„Zemědělská produkce za rekordní zdražení potravin nemůže,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Petr Hanka, místopředseda Zelinářské unie Čech a Moravy.

Potraviny, podle něho, letos nezlevní, naopak. Například zelináři potřebují své produkty proti loňsku zdražit minimálně o dvě koruny na kilogram, jinak hrozí, že nepřežijí.

Ceny potravin rekordně narostly, a proto se teď pozornost upírá k jaru a nástupu domácí produkce, která by je měla srazit. To se sice stane, ale o žádném zlevňování se však letos rozhodně mluvit nebude.

„Pokud porovnáváme současné vysoké ceny zeleniny, která je skladovaná, s čerstvou zeleninou z pole, tak budou výrobní náklady nižší,“ prohlásil Petr Hanka, který je majitelem firmy Hanka Mochov.

Jinými slovy – každoročně je čerstvá zelenina levnější než ta skladovaná. Jenže letos se budeme bavit o jiných cenách než před rokem. Podle Petra Hanky potřebují pěstitelé v průměru celoročně zdražit o dvě koruny na kilogram, protože náklady jim stouply o 20 procent výše.

„Veškeré vstupy se zvedají. Projevuje se naplno nárůst cen energií, hnojiv i ceny práce,“ říká Petr Hanka s tím, že loni to pěstitelé promítnout do ceny nezvládli a kvůli tomu skončili se špatnými výsledky, někteří zkrachovali a většina z nich zmenšovala osevní plochy. To vše podle něj vede k nižší soběstačnosti Česka.

Už teď jsou přitom právě zahraniční plodiny příčinou vysokých cen v obchodech. „Bohužel je to dopad paniky, která vznikla kolem energií. Pěstitelé v České republice se báli skladovat a zaskladnili daleko menší objemy než v minulosti. Ty vysoké ceny, co potkáváme na pultech, je většinou zahraniční zelenina,“ dodává Petr Hanka.

Upozorňuje navíc, že k žádnému zlevňování letos nedojde. „Nevidím jediný důvod, proč by ceny potravin měly klesat. Trochu se nám sice uklidnila situace v cenách energií a hnojiv, ale neuklidnily se mzdové náklady. I my doufáme, že budeme prodávat dráže než loni,“ konstatovala Petr Hanka.

Navíc se, podle něho, situace zhoršuje i v ostatních státech. Letošní rok je první, kdy začínají platit nová pravidla Společné zemědělské politiky. To je soubor cílů stanovených na úrovni EU, mimo jiné jde o větší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí. Podle Hanky to vede k nárůstu požadavků, které musejí zemědělci plnit, a to zvýší cenu všech druhů potravin.

Hanka to připodobňuje k situaci v automobilovém průmyslu a novým normám, které zavádí Evropská unie. „Žádná z těch norem nesnížila ceny automobilů,“ upozorňuje středočeský zelinář s tím, že si netroufne říct, o kolik potraviny zdraží.

„My máme v rukou částečně cenu produkce prvovýroby. To, jaká bude cena na obchodech, je plně v rukou obchodních řetězců,“ dodává a ukázal cenovou politiku na příkladu vypěstované mrkve.

„Vypěstujeme kilogram mrkve za pět korun. Tuto mrkev vypereme, vytřídíme, zabalíme do přepravky – tyto operace nás stojí tři koruny a za další korunu ji dovezeme do řetězce. Tam se prodává za 20 korun. Běžná neakční cena je dvojnásobná, což je dlouhodobě zavedená praxe,“ říká Hanka s tím, že nejde jen o přirážku prodejce, ale třeba i 15procentní DPH.

Ta samá mrkev pak však prochází i druhým extrémem a tím jsou slevové akce, ve kterých může klesnout cena i na devět korun.

„Řetězce mají akce, které se nedají předpokládat. Je to problém, který pro nás jako pěstitele znamená obrovské vícenáklady. Jeden den musíme připravit dva tisíce beden do akce a druhý den je objednávka nula,“ říká Petr Hanka s tím, že navíc v momentě, kdy obchodník nasadí cenu ještě nižší než od dodavatelů, vzniká okamžitě tlak na všechny pěstitele i z dalších řetězců.

A pak se cena prodejů přímo od farmářů dostává nad cenu v řetězci – a mrkev přímo ze dvora se stává neprodejnou.

Podle Eurostatu ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta, ve Francii o 13,1 procenta a v Německu zdražily o 20,5 procenta.

„My se trošku dohadujeme, kdo za to může, jestli jsou to zemědělci, zpracovatelé, nebo obchod. Pokud by ale skutečně zemědělci zdražili o 49 procent, jak jsme podezíráni, tak pak by dnes neřešili poklesy ploch zeleniny,“ vysvětlil Petr Hanka.

„Je jasně vidět, že zemědělské firmy snižují produkci, nezvládají situaci a vidíte, kde peníze zůstávají. Nechci bojovat se řetězci, jsou to naši partneři, ale domnívám se, že v této mimořádné době chybí mimořádná opatření,“ dodal s tím, že zelenina by měla mít trvale nižší marže.

Seznam Zprávy Byznys dále k rozhovoru uvádí, že v Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny. Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů. Nejaktivnějším tuzemským pěstitelem je společnost Družstvo Bramko, která také obchoduje a dováží. Obrat v roce 2021 dosáhl 1,6 miliardy korun, zisk 570 tisíc Kč. Dalším významným pěstitelem je společnost ZVO. Největšími konkurenty zelinářských firem jsou zahraniční pěstitelé, okolo dvou třetin množství zeleniny se do Česka dováží.