Úvod

Potřebná míra bezpečnosti a co možná nejvíce volného prostoru pro hru a sport jsou tedy při vytváření herních a sportovních ploch zásadním předpokladem. Existuje celá řada požadavků na provozovatele s cílem zajistit bezpečné prostředí bez neočekávaných překážek pro hru dětí a sportovní činnost mládeže. Nejedná se jen o města, obce a školská zařízení, ale také o rekreační zařízení, všude tam, kde se nachází zařízení veřejného dětského hřiště nebo sportoviště, jsou požadavky pro
bezpečné provozování platné. Pokud je člověk schopen riziko vidět a porozumět mu, pak může správně reagovat a riziko ho neuvede do nebezpečí. Rizika, která jsou však neočekávaná, přináší uživatelům často i úrazy, a proto je nutné je regulovat. Při veřejném provozování uvedených zařízení platí pak zásada – není-li zařízení bezpečné, musí být přístup veřejnosti zakázán.
Provozovatel dětských hřišť a sportovišť je osobou, která je povinna zajistit bezpečný provoz jím provozovaných zařízení, a to nejen z pohledu obecné bezpečnosti, ale i s ohledem na právní předpisy a technické normy, vážící se k provozování toho kterého zařízení.
Úraz a jeho následky mají dopad nejen pro dítě nebo dorostence, pro jeho rodinu a blízké okolí, zdravotnictví, ale je problémem psychické, sociální a ekonomické péče a znamená značnou zátěž pro celou společnost. Prevence nejen předchází újmě na zdraví, ale vede k podstatnému snížení nákladů na léčbu úrazů. Úrazy jsou však způsobeny omezeným počtem faktorů a většina z nich je ovlivnitelná cílenou prevencí. Protože stupeň dozoru, který by mohl vždy zabránit potencionálnímu nebezpečí není prakticky možný, je nutné zaměřit se formou dodržování určitých podmínek na vytváření bezpečného prostředí a provozování zařízení s minimální mírou rizika.

Cílem tohoto metodického doporučení je v rámci péče o zdraví dětí a mládeže sjednotit způsob bezpečného provozování zařízení dětských hřišť a souborů určených k provozování rekreačních činností z pohledu hygieny, úrovně bezpečnosti zařízení a kontrolních mechanismů.

Čl. 1

Předmět a rozsah úpravy

Toto metodické doporučení stanoví postupy vedoucí k zajištění prevence a ochraně zdraví a bezpečnosti dětí, žáků, mládeže a veřejnosti při užívání zařízení dětských hřišť, a souborů určených k provozování rekreační činnosti. Součástí metodického doporučení je i seznam souvisejících právních předpisů, metodických doporučení a norem.
Je určen pro provozovatele a statutární zástupce všech těchto zařízení a objektů, ve kterých se nachází zařízení herních prvků s charakterem dětského hřiště nebo prvky sportovního charakteru .

Čl. 2

Venkovní hrací plochy

Venkovní hrací plochy musí splňovat základní hygienické požadavky pro provoz venkovních hracích ploch ve smyslu zákona č.285/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

(1)\tVenkovní hrací plocha - je plocha určená pro hry dětí, která k tomuto účelu byla kolaudována a má svého provozovatele.

(2)\tPískoviště - je ohraničená plocha s možností výměny písku, určená pro hraní dětí.

(3)\tPísek - kopaný písek, který vyhovuje hygienickým požadavkům uvedeným ve vyhlášce č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích.

(4)\tOpatření na zabránění nebo odstranění kontaminace písku a hracích ploch - jsou myšlena nespecifická opatření vedoucí k minimalizaci mikrobiologického znečištění, jako je například zábrana vstupu volně pobíhajících zvířat, zakrytí pískoviště apod. Systém opatření je zanesen do provozního řádu hracích ploch.

(5)\tProvozní řád – obsah je upraven v § 13 odst. 2 zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích (§ 33 a příloha č. 10).


Zásady bezpečného pádu a dopadu

Hlavním ukazatelem je výška volného pádu „VVP“ (největší svislá vzdálenost od jednoznačně uvažované opory těla k dopadové ploše pod ní). Je to např. vzdálenost mezi podestou a terénem hřiště, dále vzdálenost mezi hrazdou a terénem hřiště. Na základě výšky pádu se stanovuje rozloha dopadové plochy. Základním rozměrem je 150 cm od vyvýšené části zařízení pro výšku pádu 150 cm. S rostoucí výškou volného pádu se zvětšuje i dopadová zóna. Nad výšku volného pádu 300 cm musí být zařízení konstruováno tak, aby nebylo 9možno zařízení opustit jinak než určeným způsobem a musí být zabráněno možnosti pádu. Nejvyšší možná výška volného pádu u zařízení dětských hřišť je 300 cm. Dle výšky volného pádu je odvozen i druh a mocnost materiálu v dopadové zóně. Jaké jsou vhodné materiály pro tlumení v dopadových zónách? Používá se písek (praný s minimálním procentem hlinitých příměsí, a to proto, aby si pohybem dětí po hřišti zachoval svojí sypkost a tlumící vlastnosti), dřevěné štěpky (maximální povolená velikost štěpek je 3 cm, výhodou jsou mnohdy nízké pořizovací náklady, nevýhodou zahnívání a tvorba plísní), kůra (svými vlastnostmi materiál podobný dřevěným štěpkům), kačírek (kamínek se zrnitostí 2–8 mm s přirozeně oblými hranami (nedrcený), má vynikající tlumící vlastnosti, po dešti ihned vysychá, atd. – velmi vhodný) a konečně dlaždice z recyklované gumy (mnoho typů; v zásadě jsou velmi vhodné).

