Čeští zemědělci se znovu chystají do ulic. Chtějí ukázat nesouhlas s omezeními a nařízeními, k nimž dochází bez ohledu na zemědělskou praxi a současnou energetickou krizi. „Cílem není blokovat silnice, ale upozornit občany na problémy zemědělců a odvrátit další zdražování potravin. Když nebudeme vyrábět, asi těžko budou potraviny levnější. Podobná situace je i v dalších zemích EU. Podporu nám ostatně vyjádřila řada agrárních komor střední a východní Evropy, které se k akci připojí,“ řekl pro deník Právo prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

V úvodu tohoto rozhovoru, který vyšel ve středu 14. října 2022, na otázku redakce deníku, že se zdá, že kvůli válce na Ukrajině a vysokým cenám energií ustupují ekologické cíle EU do pozadí, a zda jsou za to zemědělci rádi, Jan Doležal odpověděl, že ve česká veřejnost možná nabyla dojmu či spíše přání, že by se nyní politici v Bruselu mohli z důvodu zásadních a ohrožujících dopadů vzniklé krize tzv. „chytit za nos“ a Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu odložit do šuplíku, a to do doby vyřešení naprosto zásadních obtíží a dopadů do každodenního života nás všech.

Podle Jana Doležala je ale opak pravdou. Z úst Evropské komise, a části Evropského parlamentu, je slyšet, že právě teď je minimálně o důvod více, aby se Evropa ze dne na den vzdala dosažené životní úrovně, a zároveň přepnula evropské zemědělství do režimu ekologie. Přičemž toto rozhodnutí Evropská komise stále prosazuje formou plnění politického zadání, to je bez reálné znalosti podnikatelského prostředí v zemědělském a potravinářském sektoru, aniž by vzala na vědomí, co se v zemědělství a potravinářství děje, a zároveň i při absenci jakékoliv odborné dopadové studie, k čemu nakonec povede politika Green Dealu v tomto hospodářském sektoru.

„Kupříkladu já osobně jsem minimálně od roku 2017 na mnoha jednáních na unijní úrovni upozorňoval na rozpor mezi ambicemi a realitou, a hlavně na rozdílnou kupní sílu obyvatel v ekonomicky nejsilnějších členských zemích a zemích, které do Unie vstoupily v roce 2004 a později. Tady nejde o to, že bychom nechtěli nebo neuměli hospodařit šetrně. Je ale potřeba vzít jako základní fakt, že tuzemský spotřebitel si s průměrným platem čtyřikrát nižším, než má ten německý, zkrátka nekoupí biopotraviny tak často, nebo dokonce vůbec. To, že něco není bio, navíc neznamená, že by to nebylo kvalitní, bezpečné, chutné nebo dobré,“ řekl k tomu Jan Doležal.

Podle něho se Česká republika v žebříčcích FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) v posledních letech umisťuje na předních příčkách, co se týče kvality potravin i šetrnosti zemědělské produkce. „Když ale nebudeme na části polí moci vyrábět vůbec a na zbytku jen s velkými omezeními, asi těžko budou potraviny dostupnější,“ dodal. Načež konstatoval, že bruselští úředníci buď spolu nemluví, nebo nemají o zemědělské praxi ponětí. Důkazem pro toto jeho tvrzení je například naprosto absurdní zákaz orby v kombinaci s omezením přípravků na ochranu rostlin. „Tímto se zřejmě snaží po mičurinovsku předělat naprosto základní agrotechnické zásady. A nadále stanovují nesmyslné zákazy a k tomu neadekvátní plošné cíle,“ opět dodal. Podle něho, jestliže má Nizozemsko nebo Belgie problém s vysokou intenzitou výroby, rozhodně to neplatí o České republice. U nás, jak dále uvedl, jsme již dvacet let pracovali na šetrnějším zemědělství, a kdo chce, tak výsledky vidí. Zdůraznil, že čeští zemědělci se o krajinu a půdu starají mnohdy lépe, než by se mohlo, podle různých článků v médiích, zdát. Důvodem, proč to dělají je především to, že půda je základní výrobní prostředek zemědělců. Proto se tak starají o její úrodnost, chrání ji proti erozi a snaží se hospodařit s respektem k místu, ve kterém hospodaří. Načež proto také investují nemalé peníze do krajinotvorných prvků, jako jsou stromořadí, polní cesty, remízky, rybníky a mokřady a mnoho dalších. Podporují tak život, kulturu, sport, školství nebo například opravy památek s cílem být dobrým, zodpovědným a spolehlivým sousedem.

