Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Jak a proč jsme 16. června stávkovali
JAK A PROČ JSME 16. ČERVNA STÁVKOVALI
Většina z nás má události kolem stávky a doprovodných akcí k ní zorganizovaných v den 16. června 2011 ještě v živé paměti. Ne všichni se však těchto akcí zúčastnili, ať již proto, že nemohli, nebo také proto, že stávku nepodporovali. I takoví jedinci se vyskytli. Z množství mailů, které přicházely na odborový svaz, jsme zaznamenali několik výrazně nesouhlasných. Ale prokazatelným faktem zůstává, že převážná většina z nich stávku a všechny akce, které odbory zorganizují, podporovala. A těch bylo mnoho.
Proč ke stávce došlo?
Vládní reformy připravované pro ty oblasti života všech občanů, které zásadním způsobem ovlivňují jejich život, ať již je to reforma ve zdravotnictví, v sociální oblasti, v důchodové oblasti, ale také v daních, jsou nastaveny tak, že výrazně zhorší sociální postavení většiny občanů. Všechny reformy jsou založeny na restrikcích, na škrtech a omezeních. Dotknou se, bohužel, nejcitlivěji těch sociálně nejslabších, tj. rodin s dětmi, zdravotně postižených, nemocných a starých lidí.
Proto odbory v rámci tripartitních jednání předkládaly vládě řadu návrhů na sociálně citlivější úpravu všech reforem, podložených analýzami, které prokazovaly rizika a negativní dopady reforem. Neustále vyzývaly vládu k dialogu a věcné diskusi o reformách. Dialog však většinou byl jednostranný, vláda dál předkládala návrhy již zpracovaných proreformních zákonů s tím, že změny nejsou možné, protože by byly v rozporu s programovým prohlášením vlády a koaliční dohodou. Některé zákony již prošly jednáním v Poslanecké sněmovně (zákony související se sociální reformou), některé má vláda v plánu předložit poslancům k projednání ještě před parlamentními prázdninami (zákony související s reformou zdravotnictví).
(S konkrétními návrhy zákonů a s jejich hlavními negativními dopady na občany vás průběžně seznamujeme v jednotlivých číslech Agros-bulletinu a na webových stránkách OSPZV-ASO ČR a webových stránkách ASO.)
A proto odbory byly nuceny sáhnout ke krajnímu prostředku, který zaručuje Listina základních práv a svobod k obraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, tj ke stávce. Stávka byla organizátory chápána jako výrazný a slyšitelný projev nespokojenosti veřejnosti s přehlížejícím postojem vlády k sociálním partnerům a její neochotou návrhy odborů se vůbec zabývat, zejména proto, že selhaly všechny snahy odborů dosáhnout jakékoliv dohody.
K hlavním organizátorům stávky patřila Koalice dopravních odborových svazů, sdružující kromě Odborového svazu dopravy, Odborového sdružení železničářů, Federace strojvůdců ČR, Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství ČR, Odborového sdružení základních organizací Dopravního podniku hl.m. Prahy a.s. – Autobusy, Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, základních odborových organizací DOSIA – DP Autobusy, Metro, Autobusový dispečink a ještě dalších patnáct dopraváckých organizací.
Dále pak Asociace samostatných odborů, zejména pak Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, který získal podporu Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Asociace samostatných odborů sehrála vůdčí roli v zorganizování podpůrného protestního pochodu Prahou k Ministerstvu financí a k vládě, a zejména pak v mediální prezentaci a vysvětlování důvodů těchto forem protestu odborů. Předseda ASO Bohumír Dufek byl několikrát hostem v televizních diskusních pořadech, vysvětloval protesty odborů v rozhlase, na facebooku i v tisku a v on-line rozhovorech na zpravodajských serverech.
Stávku podpořila i Českomoravská konfederace odborových svazů, zejména Nezávislý odborový svaz policie ČR, jehož členové vyjadřovali stávkujícím plnou podporu jak na svých webových stránkách, maily, tak také svým chováním v průběhu všech protestních akcí. Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství se přidali k protestům hodinovým přerušením výuky ve školách a zdravotníci v nemocnicích pak alespoň symbolicky plakáty, vývěskami dávali najevo svůj souhlas s odborovým protestem.
K odborům se připojily i některé neziskové organizace, jako např. iniciativa ProAlt,
A proč kromě vlády také k Ministerstvu financí?
