Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
PODROBNĚJI K DŮCHODOVÉ REFORMĚ
O důchodové reformě se toho napsalo v průběhu několika posledních let již mnoho. Nejdříve výsledné zprávy z tzv. první Bezděkovy komise, pak za delší dobu z druhé „Bezděkovy komise“, názory a vysvětlování členů vlády, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, ekonomů i různých dalších odborníků. A nyní je již důchodová reforma dokončena, vláda ji rozpracovala do jednotlivých zákonů a předložila do připomínkového řízení. Připomínek a protinávrhů byla vládě předána celá řada, a to nejen ze strany odborů, ale také představiteli zaměstnavatelských svazů i dalších připomínkových míst. Ovšem jen minimum připomínek bylo vzato v úvahu. Jediným závažnějším ústupkem ze strany vlády byla změna povinného vstupu do opt-out (čili využití tzv. II. pilíře důchodového systému) na dobrovolný.
Jak by tedy měla důchodová reforma vypadat?
- Kromě postupného zvyšování hranice věku odchodu do důchodu až na 70 let a více (není stanovena cílová hodnota důchodového věku), což je opatření, které bylo již Poslaneckou sněmovnou schváleno jako součást zákona, kterým se mění zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je to především vytvoření nového důchodového systému.
- Nový důchodový systém výrazně mění ten stávající, který všichni známe v této podobě:
- Základní důchodové zabezpečení je založeno na průběžném financování vyplácených důchodů, a to z odváděného důchodového pojištění jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, OSVČ, příp. osobami, které se dobrovolně důchodově pojistily.
Doplňkem k základnímu důchodovému zabezpečení je systém penzijního připojištění se státním příspěvkem.
Podoba navrženého nového důchodového systému je následující:
Vláda chce zavést tzv. třípilířový důchodový systém, tzn.
a) I. pilíř
Ponechat dnešní průběžný pilíř (tj. ten systém financování důchodů, který platí v dnešní době), ze kterého se vyplácí důchodcům „státní důchod“, a to v podstatě za stejných podmínek jako dosud.
b) II. pilíř
Tento druhý pilíř je hlavní novinkou v navrženém novém důchodovém systému.
Podstatou tohoto druhého pilíře je vznik nových penzijních společností, které budou spravovat důchodové fondy.
Každá fyzická osoba se může dobrovolně rozhodnout, že si bude navíc na důchod šetřit a vybere si k tomu jeden z důchodových fondů u některé z penzijních společností.
Musí však počítat s tím, že její povinné důchodové pojištění odváděné státu se sníží o 3 procentní body, které se převedou do důchodového fondu, který si vybere. Ve státním průběžném systému tak zůstane z jejího odvedeného důchodového pojištění pouze 25 % vyměřovacího základu. O to se bude této fyzické osobě samozřejmě snižovat důchod vyplácený státem. Podle prohlášení premiéra Petra Nečase bude tento důchod nižší prakticky o 25 %.
Navíc bude mít povinnost doplnit z vlastních prostředků další 2 procentní body ze svého hrubého příjmu do spoření v tomto vybraném důchodovém fondu. Tím si v produktivním věku sníží na úkor důchodu čistý příjem.
Celková výše odvodu pojistného bude tedy pro účastníky II. pilíře 30 %, protože zahrne jak snížený odvod do I. pilíře (25 % ze základu), tak převod 3 % pojistného z I. pilíře do II. pilíře (ze státního průběžného systému do důchodového fondu) a pak ještě 2 % vypočítané z vyměřovacího základu tohoto účastníka, ale hrazená z jeho vlastních prostředků.
Všechny tyto penzijní společnosti budou muset povinně nabízet 4 druhy fondů s rozdílnou mírou rizika podle jejich investiční strategie. Bude se jednat o:
- všeobecný fond investující vybrané prostředky od účastníků spoření do českých státních dluhopisů (orientační výnos: 4,6 %),
- dále konzervativní fond investující důchodové úspory pouze do státních dluhopisů s nejvyšším ratingem AAA (orientační výnos: 5 %), - vyvážený fond se středně riskantní strategií, při které fond umístí vybrané peníze do vládních i firemních dluhopisů a také do dalších cenných papírů, jako jsou hypoteční zástavní listy (orientační výnos: 6%)
- a dynamický fond s nejriskantnější variantou, která předpokládá investovat do firemních akcií (orientační výnos: 9 %).
Kdo bude chtít využít převodu prostředků do tohoto druhého pilíře, by měl dobře zvážit, který z nabízených důchodových fondů si zvolí. Vyšší předpokládaný výnos nese s sebou samozřejmě také vyšší riziko ztráty části vložených prostředků. Tento výběr je vhodné také korigovat podle věku dané fyzické osoby (před důchodem už není příliš žádoucí riskovat). Ovšem volba strategie by neměla být definitivní, lidé budou moci finanční strategii měnit a peníze přesouvat z jednoho typu do druhého.
