Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Zemědělské podniky by se, podle Zemědělského svazu ČR, měly více zapojit do sociálně prospěšných programů, jako je zaměstnávání osob s těžším uplatněním na trhu práce, terapeutických aktivit anebo vzdělávání dětí či celých rodin.
Do budoucna by se principy sociálního zemědělství mohly uplatnit obdobně, jako je to v zahraničí, kde je tento model spolupráce farmářů v oblasti sociálních služeb rozvinutější. Vyplynulo to z konference „Sociální zemědělství“, která proběhla ve středu 25. října t.r. v prostorách České zemědělské univerzity v Praze.
Doposud se osvědčilo zapojení zemědělců do rozvoje venkova především prostřednictvím investic do okolních komunit a spolků. „Zemědělské podniky jsou nositele zaměstnanosti ve svých regionech. Kromě toho se již tradičně podílí na rozvoji venkova, sportovním i kulturním životě obcí, budování infrastruktury a také podporují řadu spolků, od myslivců, hasičů, až po ochránce přírody. Částečně přitom nahrazují roli státu, neb investují do aktivit, na které se ze státního rozpočtu nedostává. Obdobně by zemědělci mohli a měli spolupracovat i v sociální oblasti,“ uvedl v úvodu konference Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Jen v rámci projektu Zemědělství žije! uspořádal Zemědělský svaz ČR na 450 akcí pro téměř 450 tisíc lidí, včetně 165 tisíc dětí. Do rozvoje komunit na venkově jen členské podniky Zemědělského svazu ČR investovaly vloni kolem čtvrt miliardy korun.
Jak rozvíjet sociální zemědělství?
Sociální zemědělství je koncept spolupráce zemědělců v sociální sféře, který v posledních letech nabývá na popularitě v mnoha zemích světa, včetně České republiky. Spojuje tradiční zemědělskou činnost s poskytováním sociálních služeb, čímž nabízí inovativní přístup k terapii, vzdělávání a začlenění ohrožených skupin do společnosti. Služby mohou zahrnovat terapeutické programy pro osoby s duševními poruchami, vzdělávací programy pro mládež v riziku, nebo tréninkové programy pro osoby s postižením.
Jak to funguje? Pacienti, studenti nebo účastníci programu tráví čas na farmě nebo v zemědělském prostředí, kde se zapojují do různých činností – od pěstování rostlin a péče o zvířata až po účast na tradičních řemeslných činnostech. Tyto aktivity nejenže nabízejí smysluplnou práci, ale také pomáhají zlepšit fyzické a duševní zdraví, rozvíjet sociální dovednosti a posilovat sebevědomí účastníků.
„Sociální zemědělství má potenciál přinést obrovské výhody pro jednotlivce i společnost jako celek. Ať už hledáme terapeutické metody, inovativní přístupy ke vzdělávání, nebo chceme zaměstnat osoby znevýhodněné na trhu práce, sociální zemědělství nabízí svěží a pozitivní řešení mnoha současných společenských výzev. Bohužel, tyto aktivity stále nejsou z pohledu státu jasně vymezeny, ani právně definovány, což by bylo žádoucí v nejbližší době řešit,“ doplnil Martin Pýcha.
Jaké jsou výhody pro zemědělce?
V oblasti sociálního zemědělství se v současnosti nabízí několik systémových finančních podpor. Ta se týká zemědělců, poskytovatelů sociálních služeb, či kombinace obou zmiňovaných. Zemědělci mohou využít několik základních finančních schémat veřejného sektoru. Dále existují vhodné bankovní produkty a další nápady, odkud je možné financovat aktivity spojené se sociálním zemědělstvím.