Pokud nabydou účinnosti změny dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ), které přináší konsolidační balíček, dohody zcela skončí, shodují se podnikatelé, jak o tom informuje ekonomický magazín Podnikatel.cz.

Přitom již novinky, které v oblasti dohod mimo pracovní poměr musí podnikatelé dodržovat od letošního října, zasadily využití dohod o provedení práce těžkou ránu. Od ledna 2024 navíc bude nutné u dohod poskytovat i dovolenou.

Od října platí v oblasti u těchto dohod řada novinek, které podnikatelům zkomplikovaly jejich využití. U dohod musí například zaměstnavatel nově písemně určit rozvrh pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance či s jeho změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na které je práce rozvržena.

Na „dohodáře“ se nově vztahují také ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak nově nemají ze zákona právo pouze na důležité osobní překážky v práci, podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci (byť část bude nadále „neplacená“). Lidem pracujícím na dohody mimo pracovní poměr musí být rovněž poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích.

Novela také počítá s tím, že pracovníci pracující na DPP či DPČ získají nárok na dovolenou. Obecná právní úprava dovolené v § 211 až 223 zákoníku práce, která specifikuje právo na dovolenou u zaměstnanců v pracovním poměru, bude totiž nově platit také na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. „Dohodářům“ tak automaticky ze zákona, při splnění stanovených podmínek, vznikne právo na dovolenou. Tato novinka ale nabude účinnosti v lednu 2024.

V článku s k tomu dále uvádí, že podnikatelé se shodují, že změny jim přinesly (a v případě dovolené ještě přinesou) velký nárůst administrativní zátěže. Změny způsobily komplikace s povinností rozvrhovat pracovní dobu s předstihem, rozvrh směn má smysl pouze u některých profesí, při nárazové práci se jedná především o zbytečné administrativní kroky na obou stranách, uvedl ekonomickému magazínu Podnikatel.cz Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR).

Jak magazínu Podnikatel.cz doplnila právní expertka Hospodářské komory ČR (HK ČR) Kateřina Kozáková, nárok na dovolenou zase významně zvýší náklady na zaměstnance a také například u projektů, na které jsou dohody nejčastěji využívány. Administrace dohod ve smyslu počítání vzniku hodin dovolené, jakož i přesné rozvrhování pracovní doby zcela ztrácí flexibilní charakter jak pro zaměstnavatele, tak ale i pro zaměstnance/brigádníka, jemuž povinné rozvrhování pracovní doby zaměstnavatelem zpravidla vyhovovat nebude, připojil se Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) s tím, že podle aktuálních dat AMSP ČR zhruba 38 % firem již nyní omezilo či hodlá omezit práci na DPP a DPČ.

Aby toho nebylo málo, další úpravy DPP přináší konsolidační balíček, který by měl ve středu 8. listopadu projednat Senát. Nově bude povinná evidence všech DPP. Dále se mají stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit by měl být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, druhý limit (vyšší) pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset být z jeho mzdy odvedeno také pojistné.

Již během schvalování ve Sněmovně však upozorňovala Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), že navrhované změny u dohod o provedení práce obsahují chyby. V návrhu například chybí další navazující úpravy do oblasti zdravotního pojištění.

Jestliže na základě souhrnného kritéria ex post zaměstnavatel zjistí, že souhrn dohod u uvedeného zaměstnance překročí stanovený limit, bude povinen dodatečně odvést zdravotní pojištění, a to jak to, které platí zaměstnavatel, tak i to, které prostřednictvím zaměstnavatele platí zaměstnanec. Z toho vyplývá, že z pohledu tohoto pojistného nadále existuje problém, který měl pozměňovací poslanecký návrh odstranit, tj. že část pojistného připadajícího na zaměstnance bude platit sám zaměstnanec. V případě zdravotního pojištění je tak nadále zaměstnavatel vystaven do neřešitelné situace, kdy v okamžiku výplaty čistého příjmu z dohody o provedení práce po skončení provedené práce neví, zda má částku vyplatit bez zdravotního pojištění, nebo má vycházet z toho, že zdravotní pojištění hrazeno nebude, upozornila ve svém stanovisku, které poslala ministerstvu financí a poslancům, Komora daňových poradců ČR. Vládní koalice ale novinky u dohod i tak schválila.

Podle článku v magazínu Podnikatel.cz se ale daňoví poradci nevzdali a oslovili dopisem senátory. „Za nejpodstatnější v tuto chvíli považujeme připomínku týkající se změn v oblasti dohod o provedení práce. Schválené řešení je v praxi v zásadě téměř nerealizovatelné a přineslo by nejen výrazné administrativní náklady na straně zaměstnavatelů, ale i neřešitelné situace,“ varovala senátory ve svém dopise Komora daňových poradců ČR. Magazín Podnikatel.cz k tomu ale dodává, že podle výsledků projednání ve výborech to však vypadá, že Senát příslušná ustanovení neopraví.

V rámci projednávání se aspoň posunula účinnost změn, které se týkají dohod, a ty by tak měly začít platit až od července roku 2024. Pokud ale mezitím nedojde k úpravě, podnikatelské asociace jsou přesvědčeny, že firmy přestanou DPP zcela využívat. Zavedení odvodů a jejich vadná právní úprava (nevyřešené odvody na zdravotní pojištění) jsou totiž naprosto zásadním problémem. Zaměstnavatelé, z důvodu hrozícího penále a nejistoty v této oblasti, s největší pravděpodobností dohody o provedení práce přestanou vůbec uzavírat nebo budou uzavírat jen DPČ. Ve výsledku se tím omezí snadný přístup na trh práce pro studenty, seniory a další skupiny osob, které nepotřebují nebo nemohou pracovat v plných pracovních úvazcích. Pro firmy tak dojde k významnému navýšení nákladů na flexibilní zaměstnance, které potřebují jen nárazově nebo v malém rozsahu, upozornila magazín Podnikatel.cz Kateřina Kozáková z Hospodářské komory ČR.

Stejný názor má i i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Josef Jaroš, podle kterého firmy za daných podmínek pravděpodobně nebudou pokračovat v současném modelu flexibilního zaměstnávání na dohodu.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, zase varuje, že změny by pro podnikatele znamenaly nepředvídatelný celkový mzdový náklad. Navíc není jasné, v jakém časovém horizontu obdrží zaměstnavatel informaci od ČSSZ o zpojištění dohod. V praxi to může vypadat i tak, že nebudou troje mzdy po sobě uzavřeny. Nařízení také přináší výrazné navýšení práce pro účetní, domnívá se Jan Wiesner.

Jak nicméně potvrzují podnikatelské asociace, není všem dnům konec a vesměs plánují o změnách v oblasti dohod ještě s vládou jednat. Za pozitivní je možné považovat, že v poslední době jim bylo neformálně přislíbeno, že by tato oblast měla před nabytím účinnosti (tj. k 1. 7. 2024) doznat změn, konstatuje Komora daňových poradců ČR.