Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 27.01.2023
  • Autor: Miroslav Svoboda

Zemědělským podnikům se v letošním roce zvýšily náklady o desítky procent, přičemž růst nastal u všech hlavních nákladových položek jako energie, pohonné hmoty, umělá hnojiva, krmiva pro hospodářská zvířata, pachtovné i v oblasti mezd. Podle článku v lednovém čísle magazínu AGRObase to vyplývá z průzkumu Agrární komory České republiky, který probíhal v loňském listopadu a zapojilo se do něj 174 podniků. Kvůli vysokým nákladům se zhoršila rentabilita domácí zemědělské prvovýroby a v příštím roce lze očekávat pokračování tohoto trendu.

„Náklady zemědělských prvovýrobců se zvyšovaly takovou rychlostí, že zemědělci nestíhali vymýšlet, na kterých položkách šetřit dříve. Růst farmářských cen, který patří v rámci české potravinové výrobní vertikály k nejnižším u řady komodit, ani zdaleka neodpovídal tomuto raketovému zdražování vstupů. Potvrzují to data našeho průzkumu mezi členy i první odhady souhrnného zemědělského účtu za letošní rok, které vydal v prosinci Český statistický úřad. Ten měří ekonomickou velikost a výkonnost odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství a nesvědčí o ziscích českých zemědělců. Ukazuje jediné, a to, že produkce českého zemědělství v běžných cenách sice letos vzrostla oproti předchozímu období, ale náklady domácích chovatelů a pěstitelů se zvyšovaly mnohem rychleji, což snižuje rentabilitu tuzemské zemědělské prvovýroby,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Třem čtvrtinám podniků, které byly v průzkumu osloveny, se v roce 2022 zvýšily celkové náklady do 50 % oproti předešlému období. Více než polovina respondentů označila průmyslová hnojiva za položku, u které zaznamenali nejvýraznější růst nákladů. Následovaly náklady na pohonné hmoty, elektrickou energii, krmné směsi, zemní plyn, investice a mzdy. Začaly již také růst náklady na nájem půdy, takzvané pachtovné.

Co se týká nákladů na energie, u dotazovaných se značně lišily vzhledem k různým dodavatelům a individuálním podmínkám smluv, jako je délka fixace. Více než polovině respondentů se zvýšily náklady na energie v meziročním srovnání maximálně o 50 %. Necelé pětině respondentů vzrostly náklady na energie o více než 100 %, přičemž některým se zvedly dokonce o více než 200 či 300 %. Dvě třetiny oslovených uvedly, že nejsou spokojení se státní pomocí s drahými energiemi. Nejčastěji poukazovali na nerovnoměrnost podpory v rámci Evropské unie a příliš vysokou hranici pro zastropování cen energií v České republice, což přispívá k dalšímu ztížení podmínek českých zemědělců na konkurenčním evropském trhu. Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR proto vyzvaly v otevřeném dopise 13. prosince premiéra Petra Fialu k jednání.

Následkem obrovského růstu nákladů v zemědělské prvovýrobě přistoupilo podle průzkumu přes 80 % podniků k úsporným opatřením a stejný počet respondentů v nich plánuje pokračovat i v příštím roce. Podniky mluví o omezování chovů prasat, drůbeže a skotu a pěstování náročnějších plodin, jako jsou například rajčata ve sklenících v zimních měsících. Někteří dále zmiňují propouštění zaměstnanců, úspory energií či omezení nákupu umělých hnojiv, které může vést k úpravě dávkování a snížení výnosů plodin. Jiní vidí naopak v úsporných opatřeních příležitost pro společné nákupy s jinými podniky, pořízení energeticky úspornějších zařízení, zvýšení mechanizace výroby, investice do zařízení na výrobu energie či do technologií precizního zemědělství.

„To vše může mít za následek další pokles potravinové soběstačnosti České republiky a zvýšení dovozů ze zahraničí, na což Agrární komora ČR dlouhodobě upozorňuje. V dnešním globalizovaném světě nehrozí v Evropě nedostatek potravin, ale bude to spíše otázka ceny a pro české zákazníky to může zároveň znamenat vyšší cenovou nestabilitu, než s jakou se nyní potýkají na pultech obchodů. Čeští zemědělci neurčují ceny v obchodech a mají omezený vliv i na ceny, za které prodávají svou produkci. Jednoznačně proto odmítáme, že by domácí pěstitelé a chovatelé zdražovali spotřebitelům potraviny,“ dodává Jan Doležal.