Dále je třeba počítat s tím, že zákon přiznává penzijním společnostem právo na úplatu za to, že budou spravovat majetek v důchodových fondech a za zhodnocení v konzervativním, vyváženém a dynamickém fondu. To znamená, že každý, kdo si bude spořit v některém z důchodových fondů, bude muset tomuto fondu platit poplatky.
Zákon o důchodovém spoření nestanovuje přesnou výši poplatků, pouze omezuje jejich výši, a to následovně:
U poplatku za správu aktiv
- 0,3 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v důchodovém fondu státních dluhopisů,
- 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v konzervativním důchodovém fondu (plus náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování),
- 0,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu ve vyváženém důchodovém fondu (plus náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování),
- 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v dynamickém důchodovém fondu (plus náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování).
Pro názornost uvedeme příklad:
Občan, který si zvolí spoření v II. pilíři, a má průměrnou mzdu 25 000 Kč měsíčně, za první rok do fondů odvede částku 15 000 Kč (25 000 x 5 % x 12).
- do fondu státních dluhopisů zaplatí poplatek 45 Kč,
- do fondu konzervativního zaplatí poplatek 60 Kč,
- do fondu vyváženého zaplatí poplatek 75 Kč,
- do fondu dynamického zaplatí poplatek 90 Kč.
Dále se bude platit poplatek za zhodnocení majetku, což bude činit 10% z částky, o kterou penzijní společnost prostředky zhodnotí oproti minulému období. (Pokud se prostředky nezhodnotí, poplatek by neměl být vyžadován.)
Třetím druhem poplatků jsou mimořádné poplatky. K nim by měly patřit poplatky za:
- změnu strategie spoření,
- převod vašich prostředků k jiné penzijní společnosti,
- odeslání výpisu důchodového spoření častěji než jednou za rok,
- požadování poskytnutí informací jiným než standardním způsobem.
Podle návrhu zákonu by měl poplatek za změnu strategie spoření činit nejvíce 500 Kč, poplatek za převod prostředků k jiné penzijní společnosti pak maximálně 800 Kč. U posledních dvou není horní hranice poplatku přesně stanovena.
Jak budou naspořené prostředky ve II. pilíři vypláceny:
· starobní důchod ve formě doživotní anuity,
· starobní důchod ve formě doživotní anuity se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu ve stejné výši po dobu tří roků ode dne úmrtí účastníka,
· starobní důchod vyplácený po dobu 20 let.
Doživotní anuitu není možné zdědit. Výjimkou by mohl být systém anuity s minimální výplatní dobou. Pokud by si účastník zvolil výplatu anuity např. na 10 let a zemřel dříve, než ji stihne celou vyčerpat, může se nevyplacený zůstatek do doby 10 let stát předmětem dědického řízení.
U starobního důchodu vypláceného po dobu 20 let bude naspořená suma rozložena po pravidelných měsíčních platbách do tohoto období. V případě úmrtí účastníka v průběhu těchto 20 let se stane nevyčerpaná částka předmětem dědictví. Pokud ovšem účastník přežije těchto 20 let, pak se musí spokojit pouze s kráceným starobním důchodem ze státního průběžného systému.
V případě úmrtí účastníka spoření ve spořící fázi se jím naspořené prostředky stávají předmětem dědictví.
- Pokud je dědicem fyzická osoba, která je k datu úmrtí účastníka mladší 18 let, bude její dědický podíl na naspořených prostředcích účastníka převeden jako jednorázové pojistné na pojistnou smlouvu o sirotčím důchodu, který jí bude vyplácet pojišťovna.
- Dědici staršímu 18 let věku, pokud je účasten spoření, je jeho dědický podíl na naspořených prostředích zemřelého převeden na jeho účet u jeho penzijní společnosti. Tento dědický podíl nelze vyplatit v hotovosti.
- Pokud dědic starší 18 let věku není účasten spoření, ani se jím do ukončení dědického řízení nestane, případně nemůže stát, pak může nabýt pouze poměrnou část naspořených prostředků zemřelého, a to ve výši odpovídající pojistnému placenému nad 3 % pojistné sazby placené do II. pilíře. Tzn. že naspořené prostředky se rozdělí v poměru 3 : 2 a dědic tak může nabýt nejvýše 40 % naspořených prostředků. Dědický podíl se v tomto jediném případě vyplatí dědici jednorázově v hotovosti.
Výplatu důchodu z II. pilíře bude provádět životní pojišťovna v případě doživotní anuity, v případě výplaty anuity na dobu určitou (20 let) do bude přímo penzijní společnost. Kdežto výplatu důchodu z I. pilíře bude provádět ČSSZ (resp. Jednotné inkasní místo).