Stávka v dopravě, která byla původně ohlášena na pondělí 13. 6. 2011, a kdy se měly zastavit vlaky jen po část dne, MHD v Praze, Brně, případně v dalších městech také částečně a měla být podpořena blokádou některých komunikací v Praze, byla zrušena a přesunuta na čtvrtek 16. června 2011.
Důvodem tohoto přesunu stávky byla žaloba ministra financí Miroslava Kalouska na ohlášenou stávku, na jejímž základě okamžitě vydal Městský soud v Praze předběžné opatření o zákazu stávky pro nedodržení lhůty tří pracovních dnů pro ohlášení stávky před jejím konáním. I když toto předběžné opatření, které nemá po právní stránce opodstatnění, protože pro vyhlášení stávky podle Ústavy není stanovena žádná lhůta, odbory usnesení nezávislého soudu respektovaly.
A navíc, toto rozhodnutí soudu bylo odborům doručeno justiční stráží v předsálí vládního jednacího sálu v sobotu 11. června těsně před čtrnáctou hodinou, kdy mělo začít jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. To také bylo důvodem, proč zástupci odborů vládní budovu opustili a jednání RHSD ČR se tak neuskutečnilo. V zápětí pak následoval brífink odborů, na kterém byla veřejnost prostřednictvím médií seznámena s aktuálním vývojem situace a dalším postupem odborů.
Předseda vlády Petr Nečas, ve snaze stávce zabránit, narychlo svolal na středu 15. června mimořádné zasedání tripartity s hlavním bodem programu – stávka v dopravě. Odbory se jednání zúčastnily i přesto, že nebylo svoláno v souladu s Jednacím řádem RHSD, což připomenula i strana zaměstnavatelů. Ovšem o stávce již bylo rozhodnuto.
A jak tento den protestů probíhal?
Veškerá železniční doprava po celé republice se zastavila na celých 24 hodin, tj. od 0,00 hod. do 24.00 hod.
Poprvé v historii existence metra v Praze po celý den metro nejelo!
Také autobusová a tramvajová doprava byla značně omezena, a to nejen v Praze, ale také v Brně a v dalších velkých městech. V Praze vyjelo do ulic jen 14 % tramvají a 6,5 % autobusů.
Asociace samostatných odborů vzhledem k tomu, že bylo zastaveno metro a omezena i další MHD, zrušila plánované blokády komunikací, aby Pražanům dopravu přece jen ulehčila.
Místo blokád byl zorganizován protestní průvod Prahou, který vyšel z Tyršovy ulice, se zastávkou na Palackého náměstí před Ministerstvem zdravotnictví, kde proběhl mítink. Dále pochod, ke kterému se postupně přidávali další a další sympatizující lidé, pokračoval po Rašínově nábřeží, přes Jiráskův most, po Janáčkově nábřeží, přes Karmelitskou ulici a Malostranské náměstí došel do Letenské ulice k Ministerstvu financí. Odtud, po nevydařené komunikaci s ministrem financí, která byla narušována jednak provokatéry, ale i lidmi kolem ministra, pochod došel k sídlu vlády, kde složil symbolický náklad všech hlavních korupčních afér, při kterých stát přišel o množství miliard a vláda je neřeší.
Na následné tiskové konferenci bylo konstatováno, že den protestů proti vládním reformám probíhal úspěšně a bylo vyjádřeno velké poděkování všem, kteří se do těchto protestů, a zejména do stávky dopravy, zapojili.
A jaká byla reakce vlády?
Místo aby se začal skutečný konstruktivní dialog o reformách, zejména přepracování nejproblematičtějších pasáží některých zákonů, tak vláda prohlásila, že urychleně připraví zákon o stávce!
Určitou šanci ještě skýtalo jednání tripartity svolané na 20. června 2011. Na programu byla především novela zákona o zdravotním pojištění, která prolamuje ústavní právo na bezplatnou lékařskou péči. Lidé si budou připlácet na tzv. nadstandard, zvyšuje se poplatek za den v nemocnici z 60 na 100 korun apod. Odbory, které podpořili i zaměstnavatelé, žádaly stažení této novely a její přepracování.
Vláda však odborům nevyhověla, zdravotnickou novelu k novému projednávání nevrátila a Poslanecká sněmovna ji 21. června 2011 odhlasovala. Současně poslanci schválili i tzv. malou důchodovou reformu, která zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 70 let!
Na závěr si připomeneme nejbolestivější body reforem:
Zdravotnická reforma
· Zákon zajistí hrazení péče, prostředků, pomůcek a léků pouze v nejlevnější variantě a v omezeném množství.