Na otázku redakce, jaké cíle tedy aktuálně vyplývají z programu Green Deal pro zemědělce, Jan Doležal odpověděl, že hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů a od dosažení této mety se odvíjejí i jednotlivé sektorové strategie. V zemědělství má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Oba tyto cíle mají být splněny do roku 2030, a to je velmi krátká doba.

Podle něho čeští zemědělci stojí před faktem, že pro tato opatření nemají připraveno plnohodnotné alternativní řešení, a také platí, že všechny země nemohou přistoupit k redukci těchto látek téměř stejnou měrou. Právě naši zemědělci si takto vytyčené úkoly plní už teď a dlouhodobě snižují spotřebu jak ochranných látek, tak minerálních hnojiv. Stačí se podívat na čísla. Podle dat Eurostatu se mezi lety 2011 a 2020 v České republice snížil prodej přípravků na ochranu rostlin o téměř 40 %. Dále se během posledních let, podle ČSÚ, snížila spotřeba minerálních hnojiv o 7 procent. Přičemž Jan Doležal konstatoval, že to pro české zemědělce přece vůbec není špatné vysvědčení! Zároveň uvedl, že třeba Francie, Polsko, Španělsko, Maďarsko či Rakousko, které je České republice, často dávány za vzor, tak naopak spotřebu pesticidů zvyšují. „Vítáme proto vznesený kompromisní návrh, podle kterého by měly být stanoveny tři kategorie snižování pesticidů, a to o 35, 50 nebo 60 procent. My bychom měli jednoznačně patřit do té první, protože snižujeme nižší základ. Pořád je to ale obrovské číslo, které nevychází z našich podmínek ani ze současné geopolitické situace, ale dá se říci, že je to snad první krok, nebo spíš krůček správným směrem zohledňující naše požadavky,“ sdělil v rozhovoru.

Na další otázku, jak si Česká republika stojí v ekologickém zemědělství, Jan Doležal odpověděl, že v této oblasti vycházíme v mezinárodních srovnáních také velmi dobře. V ekologickém režimu se v Česku v současnosti hospodaří podle dat IFOAM Organics Europe (evropská zastřešující organizace pro biopotraviny a zemědělství) na 540 tisících hektarech, což činí 15,3 procenta zemědělské půdy. V Polsku se jedná o pouhých 3,5 procenta, v Německu o 10,2 procenta a ve Francii 8,8 procenta. Přesto by Česká republika měla výhledově, a opět politicky povinně, rozšířit ekologické zemědělství na 25 procent plochy zemědělské půdy do roku 2030. To samozřejmě lze, ale tím se vrátíme k samotné podstatě zemědělské výroby, kterou je zajištění potravin pro obyvatelstvo. Přičemž další omezení výroby bude v praxi znamenat i nižší produkci zemědělců, a to za vyšší ceny. Samozřejmě, pokud bude masivní poptávka po potravinách z ekologického zemědělství, pojďme do toho, konstatovala Jan Doležal.

Otázkou, podle něho, však je, zda bude v Česku existovat dostatečná kupní síla obyvatel, aby lidé mohli kupovat dražší biopotraviny. Ze statistických údajů to tak nevypadá. Podle poslední Zprávy o trhu s biopotravinami, kterou zpracovává ministerstvo zemědělství, průměrný Čech utratil za biopotraviny za rok průměrně 562 korun. Tato částka se sice rok od roku zvyšuje, ale za jediný víkendový nákup pro celou rodinu Češi zaplatí mnohdy mnohem více. Biopotraviny se na celkové spotřebě potravin a nápojů podílejí pouhými 1,77 procenta. I přes poměrně vysokou dotační podporu z veřejných rozpočtů jsou tak biopotraviny pro velkou řadu domácností cenově nedostupné.