Kdo a kdy se může přihlásit do II. pilíře:
Již bylo uvedeno, že rozhodnutí o vstupu do II. pilíře je dobrovolné. Občané do dosažení věku 35 let budou mít možnost rozhodnout se o tomto kroku. Občané, kteří budou mít v době spuštění důchodové reformy více než 35 let, se budou moci rozhodnout ve lhůtě 6 měsíců. Ve chvíli, kdy se účastník rozhodne, nebude již moci své rozhodnutí změnit!
Podle hodnocení různých nezávislých ekonomů by mělo být spoření ve II. pilíři výhodné především pro nadprůměrně vydělávající občany. Středněpříjmová třída (měsíční příjem 20 000 – 40 000 Kč) by mohla tímto spořením něco vydělat, pokud bude spořit v dlouhém časovém horizontu. Proto se vyplatí spíše mladším lidem, kteří mají před sebou ještě dlouhou řadu let, během kterých mohou spořit. Pro nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva (zhruba do 15 000 Kč měsíčně) by bylo spoření ve II. pilíři nevýhodné a proto je doporučováno zůstávat ve státním průběžném systému (v I. pilíři).
c) III. pilíř
Ve třetím pilíři mají působit současné penzijní fondy, ve kterých si v současnosti občané spoří na základě zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento způsob spoření je v návrhu upravován novým zákonem o „doplňkovém penzijním spoření“. Tento druh spoření by měl být zajišťován buď nově zakládanými penzijními společnostmi nebo transformací stávajících penzijních fondů. V rámci transformace má dojít k oddělení majetku dnešních účastníků tohoto spoření a správce. Tím vzniknou tzv. transformační fondy, ve kterých budou alokovány prostředky dnešních účastníků penzijního připojištění. Penzijní společnosti budou v rámci III. pilíře zakládat nové účastnické fondy, do kterých budou vstupovat noví účastníci III. pilíře. Stávající účastníci penzijního připojištění mohou dobrovolně přejít do nového doplňkového penzijního spoření, anebo setrvají v tzv. transformovaném fondu. Transformovaný fond spravovaný penzijní společností by tak měl být po získání potřebných povolení nástupcem penzijního fondu.
Také v doplňkovém penzijním spoření bude zachován systém poskytování státního příspěvku a daňového zvýhodnění a bude možné, aby účastníkovi přispíval jeho zaměstnavatel.
Zákon stanoví minimální výši příspěvku účastníka ve výši 100 Kč měsíčně. Ovšem k této minimální výši příspěvku nenáleží státní příspěvek.
Proč je stanovena tato minimální výše příspěvku:
Jednak jde o motivaci účastníků k vyšším příspěvkům, ale současně je sledován záměr, aby v přechodném období, kdy je účastník např. na rodičovské dovolené, nepřerušil placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření, ale aby mohl pouze snížit placení příspěvku na zákonem dané minimum.
Navrhovaná výše státního příspěvku
Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka
- 300 až 999 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč,
- 1000 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč.
Příspěvek zaměstnavatele
Navrhovaný zákon umožňuje, aby se souhlasem účastníka zaměstnavatel platil za účastníka příspěvek nebo část příspěvku. Takový příspěvek zákon definuje jako příspěvek zaměstnavatele a nenáleží na něj státní příspěvek. Účastník je povinen poskytování příspěvku zaměstnavatelem oznámit penzijní společnosti předem.
Zákon také stanoví zaměstnavateli zákaz ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti.
Formy výplaty naspořených prostředků
Ve výplatní fázi bude penzijní společnost vyplácet pouze penze na dobu určenou, jednorázové vyrovnání a odbytné.
- účastník spoření si může zvolit buď výplatu doživotní penze nebo penze s pevně stanovenou dobou výplaty a pevně stanovenou výší,
- nebo jednorázové vyrovnání,
- případně si může nechat vyplatit část prostředků ve formě jednorázového vyrovnání a část si nechat buď vyplácet penzijní společností nebo ji použít jako úhradu jednorázového pojistného pro penze vyplácené pojišťovnou,
- a odbytné. Odbytné v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo dohodou nebo uplynutím výpovědní doby a účastník spořil alespoň 24 měsíců, ale nevznikl mu nárok na penzi a účastník se nerozhodl k převodu prostředků k jiné penzijní společnosti. V takovém případě účastník ztrácí nárok na státní příspěvek, který se vrací ministerstvu financí.
O dalším vývoji v projednávání důchodové reformy, případných změnách a doplněních, budeme v dalších číslech Agros-bulletinu samozřejmě opět informovat.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.