· Novela zákona o zdravotním pojištění nejasně definuje nároky pacientů.
· Snižuje se procentní úhrada od pojišťoven na prostředky a pomůcky nezbytné pro postižené občany, nepočítá se s tím, že kvůli svému postižení tito občané většinou patří mezi příjmově slabé a po zavedení nebo zvýšení doplatků na tyto pomůcky se pro ně i nezbytné pomůcky stanou nedosažitelnými.
· Všechny léky do 50 Kč si bude muset zaplatit každý sám, což může být na jedné straně pro některé občany sociálně neúnosné, na druhé straně to může vést ke zbytečnému předepisování větších a dražších balení léků, čili k plýtvání.
· Do limitu spoluúčasti se bude započítávat jen ta nejlevnější varianta a léky do 50 Kč se do limitu počítat nebudou.
· Platba za každý den vv nemocnici se zvyšuje z dosavadních 60 Kč na 100 Kč, není omezena počtem dnů, nepočítá s řešením sociálních dopadů.
· Zákon počítá se zavedením řízené péče, tedy s omezením svobodné volby lékaře a poskytováním jen určené péče v pojišťovnou určených zařízeních.
· V pojistném plánu bude pojišťovna posuzovat bonitu pacienta, tzn. zda pro ni do budoucna bude výhodný, nebo ne, což by mělo ovlivnit i výši pojistného. Hrozí, že finančně nevýhodného pacienta pojišťovna bude moci odmítnout.
Daňová reforma
· Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) proběhne ve dvou krocích. Od ledna 2012 vzroste nynější snížená sazba DPH z 10 % na 14 %. Základní sazba zůstane na 20 %. Od ledna 2013 se pak sazba DPH sjednotí na 17,5 %, a to bez výjimek. Dojde tak ke zdražení zboží a služeb zařazených ve snížené sazbě DPH. Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městská doprava, knihy, časopisy a noviny, léky a zdravotnické pomůcky, dětské pleny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, stavební práce.
· Zaměstnancům vzroste sazba daně z příjmů z 15 % na 19 %. Daň se ale již nebude vypočítávat z tzv. superhrubé mzdy, ale vrátí se ke klasickému konceptu hrubé mzdy.
· Zdravotní pojištění zaměstnanců vzroste ze 4,5 % na 6,5 % hrubé mzdy.
· OSVČ naopak budou mít stanoveny nižší sazby pojistného. Zdravotní pojištění se sníží ze 13,5 % na 6,5 %, sociální z 29,2 % na 6,5 %.
· Daňové znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ může vést k rozšíření tzv. „švarcsystému“.
· Skončí daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů (stravenek, režijních jízdenek, příspěvků na kulturní a sportovní akce, firemní ubytování atd.). Má být nahrazeno tzv. výdajovým paušálem ve výši 250 Kč měsíčně.
· Skončí možnost odečíst od daňového základu příspěvky odborové organizaci.
· U hypoték uzavřených od 1. ledna 2012 skončí možnost odepisovat úroky od daňového základu. U dříve sjednaných hypoték se sníží maximální výše ročního odpočtu ze 300 na 150 tisíc.
Důchodová reforma
· Neúměrné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 70 let.
· Oslabení základního průběžně financovaného důchodového systému (do kterého jdou nynější odvody důchodového pojištění a ze kterého se vyplácí důchody současným důchodcům) přinese zhoršení situace budoucích důchodců. Důchody z tohoto systému budou výrazně nižší.
· Z tohoto základního veřejného důchodového systému bude vyvedena část prostředků do soukromých penzijních fondů.
· Soukromé penzijní fondy (tvořící tzv. II. pilíř) riskantní investiční strategií mohou o větší či menší část prostředků do nich vložených přijít. V důsledku toho také budou nižší důchody vyplácené z tohoto pilíře.
· Poplatky za správu u penzijních fondů mohou značně zatížit rozpočet budoucích důchodců.
Sociální reforma
· Vyplácení sociálních dávek prostřednictvím tzv. sociálních karet.
· Privatizace zprostředkování zaměstnání převodem z úřadů práce na soukromé agentury.
· Další zhoršení pozice nezaměstnaných zavedením povinnosti přijmout jakoukoliv práci bez ohledu na jejich kvalifikaci, a to již po dvou měsících evidence na úřadu práce.
· Převod výplaty sociálních dávek z obcí na úřady práce.
· Další omezování pomoci státu rodinám s dětmi, s nízkými příjmy, zdravotně postiženým osobám, což může vést k nárůstu chudoby u těchto skupin občanů.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.
