Ministerstvo spravedlnosti připravilo a vládě předložilo návrh nového občanského zákoníku. Občanský zákoník je natolik vážná a důležitá právní norma, že mu budeme věnovat pozornost určitě ještě mnohokrát. Zatím se seznámíme s přístupy k jeho zpracování a předmětem úpravy, tak jak je prezentuje Ministerstvo spravedlnosti.
Smyslem návrhu občanského zákoníku je kodifikovat soukromé právo v České republice. Účelem je, až na výjimky, upravit veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu. Návrh nového zákoníku klade důraz na české demokratické právní tradice, i na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě. Důvodem je především to, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského Obecného zákoníku občanského z r. 1811 v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským.
Návrh nového občanského zákoníku však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.
Hlavní zásady kodifikace jsou především následující:
-
Vypracovat kodexy \tvycházející z respektu ke středoevropskému právnímu \tmyšlení.
-
Vytvořit zákoník \tsrovnávající se s evropskou právní a kulturní konvencí.
-
Rozejít se \ts myšlenkovým světem socialistického práva.
Návrh nového občanského zákoníku obsahuje 3028 paragrafů. Návrh nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech a tyto zákony navrhuje zrušit. Ne všechna pravidla obsažená ve zvláštních zákonech jsou však přijímána bez dalšího. Nový kodex se je snaží přizpůsobit moderním potřebám. Další snahou je upravit nebo zpřesnit některá pravidla, která současné soukromé právo neřeší, případně je upravuje velmi stroze, a pro praxi jsou tato pravidla potřebná.
Kodex je rozvržen do pěti částí. Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty. Ne vždy se danou zásadu však podařilo dodržet. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke složitějším a od obecných ke zvláštním. Osnova se snaží o terminologickou jednotnost. Užívá tedy co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé pojmy slova různá.
Výběr některých ustanovení nového občanského zákoníku:
Obecné principy:
-
sjednocení veškerého \tsoukromého práva – zahrnuje majetkové, rodinné a smluvní \tprávo;
-
do zákoníku budou \tspadat nyní samostatné zákony: o rodině, o pojistné smlouvě, o \tsdružování občanů, o nadacích a nadačních fondech, o \tvlastnictví bytů a další;
-
posílení svobody \tlidí při tvorbě jejich právního postavení, respektování vůle \tčlověka;
-
posílení ochrany \tslabší strany;
-
důraz na veřejný \tpořádek a dobré mravy.
Obecná část:
-
ruší se možnost \tzbavit člověka způsobilosti k právním úkonům, zavádí \tse omezení svéprávnosti : Omezit člověka ve svéprávnosti bude \tmoci soud jen v jeho zájmu, bude zároveň muset uvést, \tv jakém rozsahu. Pokud to nebude zcela nezbytné, bude muset \tzvolit mírnější postup, tedy zajistit podporu při rozhodování \tči zastoupení členem domácnosti. Zavádí se předběžné \tprohlášení, kterým může člověk rozhodnout, kdo a jak za něj \tbude rozhodovat v případě ztráty způsobilosti;
-
stanoví se alespoň \tminimální standardy pro zakládající listiny právnických osob, \tzákoník také přinese jejich výčet. Norma bude řešit situace, \tkdy se společnost přestěhuje z cizího státu do Česka a \tnaopak;
-
mezi věci budou \tzahrnuty i věci nehmotné, se kterými lze obchodovat – tedy \tnapříklad informace, licence či pohledávky;
-
zvíře nebude věc.
(Při záchraně zvířete bude mít nově jeho život přednost před majetkem, dnes totiž člověk nesmí při záchraně způsobit větší škodu – třeba rozbití okénka u luxusního auta – než jakou má zvíře cenu.)
