Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o téměř sedm miliard na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Snížení zisku ovlivnila klimatická politika Evropské unie a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038. Podle zpravodajství ČTK a Českého rozhlasu to firma uvedla v úterý na svém webu.

Po očištění o mimořádné vlivy dosáhl zisk 16,9 miliardy korun, a meziročně tak klesl o deset procent.

Aktuální dramatický růst tržních cen elektřiny na historická maxima se v hospodářských výsledcích ČEZ projeví až v dalších letech.

„Na letošní rok je veškerá disponibilní kapacita jaderných a uhelných zdrojů již prodána a na příští rok již z více než 80 procent také,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na čistý zisk mělo podle firmy negativní vliv zhoršení střednědobých tržních podmínek pro uhelnou energetiku kvůli zvýšení klimatických cílů na úrovni Evropské unie. Podepsal se na něm i plánovaný konec spalování uhlí v roce 2038.

„Z těchto důvodů klesla tržní hodnota Severočeských dolů a Skupina ČEZ v souladu s účetními standardy vytvořila v letošním roce opravnou položku ve výši 9,2 miliardy korun v důsledku nižší očekávané poptávky po uhlí a dřívějšího ukončení těžby,“ sdělila skupina ČEZ.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za tři čtvrtletí meziročně klesl o 3,4 miliardy na 47,5 miliardy korun. Je to způsobeno prodejem rumunských a bulharských aktiv.

Celoroční výhled EBITDA firma upřesnila na 59 až 60 miliard korun, čistý zisk za celý rok očištěný o mimořádné vlivy pak firma očekává 19 až 21 miliard korun.

Je to mírné zvýšení proti pololetí, kdy byl předpoklad celoročního očištěného zisku 18 až 20 miliard korun a provozního zisku před zdaněním 58 až 60 miliard korun.

Celková výroba elektřiny klesla o osm procent. Tržby z prodeje elektřiny, tepla, plynu a uhlí vzrostly asi o 3,5 miliardy na 104,4 miliardy korun. Zvýšil se prodej elektřiny a plynu koncovým zákazníkům v Česku.

„U elektřiny došlo za první tři čtvrtletí k nárůstu o devět procent, u plynu dokonce o 18 procent. V oblasti prodeje komplexních energetických služeb meziročně vzrostly tržby celkem o čtyři procenta a za celý rok je očekáván nárůst o deset procent,“ uvedl ředitel divize obchod a strategie a místopředseda představenstva Pavel Cyrani.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o sedm procent, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o pět procent.

Spotřeba velkých podniků rostla meziročně o šest procent, spotřeba domácností o 12 procent. Celkově dosáhla spotřeba vyšší úrovně než v roce 2019, tedy před vypuknutím epidemie koronaviru.

V bezemisních jaderných a obnovitelných zdrojích vyrobil ČEZ 24,8 terawatthodiny (TWh), meziročně o procento méně. V emisních zdrojích vyrobila 14,8 TWh. Je to meziroční pokles o 18 procent, což ovlivnil hlavně prodej elektrárny Počerady a odstavení elektrárny Prunéřov 1 a Mělník 3.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.