Záměr koaliční KDU-ČSL zvýšit rodičovskou z 300 tisíc o 50 tisíc korun jen rodičům dětí, které se narodí po 1. lednu 2024, cupují mnozí rodiče. Podle deníku Právo, jak to zveřejnil sesterský server Novinky.cz, petice občanů, která žádá, aby se vyšší příspěvek týkal všech rodin pobírajících příspěvek, nasbírala za tři dny už skoro 10 tisíc podpisů. Zvýšení by se totiž netýkalo ani těch dětí, jež by se narodily, byť jen jednu sekundu před půlnocí na letošního Silvestra.

Peticí se tak budou zřejmě muset brzy zabývat i poslanci. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-­ČSL) slíbil, že argumenty zváží.

„Žádáme zvýšení rodičovského příspěvku alespoň o padesát tisíc nejdéle od 1. 1. 2024 pro všechny rodiny, které v té době budou pobírat rodičovský příspěvek, a pro všechny rodiny, které o rodičovský příspěvek budou teprve žádat,“ uvádí zakladatelka petice Jaroslava Deckerová.

Vysoká inflace se dotýká i rodin s dětmi. Vláda by si, podle ní, měla uvědomit, že peníze navíc se hned vrátí do ekonomiky.

Podle Deckerové se tyto peníze, která stát do rodin s dětmi investuje, tak se státu zase vrátí, a to tím, že se utratí za jídlo, plenky a oblečení pro děti. Dále konstatovala, že se říká, že rodina je základ státu, a proto „je třeba mít základy pevné, aby to celé nespadlo jako domeček z karet,“ dodala.

Mnoho lidí reaguje na nápad vlády finančně pomoci jen rodinám nově narozených dětí také na sociálních sítích, kde spílají poslancům i ministru Jurečkovi.

Záměr vlády zkritizoval i ekonom Filip Pertold, který je přitom Jurečkovým poradcem. „Kdybych chtěl žádat o grant na experiment, který bude zkoumat vliv peněžních motivací na načasování porodu, asi bych neuspěl, protože by to bylo eticky závadné. Můj zaměstnavatel by mi ani nedovolil něco takového sepsat. ,Naštěstí‘ tu máme ale politiky, kterým je zjevně etika ukradená a mohou z vlastní vůle vytvořit experiment, který manipuluje s výší dávky ještě nenarozených dětí, a který zcela jistě povede k posouvání plánovaných porodů na 1. 1. Jako vědec jsem tedy zachráněn a mohu pokračovat v sepisování grantové žádosti. Jako policy advisor pláči,“ napsal Pertold na Facebooku.

Celou věc budou projednávat brzy zřejmě i poslanci petičního výboru, kterým míří na stůl všechny petice, jež nasbírají přes deset tisíc podpisů.

Ministr Jurečka řekl deníku Právo, že návrh se stále rodí. „Finální dohodu příští nebo přespříští týden potvrdí koaliční jednání K5 na úrovni předsedů stran. Potom půjdu na vládu. V tomto okamžiku jednání stále běží,“ prohlásil. Potvrdil však, že ministerstvo kalkuluje s tím, že by na vyšší rodičovskou dosáhli jen rodiče dětí narozených po 1. lednu 2024.

„Já jsem si samozřejmě vědom úskalí. Vytváří to zub a určitý pocit nespravedlnosti. Budeme se snažit to v diskusi zohlednit. Ale uvidíme, co bude výsledek,“ dodal Jurečka.

K řezu mezi rodiči chce vláda přistoupit i kvůli menší finanční zátěži, který by měl na rozpočet.

Pokud by stát přidal 50 tisíc všem rodičům, kteří jsou v tu chvíli na rodičovské, mělo by to na státní kasu o miliardy vyšší nároky, než když se přidá jen rodičům nově narozených dětí.

„Má to významné rozpočtové dopady. Je to jeden z argumentů, který dostává mnohem větší váhu než před čtyřmi lety, kdy dopad z hlediska rozpočtu byl podstatně jiný, než je tomu dnes,“ dodal Jurečka.

Podobná situace panovala i v letech 2019 a 2020, kdy s navýšením o 80 tisíc na 300 tisíc korun přišla vláda ANO a ČSSD. I tehdy se měla vyšší rodičovská týkat až nově narozených dětí od ledna 2020.

Avšak kvůli tlaku rodičů a opozičních poslanců se nápad neujal. Nakonec prošla změna, že na 80 tisíc navíc dosáhli všichni rodiče, kteří po 1. lednu 2020 čerpali rodičovskou dovolenou.

Smůlu měli ti rodiče dětí do čtyř let, kteří se vrátili do práce dříve. Zastali se jich sice senátoři a věc předali k rozhodnutí Ústavnímu soudu, ten jim však nevyhověl.

Ústavní právník Marek Antoš se domnívá, že protiústavní by nemusela být ani změna, kterou chystá vláda teď.

„Obecně vzato, pokud se zákonodárce rozhodne změnit podmínky ve vztahu k budoucnosti, tak je to obvykle přípustné. Zvlášť když jde v tomto případě o beneficium ze strany státu. Připadá mi tedy, že to na ústavní limity nenaráží. Druhá otázka však je, jestli je to politicky správné,“ řekl deníku Právo.

Připomněl však, že v minulosti se ÚS proti ostrým hranicím ohradil. A to v případě, kdy se vyjadřoval k vyššímu zdanění důchodců s vyššími příjmy.

„Byla tam ostrá hranice v dani z příjmu. ÚS tehdy řekl, že ostré hranice, kdy si stačí vydělat o korunu víc a rázem přijít kvůli dani o mnohem více peněz, jsou iracionální a protiústavní,“ řekl deníku Právo.

„V tom by se dal najít argument i pro tuto situaci. Pokud se dítě narodí 31. prosince 2023 ve 23.59 nebo 1. ledna 2024 v 00.00, tak jedna minuta tvoří ostrou hranici 50 tisíc korun. Na druhou stranu takových hranic máme v právu hodně,“ dodal Marek Antoš.