Většina z nás má události kolem stávky a doprovodných akcí k ní zorganizovaných v den 16. června 2011 ještě v živé paměti. Ne všichni se však těchto akcí zúčastnili, ať již proto, že nemohli, nebo také proto, že stávku nepodporovali. I takoví jedinci se vyskytli. Z množství mailů, které přicházely na odborový svaz, jsme zaznamenali několik výrazně nesouhlasných. Ale prokazatelným faktem zůstává, že převážná většina z nich stávku a všechny akce, které odbory zorganizují, podporovala. A těch bylo mnoho.
Proč ke stávce došlo?
Vládní reformy připravované pro ty oblasti života všech občanů, které zásadním způsobem ovlivňují jejich život, ať již je to reforma ve zdravotnictví, v sociální oblasti, v důchodové oblasti, ale také v daních, jsou nastaveny tak, že výrazně zhorší sociální postavení většiny občanů. Všechny reformy jsou založeny na restrikcích, na škrtech a omezeních. Dotknou se, bohužel, nejcitlivěji těch sociálně nejslabších, tj. rodin s dětmi, zdravotně postižených, nemocných a starých lidí.
Proto odbory v rámci tripartitních jednání předkládaly vládě řadu návrhů na sociálně citlivější úpravu všech reforem, podložených analýzami, které prokazovaly rizika a negativní dopady reforem. Neustále vyzývaly vládu k dialogu a věcné diskusi o reformách. Dialog však většinou byl jednostranný, vláda dál předkládala návrhy již zpracovaných proreformních zákonů s tím, že změny nejsou možné, protože by byly v rozporu s programovým prohlášením vlády a koaliční dohodou. Některé zákony již prošly jednáním v Poslanecké sněmovně (zákony související se sociální reformou), některé má vláda v plánu předložit poslancům k projednání ještě před parlamentními prázdninami (zákony související s reformou zdravotnictví).
(S konkrétními návrhy zákonů a s jejich hlavními negativními dopady na občany vás průběžně seznamujeme v jednotlivých číslech Agros-bulletinu a na webových stránkách OSPZV-ASO ČR a webových stránkách ASO.)
A proto odbory byly nuceny sáhnout ke krajnímu prostředku, který zaručuje Listina základních práv a svobod k obraně hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, tj ke stávce. Stávka byla organizátory chápána jako výrazný a slyšitelný projev nespokojenosti veřejnosti s přehlížejícím postojem vlády k sociálním partnerům a její neochotou návrhy odborů se vůbec zabývat, zejména proto, že selhaly všechny snahy odborů dosáhnout jakékoliv dohody.
K hlavním organizátorům stávky patřila Koalice dopravních odborových svazů, sdružující kromě Odborového svazu dopravy, Odborového sdružení železničářů, Federace strojvůdců ČR, Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství ČR, Odborového sdružení základních organizací Dopravního podniku hl.m. Prahy a.s. – Autobusy, Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, základních odborových organizací DOSIA – DP Autobusy, Metro, Autobusový dispečink a ještě dalších patnáct dopraváckých organizací.
Dále pak Asociace samostatných odborů, zejména pak Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR, který získal podporu Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Asociace samostatných odborů sehrála vůdčí roli v zorganizování podpůrného protestního pochodu Prahou k Ministerstvu financí a k vládě, a zejména pak v mediální prezentaci a vysvětlování důvodů těchto forem protestu odborů. Předseda ASO Bohumír Dufek byl několikrát hostem v televizních diskusních pořadech, vysvětloval protesty odborů v rozhlase, na facebooku i v tisku a v on-line rozhovorech na zpravodajských serverech.
Stávku podpořila i Českomoravská konfederace odborových svazů, zejména Nezávislý odborový svaz policie ČR, jehož členové vyjadřovali stávkujícím plnou podporu jak na svých webových stránkách, maily, tak také svým chováním v průběhu všech protestních akcí. Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství se přidali k protestům hodinovým přerušením výuky ve školách a zdravotníci v nemocnicích pak alespoň symbolicky plakáty, vývěskami dávali najevo svůj souhlas s odborovým protestem.
K odborům se připojily i některé neziskové organizace, jako např. iniciativa ProAlt,
A proč kromě vlády také k Ministerstvu financí?
Stávka v dopravě, která byla původně ohlášena na pondělí 13. 6. 2011, a kdy se měly zastavit vlaky jen po část dne, MHD v Praze, Brně, případně v dalších městech také částečně a měla být podpořena blokádou některých komunikací v Praze, byla zrušena a přesunuta na čtvrtek 16. června 2011.
