Prázdninové zaměstnání studentů

Zveřejněno: 05.08.2011

Jsou to zejména:

zákon č. 262/2006 \tSb., zákoník práce, v platném znění,
zákon č. 435/2004 \tSb., o zaměstnanosti, v platném znění,
zákon č. 589/1992 \tSb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na \tstátní politiku zaměstnanosti,
zákon č. 592/1992 \tSb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném \tznění.

Důležité omezení pro sjednávání prázdninové brigádnické činnosti stanoví § 6 zákoníku práce. Podle jeho ustanovení mohou mladiství sjednat pracovní činnost (např. právě prázdninovou brigádu) po dovršení 15 let věku a kteří ukončili povinnou školní docházku. Zaměstnavatel tak může zaměstnat mladého člověka až v den, který následuje po dni, kdy povinná školní docházka je ukončena. Povinná školní docházka trvá 9 let a je ukončena dnem, kterým končí období školního vyučovacího roku, v němž žáci dovrší poslední rok povinné školní docházky.

Pro uzavření dohody o hmotné odpovědnosti s mladistvým zaměstnancem je však zákoníkem práce (§ 252 odst. 2) stanovena věková hranice 18 let.

Uzavírání pracovního vztahu

Zaměstnavatel může s mladým člověkem – brigádníkem sjednat:

pracovní smlouvu \ta přijmout jej do pracovního poměru

Pracovní poměr bývá s mladistvým brigádníkem uzavírán zpravidla na dobu určitou. Podmínky uzavírání a vzniku pracovního poměru se řídí ustanoveními § 33 - § 39 zákoníku práce.

dohodu o pracovní \tčinnosti (§ 76 - § 77 ZP)

Dohoda o pracovní činnosti je využívána zejména v případech, kdy rozsah pracovní činnosti nebo povinnosti mladého člověka (studenta) nedovolují zaměstnání na plný pracovní úvazek nebo zájem zaměstnavatele na plnění pracovních úkolů je jen příležitostný či krátkodobý.

Na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práce pouze do rozsahu polovinystanovené týdenní pracovní doby. Ovšem jedná se o průměr za celé období, na které byla dohoda sjednána. To znamená, že student může jeden týden pracovat 40 hodin, druhý týden 20 hodin, třetí týden 10 hodin atd.

Dohoda o pracovní činnosti musí být pod sankcí neplatnosti uzavřena v písemné formě. Může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

dohoda o provedení \tpráce (§ 75 a § 77 ZP)

Dohoda o provedení práce předpokládá sjednání pracovního úkolu, který má charakter ojedinělé práce. Nevylučuje však provádění i opakující se práce v delším časovém období. Celkový rozsah prací v rámci této dohody je limitován 150 hodinami v kalendářním roce. Počty hodin odpracovaných pro téhož zaměstnavatele na základě různých dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce se sčítají.

Dohodu o provedení práce je možné uzavřít také pouze písemně. V této dohodě je vhodné sjednat nejen odměnu za vykonanou práci, ale i bližší podmínky pro odstoupení od dohody, pokud nebude práce provedena v dohodnutém termínu, popřípadě pokud bude vykazovat vady či nedostatky.

Podmínky výkonu práce mladistvých

pracovní doba \t(§ 79a ZP)

Mladiství zaměstnanci kteří ještě nedosáhli 18 let věku mohou pracovat 40 hodin týdně, avšak s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin.

pracovní podmínky \tvčetně zakázaných prací (§ 243 - § \t247 ZP)

Absolutní zákaz platí pro výkon práce přesčas. Prací přesčas ale není např. napracování pracovního volna poskytnutého mladistvému na jeho žádost, nebo napracování pracovní doby, která musela odpadnout pro nepříznivé povětrnostní vlivy (zejména ve stavebnictví nebo v zemědělství).

Absolutní zákaz práce v noci platí pouze pro mladistvé do 16 let. Výjimečně mohou mladiství starší 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu.

Dále mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol a pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé pro jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce pracoviště, která jsou zakázána mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance ve věku do 21 let. (vyhláška č. 288/2003 Sb.)