Je vhodné volit materiál do dopadové plochy individuálně, neboť každý z materiálů má své dobré vlastnosti, ale i nevýhody. Každý herní prvek má svoji ochrannou zónu; tyto zóny se mohou v některých případech vzájemně překrývat. To znamená, že herní prvky, které spolu sousedí, mohou být rozmístěny tak, že se jejich dopadové zóny překrývají.

Zabránění zachycení

Velmi důležitým aspektem týkajícím se bezpečnosti, je zabránění riziku zachycení. Zařízení musí být sestaveno tak, aby žádné otvory netvořily zdroje nebezpečí zachycení – rizika zachycení totiž tvoří tzv. „neočekávané překážky“ a bývají zdrojem častých a vážných úrazů. Všeobecně lze říct, že zařízení může obsahovat jen takové malé otvory, do kterých dítě nemůže danou část těla strčit, anebo natolik velké, aby mohlo vsunutou část těla bezpečně vytáhnout

Volný prostor při pohybu

Při tzv. „nuceném pohybu“ např. při houpání na houpačce, jízdě po skluzavce, točení na kolotoči apod. je nezbytné, aby u herního prvku byl předepsaný volný prostor. Tento prostor norma uvádí dle charakteru prvku, v návaznosti na výšku pádu apod. Při montáži musí být požadavky na volný prostor dodrženy a jsou poté předmětem ročních kontrol.


Zásady provozu volných hracích ploch

(1)\tVenkovní hrací plochy s pískovištěm :
Četnost kontroly stanoví v minimálním rozsahu kontrolní plán provozovatele. Dle zkušeností se doporučuje 1x ročně, podle potřeby a podmínek provozu zařízení, např. před začátkem sezóny nebo během sezónního provozu. Předmětem kontroly je kontrola provozního řádu a vizuální kontrola pískoviště. Je-li pískoviště zanedbané, zjevně znečištěné, nebo jinak znehodnocené, provozovatel zajistí okamžité uvedení pískoviště do požadovaného a hygienicky nezávadného stavu.

(2)\tKontrola pískoviště. U pískovišť se kontroluje:
•\tKvalita písku - mikrobiologická kontrola je pouze indikátorem prováděných opatření. Z hlediska ochrany veřejného zdraví musí provozovatel při kontaminaci písku provést účinná opatření nebo jeho výměnu, včetně dalšího pravidelného zajištění účinných opatření pro zamezení kontaminace písku.
•\tDodržování provozního řádu - § 100 zákona o ochraně veřejného zdraví.

(3)\tDalší zásady provozu a kontroly venkovních hracích ploch
•\tVenkovní hrací plochy, určené ke hrám dětí, které nemají svého provozovatele, nelze považovat za hrací plochu ve smyslu zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
•\tStátní zdravotní dozor se zaměřuje na kontrolu písku v pískovištích a provozního řádu.
•\tProvozované venkovní hrací plochy, které vyhovují podmínkám stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhláškou č. 135/2004 Sb., by měly být známy veřejnosti jako vyhovující dle hygienických požadavků ve smyslu zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Oznámení veřejnosti se provede v místě obvyklým způsobem.
U oprav běžného charakteru zabezpečujících okamžitý bezpečný provoz
zařízení provádí tyto opravy určená osoba provozovatelem zařízení.

(4)\tProvozovatel rovněž zajišťuje údržbu provozovaných zařízení. Vlastními silami může provozovatel zabezpečit výhradně pouze drobnou údržbu nevyžadující zvláštní odborné znalosti. Tuto údržbu mohou provádět proškolení pracovníci seznámení s charakterem výrobku, povinnostmi údržby v souladu s pokyny provozovatele.

Čl. 4

Kontrolní činnost

Provozovatel v rámci provozních podmínek zabezpečuje provádění kontrol provozovaných herních a sportovních zařízení. Pokud je zařízení shledáno jako nevyhovující nebo vykazuje závady, musí být vyřazeno z provozu a do opravy zabezpečeno provozovatelem proti používání.

a)\tběžná vizuální kontrola – provádí ji provozovatelem pověřená osoba. V případě nalezení závady je sepsán zápis.

b)\tprovozní kontrola - provádí jí provozovatelem pověřená osoba, proškolená a seznámená s charakterem zařízení a povinnostmi údržby. Četnost provozních kontrol závisí na frekvenci užívání daného zařízení a doporučení provozovatele s přihlédnutím k místním podmínkám. O provozních kontrolách se vedou vždy písemné záznamy.






SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav