Strategie podpory exportu a internacionalizace firem (exportní strategie), změny nabídky a poptávky po práci v České republice do roku 2031 v kontextu demografického vývoje a příprava státního rozpočtu ČR na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026 – to byly hlavní body programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, které se uskutečnilo v pondělí 10. července 2023 v budově Úřadu vlády ČR v Praze.

Příprava státního rozpočtu ČR na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026, strategie podpory exportu a internacionalizace firem (exportní strategie), změny nabídky a poptávky po práci v České republice do roku 2031 v kontextu demografického vývoje a řada dalších otázek je dnes na programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity. Po ukončení jednání ústřední tripartity bude následovat jednání jejích účastníků se zástupci krajských tripartit. Hlavními body jejich programu bude především otázka dalšího rozvoje regionálního školství a zabezpečení financování sociálních a zdravotních služeb v jednotlivých krajích.

Zaměstnanci v oblasti informačních a komunikačních technologií měli loni průměrnou hrubou měsíční mzdu vyšší než 70 tisíc korun. Jenže ne ve státní sféře, kam se odborníci nehrnou. I proto, podle zpravodajství Českého rozhlasu, navrhuje vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), aby se ohodnocení těchto odborníků ve státní správě zvýšilo.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Podle zpravodajství České televize ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navýšení podílu odmítá a říká, že to nepřichází v úvahu, protože vládní „úsporný balíček“ naopak počítá se snížením tohoto podílu krajů.

Magazín AAzdraví.cz na svém webu upozorňuje, že poradenská společnost PwC nedávno uskutečnila průzkum na téma, jak si Češi dokáží či nedokáží říci o navýšení své mzdy. Článek konstatuje, že pokud jde o to požádat o zvýšení své mzdy, Češi nejhorší na světě, což je poměrně zvláštní. Zatímco v jiných zemích je standardem, že zaměstnanec jde za svým šéfem, tomu přednese argumenty, které posilují jeho důležitost ve firmě, a požádá o navýšení platu, u nás lidé z nějakého důvodu očekávají, že to bude zaměstnavatel, kdo s tím přijde.