Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!

Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem

Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok 2022 v zemědělství

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR dne 24. ledna 2022 a podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2022 se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Plné znění KSVS naleznete v příloze.
  • Zveřejněno: 08.08.2011
V letošním roce vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce,v.v. i. statistická data o pracovní úrazovosti v České republice opravdu s předstihem – dříve o několik měsíců než v jiných letech. Za to budiž dík kolegům ve VÚBP. Četba tohoto materiálu bohužel již takovou radost nepřináší.

Zjišťujeme, že v roce 2010 došlo k mírnému nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů proti roku 2009, a to všech stupňů závažnosti. Nejhorší je, že se z práce domů nevrátilo v minulém roce 121 pracovníků, což je o 16 případů více než v roce 2009. K nárůstu došlo hlavně v zemědělství, lesnictví a rybářství – kde se z práce domů nevrátilo 21 pracovníků. Tento údaj je vysoký, ve skutečnosti je ale ještě vyšší. Často zde nejsou zahrnuty úrazy vlastníků farem, jejich rodinných příslušníků, smrtelné úrazy při dopravních nehodách vzniklých v rámci práce v zemědělství. Ale i tak zemědělství v počtu smrtelných úrazů na 10 000 pojištěnců bezpečně vítězí a to i před hornictvím a stavebnictvím. Můžeme zjednodušeně říci, že z práce domů se v zemědělství nevrátí 1,3 zaměstnanci ze zmiňovaných deseti tisíc pracovníků.

Stejně tak tomu je i v pracovních úrazech, které způsobily následnou pracovní neschopnost delší jak tři dny. Zde zemědělství vládne opět suverénně, četnost pracovních úrazů na 100 pojištěnců je 2,85 - kdežto u druhého místa, které obsadilo hornictví je četnost 1,98 a to je dost podstatný rozdíl. Že se nejedná jen tak o úrazy ledajaké dokazuje průměrná doba léčení /pracovní neschopnosti/, která dosahuje u pracovníků v zemědělství více jak 63 dnů.

Čísla to jsou nemilá a ukazují na velmi špatný stav bezpečnosti práce v našem zemědělství. Ukazují na to, že lidé jsou přetíženi, že technika je někdy zastaralá a že je v tomto rezortu velmi špatná osvěta. Školení se dělají povrchně, není jim věnována patřičná pozornost jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany zaměstnanců. Bohužel je to tak, protože při dobré osvětě by se nemohlo každý rok opakovat úplně zbytečné úmrtí pracovníků ve fekálních vozech, nebo v močůvkových jímkách, kam z neznalosti vlezou, aby odstranili problém, který tam vznikl. Přitom naši svazoví inspektoři při každé kontrole, při každém školení na toto nebezpečí upozorňují.

Při čtení zprávy o pracovních úrazech roku 2010 každého do očí uhodí další závažný problém, který říká něco o naší společnosti. A to údaj o místě smrtelných pracovních úrazů, kde na prvním místě je Praha s počtem 22 smrtelných úrazů, což by na počet pracujících v Praze bylo ještě relativně malé číslo. Z těchto dvaceti dvou mrtvých má být údajně polovina cizinců - pokud je to pravda, nabízí se otázka o úrovni bezpečnosti práce u těchto cizích pracovníků. Asi nebude skoro žádná – to už je ale zase jiná kapitola.
testospzvzv123