Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
Novela stavebního spoření
Vláda na svém jednání dne 18. května 2011 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Vláda musela reagovat na nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2011 a veřejně vyhlášeným dne 27. 4. 2011, který zrušil mimo jiné ustanovení zákona č. 348/2010 Sb. o uvalení 50 % srážkové daně na státní podporu stavebního spoření, na kterou vznikl nárok za rok 2010 a nebyla vyplacena do 31. 12. 2010.
Ministerstvo financí na základě žádostí stavebních spořitelen o státní podporu za rok 2010, které byly podány do 20. 2. 2011, vyplatilo v zákonné lhůtě dne 20. 4. 2011 státní podporu, na kterou účastníkům stavebního spoření vznikl nárok, ale sníženou o zavedenou 50 % srážkovou daň.
Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů, tj. 6. 5. 2011, musí Ministerstvo financí přistoupit k výplatě částek státní podpory odpovídající sražené dani bez zbytečného odkladu. Ministerstvo tak učiní stejným způsobem jako při pravidelné výplatě státní podpory, tedy poukázáním příslušných částek na účty stavebních spořitelen. Ty je následně připíší na účty jednotlivých účastníků.
Není tedy potřeba, aby jednotliví účastníci stavebního spoření podávali vlastní žádosti či případně obraceli se na soud.
Jaký je tedy cíl zákona, který vláda 18. května schválila a doporučila Poslanecké sněmovně jej projednat a vyslovit s ním souhlas již v prvním čtení?
Vláda návrhem tohoto zákona chce opět dosáhnout snížení výdajů státního rozpočtu v souvislosti s výplatou státní podpory stavebního spoření, ovšem již bez zvláštní srážkové daně ve výši 50 %, kterou Ústavní soud shledal protiústavní. Ostatní původní úsporná opatření zachovává. Zdůvodňuje to tím, že státní podpora stavebního spoření plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel.
Návrh byl tedy připraven tak, aby snížil výdaje státního rozpočtu v roce 2013 a následujících letech. Druhým cílem předložení návrhu je potřeba narovnat odlišnosti právních vztahů plynoucích ze stavebního spoření, konkrétně v oblasti zdanění příjmů, oproti jiným bankovním vkladovým produktům.
Proto předložený návrh zákona počítá s realizací dvou opatření. Prvním je zrušení výjimky ze zdanění úrokových příjmů plynoucích ze stavebního spoření. Tím má dojít nejen k realizaci příjmů státního rozpočtu, ale také k narovnání podmínek pro vklady ve stavebním spoření s ostatními bankovními vklady, kde již nyní platí sazba daně ve výši 15 %. Daň má být vybírána formou srážky u zdroje, odvádět ji tedy budou stavební spořitelny.
Druhá změna se již týká zákona o stavebním spoření. Návrh snižuje maximální výši státní podpory ze stavebního spoření z 3 000 Kč, resp. 4 500 Kč u smluv uzavřených do 31. 12. 2003, na novou úroveň 2 000 Kč. Snížená maximální výše státní podpory se bude týkat nároků vzniklých od 1. 1. 2012 a bude vyplácena ze státního rozpočtu roku 2013. Doplňkovým opatřením je pak technická úprava spočívající v úpravě limitů pro ostatní činnosti stavebních spořitelen.
Všechny návrhy budou účinné pro smlouvy stávající i smlouvy nově uzavřené. Uvedená úsporná opatření tak postihnou značný počet občanů, protože stavební spoření v České republice je podle počtu uzavřených smluv třetím největším v Evropě za Německem a Rakouskem.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.