Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
V pražském hotelu TOP Hotelu Praha si členové Zemědělského svazu ČR zvolili nové vedení.
„V uplynulých letech jsme čelili mnoha výzvám, které jsme s větším či menším úspěchem zvládli. Poradili jsme si s pandemií koronaviru, na evropské úrovni jsme zvládli tvorbu nových pravidel společné zemědělské politiky. Ovšem současně přišlo tvrdé vystřízlivění v podobě strategií Zelené dohody a následně s národními pravidly společné zemědělské politiky,“ prohlásil předseda svazu Martin Pýcha ve zprávě účastníkům konference. Nepříznivou situaci podle jeho slov zesílila energetická krize, umocněná napadením Ukrajiny Ruskem a nepříznivým vývojem cen energií ale i zemědělských komodit.
Podle něho podmínky Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro Českou republiku byly současnou českou vládou, přes nesouhlas většiny zemědělských podnikatelů zásobujících český trh potravinami, odeslány Evropské komisi do Bruselu k finálnímu schválení. Zemědělský svaz ČR přesto neztrácí naději na nalezení zdravého rozumu a bude dále bojovat za uplatnění svých postojů. „Nejde přitom jen o nerovné podmínky při vyplácení přímých plateb, ale především o nesmyslné omezování produkce českých potravin pomocí opatření, která značně sníží produkci, přičemž jejich příznivý vliv na životní prostředí je přinejmenším sporný, pokud není přímo škodlivý,“ řekl Martin Pýcha. K těmto podmínkám patří snižování spotřeby prostředků na ochranu rostlin, snižování spotřeby hnojiv, dělení půdních bloků nebo úřední označení ploch ohrožených erozí. Ve většině uvedených parametrů je české zemědělství mezi nejlepšími v EU.
Členové Zemědělského svazu ČR na konferenci uložili novému vedení usilovat o úpravu podmínek SZP, zejména s ohledem na nerovné podmínky mezi některými formami podnikání a na základě velikosti. Rovněž musí nové vedení usilovat o úpravu některých parametrů a nastavení standardů správné zemědělské praxe, které v současné podobě neúměrně znesnadňují zemědělské hospodaření. Vedení má také usilovat o řešení cen za energie za srovnatelných podmínek pro podnikatele napříč EU nezávisle na velikosti nebo formě podnikání. Vedení svazu se musí na národní i unijní úrovni snažit o přehodnocení nereálných nástrojů k naplnění Zelené dohody.
„Určitě musíme řešit i odhadovaný odchod až třetiny pracovníků do roku 2030 do důchodu nebo mimo obor. Stejně jako významně zlepšit vzdělávání ohledně nových zemědělských technologií. Nové technologie, využívání dat či precizní zemědělství by měla být zahrnuty do vzdělávacích programů na každé střední zemědělské škole, přitom se obor teprve nyní otevírá na České zemědělské univerzitě v Praze,“ dodal Martin Pýcha. Podle něho je třeba také zvýšit informovanost o zemědělství a zemědělcích u veřejnosti.
Podle Martina Pýchy se už začíná vyjednávat o nové zemědělské politice, která by měla začít platit od roku 2028. „Aktuální pravidla zemědělské politiky se vyjednávala pět let a obávám se, že další vyjednávání bude stejně dlouhé,“ řekl.
Podle něj Evropská komise stále vysílá signály o tom, že bude mít do budoucna stále větší nároky na ekologizaci provozů, například se plánuje směrnice o hnojivech nebo legislativa ohledně přírodních stanovišť. „Evropská komise se chová, jako kdyby si neuvědomovala, jak moc se podmínky změnily. Není to jenom o krizích, ale také o finančních zdrojích, protože všechny investice do ekologizace něco stojí. A někdo je musí zaplatit. Evropská komise se přitom chová, jako by státní pokladny byly bezedné, jako kdybychom nebyli zadlužení, jako kdyby nebyl problém financovat další ekologizaci. A když říkáme, že to budou muset zaplatit lidé v cenách potravin, tak se komise této skutečnosti vyhýbá,“ doplnil Martin Pýcha. Načež konstatoval, že k přehodnocení ostatně Komisi vyzval i Evropský parlament, který ji vyzval, aby „už nepředkládala návrhy, které by mohly ohrozit potravinové zabezpečení v Evropské unii“.
Konference Zemědělského svazu ČR se zúčastnili i představitelé státní správy, zaměstnavatelských a podnikatelských organizací a odborů, například senátor Miloš Vystrčil, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Tomáš Dubský, náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner a předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek, kteří účastníky konference pozdravili a přednesli jim své pohledy na situaci v českém zemědělství.
V odpoledních hodinách Martin Pýcha přednesl zprávu o činnosti Zemědělského svazu ČR a poté následovala volba nového vedení svazu. Funkci předsedy obhájil Martin Pýcha, který svaz vede od roku 2011. V představenstvu této zemědělské stavovské organizace se obměnila třetina členů. Nové vedení se ujalo funkcí na čtyři následující roky. Konference stanovila i základní strategické cíle pro vedení svazu.