Důvodem tohoto přesunu stávky byla žaloba ministra financí Miroslava Kalouska na ohlášenou stávku, na jejímž základě okamžitě vydal Městský soud v Praze předběžné opatření o zákazu stávky pro nedodržení lhůty tří pracovních dnů pro ohlášení stávky před jejím konáním. I když toto předběžné opatření, které nemá po právní stránce opodstatnění, protože pro vyhlášení stávky podle Ústavy není stanovena žádná lhůta, odbory usnesení nezávislého soudu respektovaly.
A navíc, toto rozhodnutí soudu bylo odborům doručeno justiční stráží v předsálí vládního jednacího sálu v sobotu 11. června těsně před čtrnáctou hodinou, kdy mělo začít jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. To také bylo důvodem, proč zástupci odborů vládní budovu opustili a jednání RHSD ČR se tak neuskutečnilo. V zápětí pak následoval brífink odborů, na kterém byla veřejnost prostřednictvím médií seznámena s aktuálním vývojem situace a dalším postupem odborů.
Předseda vlády Petr Nečas, ve snaze stávce zabránit, narychlo svolal na středu 15. června mimořádné zasedání tripartity s hlavním bodem programu – stávka v dopravě. Odbory se jednání zúčastnily i přesto, že nebylo svoláno v souladu s Jednacím řádem RHSD, což připomenula i strana zaměstnavatelů. Ovšem o stávce již bylo rozhodnuto.
A jak tento den protestů probíhal?
Veškerá železniční doprava po celé republice se zastavila na celých 24 hodin, tj. od 0,00 hod. do 24.00 hod.
Poprvé v historii existence metra v Praze po celý den metro nejelo!
Také autobusová a tramvajová doprava byla značně omezena, a to nejen v Praze, ale také v Brně a v dalších velkých městech. V Praze vyjelo do ulic jen 14 % tramvají a 6,5 % autobusů.
Asociace samostatných odborů vzhledem k tomu, že bylo zastaveno metro a omezena i další MHD, zrušila plánované blokády komunikací, aby Pražanům dopravu přece jen ulehčila.
Místo blokád byl zorganizován protestní průvod Prahou, který vyšel z Tyršovy ulice, se zastávkou na Palackého náměstí před Ministerstvem zdravotnictví, kde proběhl mítink. Dále pochod, ke kterému se postupně přidávali další a další sympatizující lidé, pokračoval po Rašínově nábřeží, přes Jiráskův most, po Janáčkově nábřeží, přes Karmelitskou ulici a Malostranské náměstí došel do Letenské ulice k Ministerstvu financí. Odtud, po nevydařené komunikaci s ministrem financí, která byla narušována jednak provokatéry, ale i lidmi kolem ministra, pochod došel k sídlu vlády, kde složil symbolický náklad všech hlavních korupčních afér, při kterých stát přišel o množství miliard a vláda je neřeší.
Na následné tiskové konferenci bylo konstatováno, že den protestů proti vládním reformám probíhal úspěšně a bylo vyjádřeno velké poděkování všem, kteří se do těchto protestů, a zejména do stávky dopravy, zapojili.
A jaká byla reakce vlády?
Místo aby se začal skutečný konstruktivní dialog o reformách, zejména přepracování nejproblematičtějších pasáží některých zákonů, tak vláda prohlásila, že urychleně připraví zákon o stávce!
Určitou šanci ještě skýtalo jednání tripartity svolané na 20. června 2011. Na programu byla především novela zákona o zdravotním pojištění, která prolamuje ústavní právo na bezplatnou lékařskou péči. Lidé si budou připlácet na tzv. nadstandard, zvyšuje se poplatek za den v nemocnici z 60 na 100 korun apod. Odbory, které podpořili i zaměstnavatelé, žádaly stažení této novely a její přepracování.
Vláda však odborům nevyhověla, zdravotnickou novelu k novému projednávání nevrátila a Poslanecká sněmovna ji 21. června 2011 odhlasovala. Současně poslanci schválili i tzv. malou důchodovou reformu, která zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 70 let!
Na závěr si připomeneme nejbolestivější body reforem:
Zdravotnická reforma
· Zákon zajistí hrazení péče, prostředků, pomůcek a léků pouze v nejlevnější variantě a v omezeném množství.
· Novela zákona o zdravotním pojištění nejasně definuje nároky pacientů.