Zákaz také platí pro výkon prací, při nichž jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. Důležité jsou také zákazy prací při přepravě, zvedání a přenášení břemen. U mladistvých dívek jsou zákazy přísnější.

Kromě toho, zákoník práce také ukládá zaměstnavatelům povinnost zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče. Mladiství zaměstnanci jsou povinni těmto lékařským vyšetřením se podrobit.

přestávka \tv práci (§ 88 ZP)

Přestávka v práci na jídlo a oddech musí být mladistvému zaměstnanci poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.

Odměňování studentů – brigádníků

Odměňování studentů za práci konanou jak na základě pracovního poměru, tak také dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Při odměňování studentů za práci konanou na základě pracovního poměru musí zaměstnavatel respektovat minimální mzdu a nejnižší úrovně zaručené mzdy v této výši:

90 % částek \tminimální mzdy, resp. nejnižších úrovní \tzaručené mzdy, jde-li o první pracovní \tpoměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, \ta to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru (což \tpředstavuje při 40 hodinové týdenní pracovní době 43,30 Kč \tna hodinu),

80 % částek \tminimální mzdy, resp. nejnižších úrovní \tzaručené mzdy, jde-li o mladistvého \tzaměstnance (což představuje při 40 \thodinové týdenní pracovní době 38,50 Kč na hodinu).

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. u dohod o pracovní činnosti a dohody o provedení práce se výše odměny sjednává v příslušné dohodě. Avšak i v případě těchto dohod má zaměstnavatel povinnost při sjednávání odměny respektovat pravidla pro minimální mzdu.

Daň z příjmů

Postup při zdaňování příjmů studentů – brigádníků bude odlišný podle výše příjmu a podle toho, zda u zaměstnavatele podepsali tiskopis Prohlášení k dani.

V případě, že \tstudent – brigádník podepsal u \tzaměstnavatele tiskopis Prohlášení k dani \t(případně u více zaměstnavatelů za sebou), nemusí za daný \trok podávat přiznání k dani. Posledního zaměstnavatele \tmůže požádat o provedení ročního zúčtování záloh, slevy \tna dani na poplatníka ve výši 1 970 Kč měsíčně (23 640 \tKč za kalendářní rok) a slevy „na studium“ ve výši 335 Kč \tměsíčně (4 020 Kč za rok). Pro uplatnění měsíční \tslevy studenta je nezbytné prokázat soustavnou přípravu na \tbudoucí povolání podle definice uvedené v zákoně o státní \tsociální podpoře, na kterou se zákon o daních z příjmů \todvolává. K prokázání soustavné přípravy na budoucí \tpovolání vydává potvrzení škola. Další podmínkou je, že \tstudent nesmí být starší 26 let.

Záloha na daň z příjmů bude vypočtena zatím stále z tzv. superhrubé mzdy, tj. ze zúčtovaného příjmu zvýšeného o povinné pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů sám za sebe ve výši 34 % z hrubé mzdy zaměstnance. Sazba daně činí 15 %.

V případě, že \tstudent – brigádník nepodepsal u \tzaměstnavatele tiskopis Prohlášení k dani, \tpak:

Pokud hrubá \tmzdastudenta \tnepřesáhne v měsíci 5 000 Kč \tod téhož zaměstnavatele, použije se zvláštní \tsazba daně ve výši 15 %, a tím je daňová \tpovinnost studenta splněna.

Pokud \thrubá mzda studenta přesáhne v měsíci 5 000 Kč, \tzaměstnavatel srazí studentu zálohu \tna daň ve výši 15 %. Záloha na daň bude \topět vypočtena ze zúčtovaného příjmu studenta zvýšeného o \tpřípadné povinné pojistné, které je povinen platit \tzaměstnavatel podle zvláštních právních předpisů sám za \tsebe.

V tomto případě je však zapotřebí po skončení roku podat daňové přiznání.

Výjimku tvoří příjem, který tvoří odměna vyplácená na základě dohody o provedení práce, ze kterého se žádné pojistné neplatí. V takovém případě se nebude základ daně zvyšovat o pojistné placené zaměstnavatelem na tzv. superhrubou mzdu, tzn. že pro srážku daně vybíranou podle zvláštní sazby ve výši 15 % bude tvořit základ daně pouze hrubá mzda.