Rodinné právo:
-
nejpodstatnější \tzměny se týkají osvojení: Bude možné si osvojit i zletilou \tosobu;
-
u náhradního \tmateřství bude výslovně zákonem řečeno, že druhá žena má \tprávo si dítě osvojit;
(Neplodné páry – dárci embrya – si budou moci osvojit dítě donošené náhradní matkou, která je přímou příbuznou. Poprvé tak bude náhradní mateřství legální. Dnes je to totiž zakázané, a pokud by to bylo za úplatu, i trestné.)
-
bude možné uzavřít \tdohodu o odděleném majetku, v takovém případě norma \tposiluje ochranu ekonomicky slabšího manžela;
-
zavádí se institut \trodinného závodu, který řeší situace, ve kterých rodina \tpracuje pro jednoho z členů;
-
plnoletí už v 16 \tletech;
(Plnoletým se může stát už 16letý, který soud přesvědčí, že má zajištěný příjem a má kde bydlet. Volit, řídit auto nebo kupovat alkohol nebude smět ani tak. Dnes je možné zplnoletit jen kvůli uzavření manželství.)
(Rodiče, kteří přenechají dům svým dětem, si mohou vymínit doživotní bydlení plus další úsluhy. Získají jistotu, že o ně bude postaráno a neskončí třeba v domově důchodců.)
(Manžel bude moci do šesti měsíců od té doby, kdy pojal pochybnosti, popřít své otcovství. Nejdéle to ale bude možné do 3 let od narození dítěte. Pro otce z nesezdaných párů zůstane zachována půlroční lhůta.)
Věcné právo:
-
řeší každodenní \tproblémy, jako jsou společné ploty a zdi, stavby zasahující \tmalou částí do cizího pozemku či nezbytné cesty – v těchto \tpřípadech je vlastnické právo omezeno právy sousedskými;
-
vlastník pozemku \tbude mít nově možnost vymoci si k němu přístup i \tv případě, že na něm nestojí stavba;
-
pozemek a nemovitost \tnebudou moci patřit dvěma rozdílným lidem;
-
v případě, že \tskončí něčí věc na cizím pozemku, bude muset vlastník \tpozemku věc vrátit nebo umožnit majiteli věci si pro ni dojít;
-
majitel zvířete si \tpro něj bude moci dojít na sousedův pozemek, bude mu však muset \tuhradit případnou škodu, kterou mu zvíře způsobilo;
-
v případě, že \tsi někdo koupí kradenou věc v dobré víře, zůstane mu. \tPůvodnímu majiteli bude muset nahradit škodu člověk, který \tkradenou věc prodal.
Dědické právo:
-
zákoník posiluje \tvůli zůstavitele, dává mu větší volnost rozhodování o svém \tmajetku;
-
okruh dědiců se \trozšiřuje ze čtyř kategorií na šest – nově budou moci dědit \ti prarodiče zemřelého nebo jeho sestřenice a bratranci. Majetek \ttak bude moci spíše zůstat v soukromých rukou, než aby \tpropadl státu;
-
stát bude také \tdědicem, což ošetří situace, kdy bez příbuzných a jiných \tdědiců zemře člověk s majetkem v zahraničí;
-
bude možné uzavřít \tdědickou smlouvu. Dva lidé se budou moci dohodnout, že po sobě \tbudou dědit. Dohoda může vypadat i tak, že jeden člověk \todkáže pozůstalost druhému. Může to udělat bezúplatně, ale \ti za majetkový prospěch, který mu dědic musí poskytnout ještě \tza života;
-
člověk si bude moci \turčit, kdo bude dědit v případě, že povolaný dědic \tzemře dříve než on. Bude také moci rozhodnout, na koho majetek \tpřejde po smrti dědice;
-
zůstavitel bude moci \tpřipojit k závěti podmínky, například si bude moci určit, \tjakým způsobem bude dědic s odkázaným majetkem nakládat. \tDo doložky bude moci také vepsat, že má pro něj dědic něco \tvykonat. Umírající však nemůže nutit dědice, aby se například \tstal členem nějaké politické strany, opustil zaměstnání nebo \tvstoupil do manželství;
-
zavádí se odkaz: \ttedy možnost vyjmout z dědictví jednotlivé věci a odkázat \tje jiným lidem;
-
vydědění bude \tsnazší;
(Závěť má přednost před děděním ze zákona. Posílí se tak vůle toho, kdo odkazuje. Poslední vůli bude možné pronést na smrtelné posteli – stačí k tomu dva svědci. Nově bude možné zříci se dědictví např. ve prospěch sourozence ještě za života rodičů. Kdo se postará o starého příbuzného, bude moci chtít větší podíl z dědictví.)
