Ve své nové zprávě publikuje EU-OSHA - informační agentura Evropské unie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci závěry významného dvouletého projektu zaměřeného na předvídání účinků digitalizace v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci v EU. Závěry tohoto projektu kladou důraz na trendy založené na informačních a komunikačních technologiích, možný dopad těchto technologií na povahu a organizaci práce a výzvy a příležitosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které mohou přinést.

Zvýšené sledování pracovníků, dostupnost 24 hodin denně 7 dní v týdnu, časté změny pracovních míst a řízení práce algoritmem mohou zvýšit stres pracovníků. Zvýšená ergonomická rizika, která jsou způsobena rozhraním člověk-stroj a nárůst on-line mobilní práce, jsou rovněž identifikovány jako pravděpodobný výsledek rozšířené digitalizace na pracovišti.

Digitalizace a vznik nových technologií ovlivňují povahu pracovních míst a úkolů a odvětví, v nichž budou lidé pracovat, a dokonce i jejich vnímání práce. Trendy ukazují, že do roku 2025 budou technologie využívající informační a komunikační technologie měnit zařízení, nástroje a systémy používané pro organizaci, správu, výrobu produktů a poskytování služeb a znalostí. Zpráva „Předvídání nových a vznikajících rizik pro bezpečnost a zdraví při práci spojených s digitalizací do roku 2025“ zkoumá potenciální dopady digitalizace v souvislosti s robotikou, umělou inteligencí, autonomními vozidly, virtuální a rozšířenou realitou, 3D a 4D tiskem a on-line platformami.

Za tímto účelem byly vytvořeny čtyři scénáře pracovního života v roce 2025, přičemž byly zohledněny společenské, technologické, ekonomické, environmentální a politické souvislosti. Tyto scénáře zvažují možné rozdíly v postojích vlád a veřejnosti k digitálnímu vývoji. Rovněž se zabývají úrovní ekonomického růstu a uplatňováním nových technologií v příštích několika letech. Scénáře (evoluce, transformace, zneužívání a fragmentace) integrují odborné informace shromážděné z literatury, webových průzkumů a workshopů.

Například scénář "evoluce" předpokládá, že tempo hospodářského růstu a aplikace nových technologií bude pomalé a že vlády budou klást velký důraz na práva pracovníků, sociální péči, zdraví a vzdělávání. V tomto scénáři mohou být rizika v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci a jejich prevence lépe známy než tomu tak je u jiných scénářů, neboť nové technologie nebudou tak rychle přijaty. Některé z technologií však také nemusí být dobře udržovány z důvodu omezených finančních prostředků podniků.

Výzvy a příležitosti pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou pro každý scénář zkoumány jednotlivě, ale také jsou identifikovány společné otázky pro všechny čtyři scénáře. Očekávají se některé pozitivní výsledky: například lidé budou méně často pracovat v tradičně nebezpečných prostředích díky robotice a automatizaci. Avšak zvýšená ergonomická rizika, která jsou způsobena rozhraním člověk-stroj a růst on-line práce a mobilní práce a růst rizik ohrožujících kybernetickou bezpečnost, jsou také identifikovány jako pravděpodobné důsledky růstu digitalizace na pracovišti.

Aby bylo možné čelit očekávaným výzvám, navrhuje se několik možných strategií v oblasti BOZP, jako jsou pokročilá hodnocení rizik na pracovišti, s využitím příležitostí nabízených digitálními technologiemi (např. nositelná elektronika a big data), rovněž se navrhují proaktivní přístupy zaměřené na pracovníky při plánování a provádění strategií digitalizace, rámce pro stanovení závazků a odpovědností BOZP ve vztahu k novým systémům a novým způsobům práce.

Cílem tohoto výzkumu je informovat tvůrce politik EU, vlády, odborové organizace a zaměstnavatele o tom, jak digitalizace může v dlouhodobém výhledu ovlivňovat bezpečnost a zdraví pracovníků v EU a podpořit návrh vhodných postupů, politik a strategií BOZP. Usiluje o holistický preventivní přístup k BOZP, aby minimalizoval negativní dopad na pracovníky, podniky, ekonomiku a společnost.