„Mně osobně to tak trochu připomíná situaci se solárními elektrárnami a elektromobily, kdy všichni, tedy i ti méně majetní, ze svých daní dotují něco, co si vlastně pak sami nemohou vůbec dovolit,“ dodal.

Na otázku redakce, co bude znamenat Green Deal pro ceny potravin, Jan Doležal odpověděl, že to je další velká neznámá, na kterou Agrární komora ČR poukazuje. D8le uvedl, že Evropská komise, přestože si klade tak ambiciózní cíle, o dopadové studii nechce ani slyšet. Přitom si ji, před několika lety, ale tehdy v mnohem příznivější světové situaci, zpracovalo americké ministerstvo zemědělství. Tato studie počítá se třemi scénáři. Pro zjednodušení je Jan Doležal označil v prvním případě, jako scénář EU, ve druhém případě jako střední scénář, kdy dohodu přijme EU a její hlavní obchodní partneři, tedy Ukrajina, Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) a severní Afrika, a ve třetím případě jde o globální scénář. Scénář EU počítá s 12procentním propadem produkce zemědělských komodit v Evropě, přičemž celosvětově by to znamenalo pokles 2 procenta. Střední scénář by pak měl za následek propad produkce ve světě asi o 7 procent, a nakonec globální scénář o 12 procent. V případě přijetí Green Dealu pouze v Evropské unii by nedošlo k výraznějšímu nárůstu cen, protože by propad produkce v EU částečně vyvážil větší dovoz ze zbytku světa. Pokud by ovšem na Green Deal přešly i země EFTA, Ukrajina a severní Afrika, došlo by až k 60procentnímu nárůstu cen v Evropě a 15procentnímu zvýšení cen ve světě. Model totiž počítá s určitou formou omezení obchodu do Evropy (uhlíková daň), přičemž ve zbytku světa by obchod pravděpodobně probíhal bez větších omezení. Globální scénář pro přijetí Green Deal by pak znamenal téměř 100procentní nárůst cen zemědělských komodit ve světě s největším dopadem na nejchudší země světa. Jak Doležal k tomu dále sdělil, že současně je potřeba říci, že tato studie vznikla ještě před energetickou krizí, které Evropa nyní čelí. Přitom, dnes, dopad na ceny produkci a ceny potravin může být ještě násobně horší, než předpovídá americké ministerstvo zemědělství. Přičemž k tomu dodal, že svět, mimo Evropskou unii, si zároveň vůbec neláme hlavu s přísnými evropskými standardy produkce, a v dovozech se tak do Evropy skrytě dováží i tato ekologickou zátěž.

Na otázku redakce, co s tím, Jan Doležal odvětil, že popsaný scénář je typickou ukázkou situace, kdy se o něčem rozhoduje na politické úrovni a bez diskuze s odbornou veřejností. „Jsme připraveni diskutovat. Vyzýváme k vytvoření dopadových studií. Především apelujeme na stanovení rozumných cílů Zelené dohody. V opačném případě jako společnost rezignujeme na hlavní úkol zemědělství, to je produkovat kvalitní potraviny za dostupné ceny pro naše obyvatele,“ sdělil v rozhovoru.

Podle něho zemědělcům raketově rostou náklady o desítky až stovky procent, zdražují energie, pohonné hmoty, minerální hnojiva, krmiva pro hospodářská zvířata a zvyšují se také mzdové náklady. Přesto čeští zemědělci stále nepromítají v plné míře toto zvyšování cen vstupů do cen, za které prodávají své produkty.

„Když k tomu přidáme ještě Green Deal, podřezáváme si pod sebou větev, a ženeme se bez hlavě do opravdu velkého, až existenčního problému. Nejsme jediní, kdo na přehnané ambice Green Dealu upozorňuje. Právě v těchto dnech hostíme v Praze jednání zástupců zemí Visegrádské skupiny a očekáváme, že zelenání Evropy bude tématem, kterému se budeme věnovat velmi intenzivně. Budeme také podepisovat společné memorandum, ve kterém vyzýváme k řešení situace s vysokými cenami energií a hnojiv. K němu se připojí kromě států Visegrádu dále Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Litva a Rumunsko,“ dále uvedl ve svém rozhovoru.

Na otázku, zda tedy čeští zemědělci vyjdou znovu do ulic, Jan Doležal řekl, že ti mají za sebou poměrně rušný rok, kdy je současná kritická situace vyhnala do ulic hned několikrát. V lednu demonstrovaly čtyři tisíce zemědělců před sídlem Úřadu vlády ČR ve Strakově akademii proti změnám v rozdělení zemědělských dotací. Následně se uskutečnily celorepublikové jízdy zemědělské techniky a happening s pálením slámy v Jesenici u Prahy. V polovině června Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, a dodejme, že také za podpory zemědělských odborů, organizovaly konferenci pro zemědělskou veřejnost v Paláci Lucerna, odkud se zemědělci vydali na protestní pochod před Strakovu akademii. Načež dodal, že krátce poté, 1. července 2022, a to při příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě EU, proběhl manifest v podobě rozmístění plachet kolem příjezdových cest do Litomyšle požadujících férové podmínky pro české zemědělce.

V rozhovoru dále uvedl, čeští zemědělci se, pod tlakem všeho výše uvedeného, kvůli absenci výsledků a trvalé hluchotě politiků nyní chystají ve vybraných lokalitách každého kraje naší republiky na protestní jízdy s tím, že tyto jízdy se mají uskutečnit 15. září právě kvůli omezování jejich podnikání, k němuž dochází bez ohledu na dění v každodenní zemědělské praxi a v době, která je už tak pro všechny z nás složitá. K tomu můžeme dodat, že se ve čtvrtek tyto jízdy uskutečnili, jak jsme o tom podali svědectví v našich jiných zprávách včera a dnes.

Jan Doležal v rozhovoru upozornil, že cílem těchto jízd zemědělské techniky není blokovat silnice, ale upozornit naše občany na problémy zemědělců a hrozící nedostatek českých potravin. Zároveň zdůraznil, že podporu Agrární komoře ČR a Zemědělskému svazu ČR vyjádřila i řada agrárních komor střední, jižní a východní Evropy, které se k akci připojí s tím, že ve stejný den bude uspořádán happening, na kterém budou zemědělci rozdávat lidem, zatím řečeno v nadsázce, jedny z posledních českých, respektive evropských potravin, to je jablka a brambory. K tomu můžeme opět dodat, že to tomto happeningu jsme v našem zpravodajství rovněž informovali.

Na poslední otázku redakce, jestli si Agrární komora ČR myslí, že těmito akcemi mohou čeští zemědělci něco změnit, Jan Doležal reagoval, že českým zemědělcům již nic jiného nezbývá. Na předchozích demonstracích čeští zemědělci varovali před tím, co se může stát, když zvítězí prvoplánově líbivá ideologie nad rozumem. Média je nesmyslně onálepkovala jako „agrobarony“ a prodlouženou ruku opozice. „A to prosím jen za to, že jsme jako zástupci malých, středních i velkých zemědělců měli obavy o naše zaměstnance, o osud tuzemského zemědělství, o možnost i nadále produkovat kvalitní a bezpečné potraviny za dostupné ceny a k tomu chtěli pracovat ve férových podmínkách. Pořád snad věřím, že nejen v naší vládě, ale i v unijních institucích jsou lidé, kterým nejde jen o jejich kariéry, ale o dobro této země a budoucnost našich dětí. Stejně tak ale rozumím požadavkům na protesty proti zacházení se zemědělci a proti vysokým cenám energií, které drtí nejen nás, ale všechny obyvatele Česka. Zažíváme energetickou krizi nebývalých rozměrů, jiné evropské státy už dávno kompenzují vysoké ceny svým podnikatelům, to je zemědělcům. A my? Nic takového se neděje a jenom dál klesá naše konkurenceschopnost na evropském, respektive globálním trhu. Pokud chceme skutečně konec českého zemědělství, jsme na skutečně dobré cestě,“ uvedl Jan Doležal v rozhovoru. Poté konstatoval, že když si to, i přes řadu výzev a upozornění Agrární komory ČR neuvědomili politici, čeští zemědělci se, uspořádáním této čtvrteční akce, obrací na českou veřejnost s tím, že ji žádají o pochopení, pomoc a podporu.