· Snižuje se procentní úhrada od pojišťoven na prostředky a pomůcky nezbytné pro postižené občany, nepočítá se s tím, že kvůli svému postižení tito občané většinou patří mezi příjmově slabé a po zavedení nebo zvýšení doplatků na tyto pomůcky se pro ně i nezbytné pomůcky stanou nedosažitelnými.
· Všechny léky do 50 Kč si bude muset zaplatit každý sám, což může být na jedné straně pro některé občany sociálně neúnosné, na druhé straně to může vést ke zbytečnému předepisování větších a dražších balení léků, čili k plýtvání.
· Do limitu spoluúčasti se bude započítávat jen ta nejlevnější varianta a léky do 50 Kč se do limitu počítat nebudou.
· Platba za každý den vv nemocnici se zvyšuje z dosavadních 60 Kč na 100 Kč, není omezena počtem dnů, nepočítá s řešením sociálních dopadů.
· Zákon počítá se zavedením řízené péče, tedy s omezením svobodné volby lékaře a poskytováním jen určené péče v pojišťovnou určených zařízeních.
· V pojistném plánu bude pojišťovna posuzovat bonitu pacienta, tzn. zda pro ni do budoucna bude výhodný, nebo ne, což by mělo ovlivnit i výši pojistného. Hrozí, že finančně nevýhodného pacienta pojišťovna bude moci odmítnout.
Daňová reforma
· Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) proběhne ve dvou krocích. Od ledna 2012 vzroste nynější snížená sazba DPH z 10 % na 14 %. Základní sazba zůstane na 20 %. Od ledna 2013 se pak sazba DPH sjednotí na 17,5 %, a to bez výjimek. Dojde tak ke zdražení zboží a služeb zařazených ve snížené sazbě DPH. Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městská doprava, knihy, časopisy a noviny, léky a zdravotnické pomůcky, dětské pleny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, stavební práce.
· Zaměstnancům vzroste sazba daně z příjmů z 15 % na 19 %. Daň se ale již nebude vypočítávat z tzv. superhrubé mzdy, ale vrátí se ke klasickému konceptu hrubé mzdy.
· Zdravotní pojištění zaměstnanců vzroste ze 4,5 % na 6,5 % hrubé mzdy.
· OSVČ naopak budou mít stanoveny nižší sazby pojistného. Zdravotní pojištění se sníží ze 13,5 % na 6,5 %, sociální z 29,2 % na 6,5 %.
· Daňové znevýhodnění zaměstnanců vůči OSVČ může vést k rozšíření tzv. „švarcsystému“.
· Skončí daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů (stravenek, režijních jízdenek, příspěvků na kulturní a sportovní akce, firemní ubytování atd.). Má být nahrazeno tzv. výdajovým paušálem ve výši 250 Kč měsíčně.
· Skončí možnost odečíst od daňového základu příspěvky odborové organizaci.
· U hypoték uzavřených od 1. ledna 2012 skončí možnost odepisovat úroky od daňového základu. U dříve sjednaných hypoték se sníží maximální výše ročního odpočtu ze 300 na 150 tisíc.
Důchodová reforma
· Neúměrné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 70 let.
· Oslabení základního průběžně financovaného důchodového systému (do kterého jdou nynější odvody důchodového pojištění a ze kterého se vyplácí důchody současným důchodcům) přinese zhoršení situace budoucích důchodců. Důchody z tohoto systému budou výrazně nižší.
· Z tohoto základního veřejného důchodového systému bude vyvedena část prostředků do soukromých penzijních fondů.
· Soukromé penzijní fondy (tvořící tzv. II. pilíř) riskantní investiční strategií mohou o větší či menší část prostředků do nich vložených přijít. V důsledku toho také budou nižší důchody vyplácené z tohoto pilíře.
· Poplatky za správu u penzijních fondů mohou značně zatížit rozpočet budoucích důchodců.
Sociální reforma
· Vyplácení sociálních dávek prostřednictvím tzv. sociálních karet.
· Privatizace zprostředkování zaměstnání převodem z úřadů práce na soukromé agentury.
· Další zhoršení pozice nezaměstnaných zavedením povinnosti přijmout jakoukoliv práci bez ohledu na jejich kvalifikaci, a to již po dvou měsících evidence na úřadu práce.
· Převod výplaty sociálních dávek z obcí na úřady práce.
· Další omezování pomoci státu rodinám s dětmi, s nízkými příjmy, zdravotně postiženým osobám, což může vést k nárůstu chudoby u těchto skupin občanů.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.