Změny ve Strategickém plánu SZP povedou ke snížení objemu produkce potravin a tím k jejich zdražení!
Rozhovor s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem
VÝVOJ PRŮMĚRNÝCH MEZD v 1. čtvrtletí 2011
V 1. čtvrtletí 2011 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství částky 23144 Kč. (Průměrná mzda = aritmetický průměr počítaný jako podíl objemu mezd a evidenčního počtu zaměstnanců.) Zaznamenán byl jen mírně vyšší nominální růst než průměr loňského roku, v letošním roce je však tažen výlučně podnikatelskou sférou. Naopak v nepodnikatelské sféře pokračuje propad průměrného platu, který započal již v polovině loňského roku.
Nominálně činil nárůst celkové průměrné mzdy 2,1 % ke stejnému období předchozího roku. Je namístě připomenout, že v prvních čtvrtletích bývá index v některých oborech silně ovlivněn výplatou mimořádných odměn z hospodářských výsledků za předchozí rok, z tohoto důvodu je nutné přihlížet také k výrazně proměnlivé základně tohoto indexu.
Faktorem ovlivňujícím vývoj reálné mzdy je zvyšující se cenová úroveň (inflace) vyjádřená indexem spotřebitelských cen, který se v 1. čtvrtletí 2011 vyšplhal na 101,7 %.
Celková průměrná reálná mzda tak v 1. čtvrtletí 2011 meziročně vzrostla o 0,4 %.
Výše již bylo uvedeno, že vyšší meziroční nominální nárůst (3,0 %) zaznamenala podnikatelská sféra. Projevil se také v indexu reálné mzdy (1,3 %). V nepodnikatelské sféře se průměrná reálná mzda snížila o 3,3 % a poklesla tak již čtvrté čtvrtletí po sobě. Jestliže dříve platilo, že nepodnikatelská sféra, která zaměstnává ve větší míře zaměstnance s vyššími stupni vzdělání, má vyšší aritmetický průměr platů proti podnikatelské sféře, poslední vývoj tuto danost již popřel – průměrný plat v nepodnikatelské sféře byl již nižší o 658 Kč než průměrná mzda v podnikatelské sféře.
Vývoj je také silně diferencovaný z hlediska hospodářských odvětví. Průměrné mzdy nominálně výrazně poklesly ve veřejné správě (- 4,2 %), dále se snížily v profesních, vědeckých a technických činnostech ( - 1,5 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech ( - 0,1 %). V odvětví zdravotní a sociální péče nominální mzdy stagnovaly (snížení o 10 Kč), poněkud se již vzpamatovaly ve vzdělávání ( + 1,1 %), ale stále rostou méně než spotřebitelské ceny ( + 1,7 %).
K výraznějšímu kladnému růstu mezd (nad 5 %) došlo jen ve dvou odvětvích: výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+8,5 %) a v ostatních činnostech ( + 6,2 %). Růst mezd ve zpracovatelském průmyslu ( + 3,8 %) potvrzuje, že se tento motor české ekonomiky již dostává z krize. Ve zbývajících odvětvových uskupeních byl růst nominální mzdy v intervalu mezi +1,9 % a +4,6 %, tedy více než inflace.
Nejvyšší úroveň průměrné mzdy si zachovávají stále tři odvětví, tj. peněžnictví a pojišťovnictví (53 043 Kč), informační a komunikační činnosti (44514 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (43 525 Kč).
Naopak nejnižší průměrnou mzdu nalezneme v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (12 379 Kč), kde však část pracovních příjmů tvoří spropitné, pak v administrativní a podpůrné činnosti (16 122 Kč) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (16 504 Kč).
Co je však o průměrné mzdě zapotřebí vědět:
Podle podrobných zjišťování na průměrnou mzdu nedosáhnou asi dvě třetiny zaměstnanců a jedna třetina bere více. Tato jedna třetina zaměstnanců táhne tento statistický průměr nahoru. V minulém roce mělo asi 1,1 procenta zaměstnanců mzdu vyšší než 100 tisíc hrubého, někteří brali i desetimilionové výplaty.Tyto obrovské rozdíly v úrovni příjmů se pak mohou promítnout v údaji o průměrné mzdě v národním hospodářství proto, že se souhrn všech mezd v republice podělí počtem všech zaměstnanců v evidenci.( Do počtu zaměstnanců se samozřejmě nezapočítávají podnikatelé.)
Proč se tedy průměrná mzda vůbec zjišťuje:
- kromě toho, že slouží jako jeden z ukazatelů úrovně výdělků,
- řídí se podle ní výše platů představitelů státní moci, soudců a státních zástupců,
- určuje se podle ní maximální výše podpory v nezaměstnanosti,
- stanoví se podle ní výše příspěvků na provozní náklady chráněných dílen,
- vychází z ní rozhodný příjem, tedy nejvyšší možný příjem, který mohou mít lidé žádající o sociální podporu,
- slouží jako podklad pro kolektivní vyjednávání o mzdách pro příští období.
Zdroj: Český statistický úřad
Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR v jednotlivých odvětvích
za 1. čtvrtletí 2011
Odvětví Průměrná měsíční mzda na přepočtené
počty zaměstnanců
v Kč přírůstek (úbytek) proti
1.čtvrtletí 2010
v Kč v %
___________________________________________________________________________
Česká republika celkem 23 144 471 2,1
v tom:
podnikatelská sféra 23 266 671 3,0
nepodnikatelská sféra 22 608 - 398 - 1,7
Zemědělství, lesnictví a rybářství 16 504 337 2,1
Těžba a dobývání 28 179 1 238 4,6
Zpracovatelský průmysl 22 378 827 3,8
Výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla a klimatizovaného vzduchu 43 525 3 407 8,5
Zásobování vodou 21 704 432 2,0
Průmysl celkem 23 030 857 3,9
Stavebnictví 20 485 535 2,7
Obchod; opravy a údržba
motorových vozidel 21 294 608 2,9
Doprava a skladování 22 716 648 2,9
Ubytování, stravování, pohostinství 12 379 268 2,2
Informační a komunikační činnosti 44 514 1 553 3,6
Peněžnictví a pojišťovnictví 53 043 1 478 2,9
Činnosti v oblasti nemovitostí 20 450 382 1,9
Profesní, vědecké a techn.činnosti 28 119 - 428 - 1,5
Administrativní a podpůrné činnosti 16 122 614 4,0
Veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení 24 934 - 1 086 - 4,2
Vzdělávání 21 677 236 1,1
Zdravotní a sociální péče 23 430 - 10 0,0
Ostatní činnosti 18 726 1 090 6,2
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 053 - 21 - 0,1