umožnilo cílenou aplikaci na povrch, a to na pozemky schválené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. „Cílená aplikace na povrch se osvědčila už při kalamitním přemnožení hraboše před třemi lety. Díky tomu se podařilo snížit stavy hraboše na relativně přijatelnou úroveň prakticky bez nežádoucích úhynů necílových organismů,“ vysvětluje Pýcha.