V květnu jde do třetího čtení návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhované úpravy zákoníku práce souvisejí s tím, že Ústavní soud určil, že u zaměstnavatele mohou působit vedle sebe jak odborová organizace, tak i jiní zástupci zaměstnanců, tj. rady zaměstnanců. Ústavní soud tak rozhodl na základě stížnosti skupiny senátorů a poslanců.
Upravují se především:
- § 62 odst. 2 a odst.3, a to tak, že povinnost zaměstnavatele informovat a projednat se nyní týká obou subjektů. Působí-li u zaměstnavatele vedle odborové organizace také rada zaměstnanců, má zaměstnavatel stejnou povinnost vůči oběma subjektům.
- § 276 odst. 1 je doplňován o
„Jestliž u zaměstnavatele působí více zástupců zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti podle tohoto zákona vůči všem zástupcům zaměstnanců, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem o jiném způsobu součinnosti. Informování zaměstnanců a projednání s nimi se uskutečňují na úrovni odpovídající předmětu jednání s ohledem na oprávnění a působnost zástupců zaměstnanců a úroveň řízení.“
- § 276 odst. 3 a odst. 4 obsahují upřesnění ustanovení o důvěrných informacích. Účelem je ochrana zástupců zaměstnanců, aby jim bylo od počátku zřejmé, co zaměstnavatel považuje za důvěrné informace.
- § 276 je doplněn o nový odstavec 8, který zní:
„Pro účely řízení uvedeného v odstavci 5 a pro účely vymáhání plnění povinností podle části dvanácté má rada zaměstnanců způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení. Za radu zaměstnanců jedná její předseda nebo její pověřený člen.“
Tímto novým odstavcem se navrhuje upravit procesní způsobilost pro rady zaměstnanců, neboť nemají právní subjektivitu. Právní subjektivita odborových organizací a jejich organizačních jednotek je upravena zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
V občanském soudním řádu je v § 200x upraven zvláštní druh řízení ve věcech voleb zástupců zaměstnanců, v němž se pro toto řízení upravuje procesní způsobilost členů rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tato novela také upravuje komunikaci s evropskými radami zaměstnanců v podnicích působících na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Vychází tak ze směrnice Evropského parlamentu. Cílem je mimo jiné předem vyjasnit, jak budou působit evropské rady zaměstnanců v případě podstatných změn struktury podniku, třeba při slučování. Pravomoc evropské rady zaměstnanců a rozsah postupů informování a projednání má být omezena pouze na nadnárodní otázky.
- § 288 se doplňuje novým odstavcem:
„Nadnárodními informacemi a projednáním se pro účely tohoto zákona rozumí informování a projednání, které se týká zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů s působností na území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „členský stát“) jako celku nebo alespoň dvou zaměstnavatelů nebo organizačních složek zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů, které se nacházejí alespoň ve dvou členských státech. Při posouzení, zda jde o nadnárodní informace a projednání, se přihlíží také k rozsahu případných dopadů a úrovni řízení a zastoupení zaměstnanců.“
Nově také zaměstnavatelé budou muset poskytovat členům evropské rady zaměstnanců nezbytné školení bez ztráty na mzdě.
Novela rovněž upravuje složení vyjednávacího výboru a výslovně mu dává právo sejít se odděleně před jednáním s ústředím i po něm a využít nezbytné komunikační nástroje.
- § 290 odst. 3 je nově formulován:
„Členy vyjednávacího výboru jsou zaměstnanci zaměstnavatele nebo skupiny zaměstnavatelů působících na území členských států. Zaměstnanci zaměstnavatele z území každého členského státu, v němž má zaměstnavatel nebo skupina zaměstnavatelů s působností na území členských států sídlo nebo umístění organizační složky, jsou zastoupeni jedním členem za každých započatých 10 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců ve všech členských státech dohromady.“
- v § 290 odst. 4 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větou „Působí-li u zaměstnavatele více zástupců zaměstnanců, jednají za všechny zaměstnance zaměstnavatele společně, nedohodnou-li se mezi sebou jinak.“
- v § 291 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Ústředí doručí informaci o složení vyjednávacího výboru a zahájení vyjednávání příslušným uznaným evropským organizacím zaměstnanců a zaměstnavatelů, se kterými Evropská komise projednává záležitosti podle článku 154 Smlouvy o fungování Evropské unie.“
Podle čl. 154 Smlouvy o fungování Evropské unie je úkolem Evropské mise mj. podporovat konzultace mezi sociálními partnery na úrovni Společenství a konzultovat s nimi otázky evropské legislativy v oblasti sociální politiky. Tento dialog probíhá s evropskými odborovými organizacemi a evropskými organizacemi zaměstnavatelů, které jsou uznány za reprezentativní. Ustavení odvětvových výborů upravuje rozhodnutí Komise 98/500/ES o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni.
Tato novela zákoníku práce má nabýt účinnosti dnem 6. června 2011.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.
testospzvzv123