V úvodu tohoto článku je třeba si říci, že tento článek je směřován na zabezpečení zaměstnanců při změně zařazení pracovních činností. Vzhledem k tomu, že pracuji jako svazový inspektor BOZP u Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a tak jako ostatní svazoví inspektoři BOZP je naše jedna z hlavních činností, kontrola oblasti bezpečnosti práce u jednotlivých zaměstnavatelů. Při těchto kontrolách narážím na jeden velký problém a to při změně pracovní činnosti u některých zaměstnanců. Konkrétně se budu držet zaměstnanců v zemědělské prvovýrobě. Jedná se o dočasné převedení zaměstnance či části zaměstnanců na práci při drobných stavebních či zemních pracích. Tyto práce jsou prováděny především v době, kdy je nedostatek práce v zemědělské prvovýrobě / podzim, zima a část jara/. V této době  zaměstnavatelé hledají jak pro část zaměstnanců zajistit alespoň nějakou práci, což je chvályhodné. Jedná se například o opravy, či přestavby částí zemědělských budov . V jejich okolí se vždy najde práce při opravách části budov jako jsou drobné přestavby stavebních příček či oprava jak vnitřního, tak i venkovního zdiva. Pokud nejsou velké mrazy, tak se přistoupí s části zaměstnanců i na zemní práce.

Zde bych jen na okraj chtěl připomenout, že stavební a zemní práce patří mezi nejrizikovější obory vůbec. Důkazem jsou statistiky pracovních úrazů v roce 2022 kdy bylo nahlášeno celkem v ČR 88 smrtelných pracovních úrazů a 44 608  pracovních úrazů. Nám pro potřebu tohoto článku stačí, že například v roce 2022 se na staveništích zranilo 2984 pracovníků, přičemž smrtelných úrazů bylo 33, což představuje 25 % všech smrtelných úrazů v tomto roce. Pracovní prostředí na stavbě se totiž neustále mění a nebezpečí zde číhá doslova na každém rohu.

Problém je v tom, že někteří zaměstnavatelé zapomínají na povinnost, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a dále soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Většinou školení BOZP zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a podle závažnosti rizika ho provádí většinou jednou za rok. Ovšem zapomíná se na doplnění osnovy školení při změně pracovního zařazení nebo druhu práce a také v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Přitom je potřeba nezapomínat na způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno a v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci i několikrát.  Zde jsem citoval povinnosti zaměstnavatele ze zákoníku práce.

Pro upřesnění:                                     § 349 ZP.

(1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Jak vidíme do ostatních předpisů jasně zapadají stavební předpisy. To znamená, že ještě před uložením zaměstnanci práci, která zapadá do jakékoliv stavební činnosti, či zemních prací, je třeba ze strany přímého vedoucího zaměstnance nebo pověřeného pracovníka za oblast BOZP provést pro jednotlivce, či skupinu zaměstnanců, kteří tyto vyjmenované činnosti budou provádět a to bez ohledu jak dlouho, provést odborné školení BOZP zaměřené na stavební činnost. K tomuto účelu slouží Nařízení vlády č. 591/2026 Sb, o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při stavebních a zemních pracích.

Dále je třeba tyto pracovníky vybavit OOPP dle NV. č. 390/2021 Sb.  Tím je zejména pracovní úbor, dále především vhodnou pracovní obuv, a používání stanovených ochranných pomůcek, ke kterým patří ochranné brýle, rukavice v případě bouracích prací také respirátory a přilba.

Ale ani ta nejkvalitnější výbava nepomůže, když dojde na rizikové momenty. Největší problém na stavbě představují výšky a hloubky i samotné výkopové práce s sebou nesou celou řadu rizik, stačí chvilka nepozornosti nebo jeden špatný krok a bez vhodného způsobu zajištění se pracovníci mohou během chvilky vážně zranit.  Proto je třeba před každým zahájením práce překontrolovat zábradlí, poklopy, záchytná lešení i pracovní plošiny, to vše by mělo být samozřejmostí. Pokud se provádí drobné zednické práce i zde je třeba se zaměřit na přípravu pracoviště. Při navážení materiálu nutno počítat s volným prostorem mezi skladováním zednického materiálu a budoucí zdí, který by měl být minimálně 60 cm. Dále je nutno počítat s dopravou materiálu a s lešením, protože zdění, ale i jiné stavební činnosti lze provádět bez lešení pouze do výšky maximálně 150 cm.

Pokud pracovníci používají lešení je třeba jeho montáž provádět pouze odborně vyškolenými osobami a je nutný i písemný zápis o předání. Pak je potřeba zajistit jednoduché kladky pro ruční zvedání, ty se používají maximálně do výšky 15 m. Maximální hmotnost dopravovaného břemena je 50 kg, při zvedání dvěma pracovníky 60 kg. Provedení nosné konstrukce kladky schvaluje odpovědný pracovník. Nosné části nesmějí být přidrátovány nebo zajištěny omotáním nebo zauzlováním – musí se používat lana, řetězy, lanové spojky v odpovídajícím počtu k danému zatížení. A pokud jsou zaměstnanci  na jakém koliv lešení či plošině ve výšce od 1,5 metru je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům zajistit proškolení z Nařízení vlády č. 362/2005 Sb, o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Zajistit také ochranné prostředky proti pádu z výšky. Způsob zajištění takových prostředků vyplyne nejlépe z rizika na pracovišti. Pokud hovoříme o práci ve výškách je třeba upozornit na práci na žebřících. Využít žebřík je zajisté lepší než spoléhat na bezpečnost konstrukce tvořené několika židlemi nebo stoly, ale ani tato nezbytná pomůcka není vždy bezpečná. Platí například to, že na žebříku je od 5 metrů výš mít jištění. V každém případě musí být žebřík funkční a dobře umístěný, což znamená i to, že bude stát na pevném podkladu. Pracovník, který jej hodlá používat, tak bude činit pouze tehdy, když vyrazí vzhůru vybaven jednoduchými nástroji. Rušní motorové pily ani pneumatické nástroje na žebřík nepatří, stejně tak jej nesmí využívat více pracovníků zároveň.

A pokud by jsme mluvili o používání elektrických zařízení při práci a jejich bezpečném užívání, to by vydalo na samostatnou kapitolu. Všímejte si především toho, zda pracovníci mají řádná oprávnění, používají v terénu stroje a nástroje určené pro danou práci. Používají venku prodlužovací kabel určený na ven? Odpojují po skončení práce zařízení od zdroje napájení? Ale i zde je třeba přihlédnout na NV. č. 194/2022Sb, odborná způsobilost k výkonu činnosti s el. zařízením.

Tak co myslíte jednotliví vedoucí pracovníci, či zaměstnavatelé. Splňují vaši zaměstnanci při změně pracovního zařazení všechny tyto požadavky?

                                                 SI, BOZP ing. Jaroslav Hotový