Z průzkumu dále vyplynulo, že některé podniky spatřují v současné situaci příležitost a zvažují pořízení vlastních zařízení na výrobu energie jako bioplynové stanice či fotovoltaické panely, investice do vyšší úrovně mechanizace výroby či do technologií precizního zemědělství.

Redakce AGRObase v tomto článku dále uveřejnila. Jako samostatný prvek, z položených 28 otázek tři nejzajímavější otázky a odpovědi respondentů na ně. Takže, v prví otázce se ptala: „Jak se v roce 2022 zvýšily celkové náklady vaší společnosti v meziročním srovnání?“ Z odpovědí na ni vyplývá, že převážné většině dotázaných podniků, konkrétně 82,1 % z nich, vzrostly celkové náklady v letošním roce do 50 % v porovnání s předešlým rokem. Z toho téměř čtvrtině podniků (24,1 %) se zvýšily náklady o 11–20 %, což byla nejčastější odpověď. Ojediněle se respondentům zvýšily náklady o vyšší desítky procent a 4 % zapojených podniků vzrostly náklady dokonce o více než 100 %. Náklady zůstaly v meziročním srovnání stejné v jednom případě a rovněž v jednom případě se náklady snížily. Někteří respondenti uváděli, že v listopadu neměli ještě k dispozici přesná data za aktuální období nebo pro ně dotaz nebyl relevantní vzhledem ke změně struktury podnikání v průběhu roku.

Druhá otázka byla formulována: „Jak jste spokojeni se státní pomocí pro firmy s drahými energiemi?“ Načež dvě třetiny respondentů (68,4 %) nejsou spokojeny se státní pomocí s drahými energiemi, naopak 13,8 % ji považuje za přiměřenou. Ostatních se tato pomoc netýká nebo tvrdí, že ji nepotřebují. Nespokojení respondenti zmiňují nejčastěji příliš vysokou hranici pro zastropování cen energií a poukazují na cenové stropy v jiných státech Evropské unie, pomoc byla podle nich řešena pozdě. Někteří navrhují jako další formu pomoci snížení odvodů z mezd. 42 % zapojených podniků by uvítalo výjimku v zastropování cen u energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a 14,4 % nikoliv, ostatních se to netýká. Je třeba uvést, že průzkum probíhal v době, kdy se o výjimce pro bioplynové stanice teprve jednalo.

Třetí otázka zněla „U které položky vzrostly náklady vaší společnosti v letošním (loňském – pozn. red.) roce nejvíce?“. Respondenti odpověděli, že co se týká největších posunů ve struktuře nákladů podniků zapojených v průzkumu, většina uváděla na prvním místě hnojiva (51,1 %) jakožto položku, která se zvýšila nejvíce ze všech. Následovaly náklady na pohonné hmoty (16,7 %), elektrickou energii (10,3 %), krmné směsi (9,2 %), zemní plyn (4,6 %), investice (3,4 %) a mzdy (2,3 %). Jednotky procent pak označily dotaz za nerelevantní vzhledem ke změně struktury podnikání v průběhu roku.

Údaje o průzkumu

V článku byly rovněž zveřejněny údaje o průzkumu Agrární komory ČR, který se uskutečnil ve dnech 9.–30. listopadu 2022, a který byl zaměřený na růst nákladů v zemědělství v České republice v roce 2022 a očekávání podnikatelů v zemědělské prvovýrobě v roce 2023. Byl rozeslán členské základně Agrární komory ČR, která má své zastoupení ve všech krajích. Dotazníkové šetření obsahovalo 28 otázek, z nichž některé byly povinné a některé dobrovolné.

Do průzkumu se zapojilo 174 zemědělských podniků. Ve většině případů se jedná o malé podniky (11–50 zaměstnanců), které činí 36,8 % respondentů. Následují střední podniky (51–250 zaměstnanců) s 27,6 %, mikro podniky (do 10 zaměstnanců) s 15,5 %. Podíl OSVČ činí 14,4 % a u velkých podniků (251 a více zaměstnanců) je 5,7 %.

Většina podniků zapojených do průzkumu se zabývá zemědělskou prvovýrobou a někteří ojediněle zpracováním na různých úrovních a distribucí produktů, přičemž tyto činnosti se překrývají. Zemědělské prvovýrobě se věnuje 171 respondentů (např. pěstitel jablek), dále zpracováním se zabývá 9 dotázaných (např. zpracovatel jablečného koncentrátu) a 6 vyrábí potraviny (např. zpracovatel dětské jablečné výživy), 11 respondentů se věnuje distribuci (např. velkoobchod).

  • Zdroj: Agrární komora ČR