(Ti, kteří dědictví přijmou, se nově zavazují platit dluhy zemřelého v plné výši. Dosud to bylo jen do výše dědictví.)
Smlouvy a závazky:
-
smluvní strany se \tbudou moci dohodnout na čemkoliv, pokud to neodporuje zákonům, \tdobrým mravům nebo veřejnému pořádku;
-
ruší se absolutní \tneplatnost smlouvy: Soud nebude moci zrušit smlouvu, protože jí \tnerozumí, zůstane v platnosti, pokud jí rozumí obě strany. \tZároveň nebude moci zrušit smlouvu z formálních důvodů \t(například pokud budou chybět podpisy), pokud oběma stranám \tvyhovuje;
-
smlouvy nebudou muset \tbýt vždy písemné;
-
kupní smlouvy nebo \tsmlouvy o dílo mají získat jednotnou podobu bez ohledu na to, zda \tsmluvní vztah mezi sebou uzavírají podnikatelé nebo fyzické \tosoby;
-
upřednostňuje se \tnáhrada škody uvedením do předchozího stavu oproti náhradě \tv penězích;
-
při odškodňování \tújmy na zdraví se ruší tabulky, které doposud určovaly výši \todškodného za usmrcení nebo zmrzačení člověka. Podle \tnavrhovatelů to tak umožní soudcům odškodňovat oběti a jejich \tpříbuzné ve větší výši;
-
zavádí se \todškodnění za ztrátu radosti z dovolené. Cestovní \tkanceláře budou muset klientovi zaplatit v případě, že \tnedodrží slíbené podmínky zájezdu;
-
bude možné žádat \tvýrazně vyšší odškodnění za poškození či zničení věci, \tkterá má pro majitele citovou či jinou hodnotu.
Bydlení, nájmy:
-
u vlastníků bytů \tbude posílen důraz na spoluvlastnictví domu;
-
posílí se práva \tvlastníků bytů, například se budou moci dozvědět jména \tostatních majitelů bytových jednotek;
-
bude možné uzavřít \tnájem na dobu určitou i neurčitou;
-
pokud si bude člověk \tpronajímat nebytový prostor k bydlení (a bude to uvedeno ve \tsmlouvě), budou se na něj vztahovat práva nájemníka bytu;
-
nájemce bude moci \tchovat v bytu zvíře, bude mít možnost tam mít i sídlo \tpodnikání;
-
bude možné převést \tnájem na dědice;
-
vypovědět člověka \tz nájmu ihned bude možné v případě, že alespoň tři \tměsíce neplatí nájem, když užívá byt k jinému než \tsjednanému účelu, nebo když výrazně poškozuje byt;
-
nájmy jsou již \tčástečně upraveny novelou ministerstva pro místní rozvoj.
Zdraví:
(Zákoník ruší pevné tabulky, které doposud určovaly výši odškodného za usmrcení nebo zmrzačení člověka. Dnes pozůstalí mohou za smrt blízkého dostat maximálně 240 tisíc Kč.)
(Lékař bude muset před každým, i banálním zákrokem vysvětlit, co bude dělat, a pacient pak dá, nebo nedá souhlas. U zákroků s trvalými následky to musí být písemně. Souhlas se bude vyžadovat i při tetování či piercingu.)
(Např. u choulostivého zákroku nesmí být zbytečně lidé ze zdravotnického personálu. Člověk si také bude moci vymínit, že nechce být pitván, a bude si smět určit, jaký chce pohřeb.)
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
testospzvzv123