Pojistné na sociální pojištění

Za studenty, kteří vykonávají vedle studia (ať již ve školním roce nebo o prázdninách) výdělečnou činnost v rozsahu, jenž zakládá účast na důchodovém pojištění a zpravidla je tato účast podmíněna účastí na nemocenském pojištění, je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení jejich zaměstnavatel, stejně jako za kteréhokoliv jiného zaměstnance.

Účast na nemocenském pojištění zakládá zaměstnání, které trvá aspoň 15 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Pokud by se však takovéto krátkodobé zaměstnání mělo v období alespoň 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání, a to i kratšího 15 kalendářních dnů, opakovat, pak další krátkodobé zaměstnání již účast na pojištění založí, bude-li splněna podmínka rozhodného příjmu.

Další podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu, jehož hranice je stanovena na 2 000 Kč.

Účast na nemocenském pojištění nezakládádohoda o provedení práce, proto studenti, kteří jsou pracovně činní na základě takové dohody, nejsou poplatníky pojistného na sociální pojištění. To také znamená, že z výdělku na základě dohody o provedení práce nemá brigádník nárok na nemocenskou, ani se k takto odpracované době nepřihlíží při posouzení nároku na důchod.

Studenti a \tpodnikání

Studenti do 26 let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající tzv. vedlejší činnost. Při výkonu této činnosti platí pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy daňový základ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti sami přihlásí.

Dosažením stanovené výše daňového základu (v roce 2011 činí 56 901 Kč s odečtením 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána – tyto částky zůstávají stejné jako v roce 2010), vznikne povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím.

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.

Studenti a pobyt \tv zahraničí

Pokud student plánuje vycestovat do zahraničí za účelem výdělečné činnosti, nemusí tuto skutečnost oznamovat České správě sociálního zabezpečení a nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí (především v zemích mimo EU) je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, aby se tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků.

V členských zemích EU podléhají zaměstnané osoby zpravidla právním předpisům toho členského státu, na jehož území pracují. Informace ohledně registrace a platby pojistného je třeba si zjistit přímo u příslušné zahraniční instituce.

Pojistné na zdravotní pojištění

Účast na nemocenském pojištění, tedy ani na zdravotním pojištění, nezakládá dohoda o provedení práce, tudíž odměna za práce na základě této dohody nepodléhá odvodům zdravotního pojištění.

Složitější situace nastane v případě, kdy výdělečná činnost studentů je prováděna na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, vzhledem k tomu, že studenti patří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát. To znamená, že jsou státními pojištěnci i po období prázdnin.

Jiná situace ovšem nastává, když studenti ukončí studium na střední nebo vysoké škole. Tehdy jsou státními pojištěnci a stát za ně platí zdravotní pojištění pouze do konce období školního vyučování školního roku, tj. do 30. června příslušného roku, bez ohledu na skutečnost, zda začnou nebo nezačnou vykonávat výdělečnou činnost.

Pokud jde o zaměstnání o prázdninách po dobu studia, kdy za studenta platí pojistné stát, pak vyměřovacím základem pro placení pojistného je skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Jiná situace nastane, kdy student bude zaměstnán v období tzv. „posledních prázdnin“, tedy po vykonání maturitní zkoušky. V takovém případě, pokud jeho hrubá mzda nedosáhne výše minimální mzdy, bude muset být proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného alespoň v částce 1 080 Kč (13,5 % z 8 000 Kč).

Zvláštní případ nastane, nevykonali-li student v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky či její opakování. Tehdy je nezaopatřeným dítětem v případě střední školy a střední odborné školy do konce školního roku, v němž měl studium ukončit, tzn. do 31. 8. příslušného roku; u středního odborného učiliště a u vyšší odborné školy do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se měla závěrečná zkouška (absolutorium) konat. V této době platí za studenta zdravotní pojištění stát. To platí bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný.

Je třeba také brát v úvahu, že ve zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného u studentů pouze do 26. roku jejich věku. I když po dosažení tohoto věku ještě studují, přestává stát za ně zdravotní pojištění platit.

Ing. Naděžda Pikierská, CSc.