Po doporučení NERVu dostala vláda další odborný materiál s návrhy na změnu daňového systému, tentokrát od OECD, která zveřejnila Hospodářský přehled ČR.

Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), jak uvádí server Podnikatel.cz, Česká republika by měla přesunout daňovou zátěž směrem k daním z nemovitostí, spotřebním daním a environmetálním daním a snížit příspěvky na sociální pojištění. OECD rovněž doporučuje zvýšit u fyzických osob daňovou progresi. Sahat by se naopak nemělo na daň z příjmů firem, která je, podle dřívější studie OECD, nejvíce škodlivá pro hospodářský růst.

V článku se dále uvádí, že OECD zveřejnila před několika týdny Hospodářský přehled ČR, ve kterém, mimo jiné, navrhuje české vládě, aby změnila daňový mix. V řadě věcí jsou návrhy OECD obdobné jako doporučení NERVu (Národní ekonomická rada vlády). Podle OECD se ČR až příliš spoléhá na sociální pojištění. Právě kvůli pojistnému pak velkou část mzdových nákladů zaujímají odvody státu, což brzdí hospodářský růst. Zdanění práce je vyšší oproti průměru OECD u všech příjmových skupin zaměstnanců, nejvíce však u nízkopříjmových.

Zrušení superhrubé mzdy, které nebylo doprovázeno škrty na výdajové straně, by vláda měla podle expertů přehodnotit, případně by měla aspoň zvýšit progresivitu daně z příjmů. Vyššího výběru daně z příjmů fyzických osob by bylo možné částečně dosáhnout vyšší progresivitou s vyšším počtem daňových pásem a vyššími horními mezními daňovými sazbami pro osoby s vysokými příjmy, píše OECD a upozorňuje, že co se týče indikátoru progresivity, patří ČR mezi státy s nejnižším číslem.

Výrazně za průměrem stojí Česko i z hlediska podílu majetkových daní na HDP, přičemž mezi zeměmi OECD má nižší podíl už jen Turecko, Estonsko a Lucembursko. Tato daň patří mezi nejméně deformující pro růst, lépe odolává stárnutí populace a poskytuje relativně stabilní příjmy, z čehož mají prospěch obecní a městské rozpočty s převážně necyklickými výdaji, píše ve zprávě OECD a radí, aby se daň spíše počítala dle pravidelně aktualizovaných odhadů hodnoty nemovitosti, jako je tomu například v Dánsku, Estonsku, Španělsku a Spojeném království než z velikosti nemovitosti.

Prostor pro zlepšení existuje u výběru DPH. ČR sice dosáhla v posledních letech zlepšení u daňových úniků a mezera ve výběru DPH se snížila na 11,9 %, stále je nad průměrem EU (9,1 %). 

Podle ukazatele VAT Revenue Ratio sice Česko ztrácí nižší podíl (41 %) svých potenciálních příjmů z DPH než průměr zemí OECD (44 %), v posledních letech však podíl narůstá, a to kvůli zvyšujícímu se počtu položek ve snížených sazbách DPH. Přeřazení vybraného zboží a služeb do nižších sazeb DPH v roce 2020, například u čepovaného piva, ubytování, sportovních a kulturních akcí a lyžařských vleků, by mělo být podle OECD zrušeno. Mezinárodní důkazy ukazují, že snížené sazby DPH jsou špatně zacíleny, protože proporcionálně více prospívají bohatším domácnostem, dodává OECD.

Experti dále kritizují velké rozdíly ve zdanění zaměstnanců a OSVČ, kdy především solidarita v rámci důchodového systému silně přerozděluje ve prospěch OSVČ. OECD tak doporučuje zvýšit vyměřovací základ, za kterého se počítají zdravotní a sociální odvody ze stávajících 50 na zhruba 75 %.

Kritice čelí i český systém ekologických daní, kdy relativně nízké sazby neodrazují od znečišťujícího chování, a navíc připravují veřejné rozpočty o prostředky. Nejenže neexistuje žádná explicitní uhlíková daň, ale podle OECD jsou nízké i daně ze zemního plynu, uhlí a dalších pevných paliv a elektřiny. Výjimky se uplatňují na různá použití paliv, která snižují jejich ceny, a tak i motivaci k úspoře energie nebo přechodu na čistší paliva, kritizuje OECD.

Co se týče daňového mixu, zveřejnila OECD už před lety studii, která se zabývala dopady jednotlivých druhů daní na hospodářský růst. Ze studie vyplynulo, že nejhorší pro hospodářský růst jsou daně z příjmů firem a následně zdanění práce. Zvýšení daní pro firmy by tak podle ekonomů bylo chybným krokem. Nejméně naopak škodí hospodářskému růstu zdanění majetku.

Řada odborníků se proto shoduje, že by se zdanění mělo přesunout z přímých na nepřímé daně. Podobná doporučení ostatně zaznívají už mnoho let. Že by se měla méně zdaňovat práce a daňové zatížení spíše přesunout do oblasti nepřímých daní, ostatně říkala analýza NERVu už v roce 2011.

Kromě změn daňového systému OECD radí pokračovat ve zvyšování statutárního věku odchodu do důchodu a minimálního věku odchodu do předčasného důchodu a navázat je na střední délku života nebo snížit neúčelově peněžité dávky pro rodiny a postupně zkrátit maximální délku rodičovské dovolené.

Doporučení OECD se shodují s většinou hodnocení mezinárodních ratingových agentur, které shodně radí konsolidovat české veřejné finance kombinací opatření na výdajové i příjmové straně rozpočtu. Bohužel si přitom po rozpočtovém řádění minulé vlády během covidové pandemie nevystačíme jen s kosmetickými úpravami, ale musíme se podívat také na systémové změny v důchodovém systému a daňovém mixu. A v tomto duchu nyní pracujeme na přípravě úsporného konsolidačního balíčku, který sníží od příštího roku strukturální schodek o 1 % HDP, tedy nejméně o 70 miliard korun, konstatoval k doporučením OECD ministr financí Zbyněk Stanjura.

O řadě těchto „doporučení“ OECD se určitě bude hovořit v rámci jednání tripartity. Jedno však můžeme říci rovnou: Odbory nesouhlasí s návrhem na zvyšování věku odchodu do důchodu či jinými obdobnými návrhy OECD, jak jsou uvedeny v článku serveru Podnikatel.cz.